Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Přetrvává však mimořádně vysoký rozdíl mezi cenou nafty a cenou benzínu. Ten je důsledkem evropské plynové krize, protože nafta slouží také jako náhražka právě plynu. Cena benzínu i kvůli vývoji v Číně by měla klesat i nadále, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Zástupci zemí Evropské unie prodloužili na dalších šest měsíců platnost sankčního seznamu spojeného s útokem Ruska na Ukrajinu. Soupis nadále zahrnuje 1206 ruských jednotlivců a 108 organizací, oznámila Rada EU. Dalším termínem pro obnovení či přehodnocení individuálních sankcí je 15. březen.
Poslanci Evropského parlamentu podpořili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU na 45 procent do roku 2030. Zákonodárci odhlasovali také přísnější cíle pro energetickou účinnost, když chtějí snížit konečnou spotřebu energie o 40 procent proti projekcím z roku 2007. Zástupci EP nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy. Ty se již koncem června shodly na nižších cílových hodnotách.
Ruský finanční sektor utrpěl stovky miliard dolarů „přímých ztrát“ v důsledku rozsáhlých sankcí uvalených EU a USA a dalšími spojenci za invazi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odkazem na interní dokument ministerstva financí, který má k dispozici.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Úvěrové portfolio zkrachovalé Sberbank CZ je k mání. Pověřená insolvenční správkyně obeslala s nabídkou všechny tuzemské banky. Prodej bance by byl dobrou zprávou pro dlužníky. Pokud by se ale zájemce nenašel, hrozil by prodej portfolia firmám obchodujících s pohledávkami.
Provoz elektrických aut měl být levný, pak ale přišla energetická krize. V některých případech je tak jízda na elektřinu dražší než na benzin či naftu.
Německá inflace vzrostla na 7,9 procenta. Řemeslníci a živnostníci jsou skoro na dně, varuje šéf Ústředního svazu německých řemesel (ZDH) Hans Peter Wollseifer. Německá ekonomika se přitom i podle zástupců vlády blíží ke stagnaci a zřejmě i k recesi, což sebou přináší i stále vyšší počet firemních insolvencí.
