Švýcarská centrální banka nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. Stala se tak první velkou centrální bankou, která zmírnila dosavadní zpřísněnou měnovou politiku zavedenou ve snaze omezit inflaci. Švýcarský frank na rozhodnutí banky zareagoval výrazným poklesem, vůči euru sestoupil na osmiměsíční minimum.
Snížení sazeb ČNB o půl procentního bodu je adekvátní ekonomické situaci, říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Hypoteční banky podle něj s poklesem již kalkulovaly a zahrnuly ho do aktuálních nabídek. Čekat na levnější hypotéku tedy podle Sklenáře nemá smysl. Na jakou úroveň úrokové sazby letos poklesnou?
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.
Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl o zhruba 73 tisíc na 10,90 milionu. Nárůst však zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.
Švýcarské luxusní hodinky se na sekundárním trhu prodávají za nejnižší ceny za poslední roky. Ukazuje to index Subdial Watch Index agentury Bloomberg. Průměrná cena na sekundárním trhu klesla na 33 628 dolarů. Očekává se však, že s nárůstem ceny bitcoinu a zejména technologických akcií se ceny začnou zvyšovat.
Německo poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur (12,6 miliardy korun), uvedl při jednání o podpoře Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) je obžalovaný z podílu na uplácení lékařů farmaceutickými firmami Jde o 12 let starý případ. Informoval o tom web Deník.cz. Moravskoslezští opoziční zastupitelé se Krkošku zatím k rezignaci vyzvat nechystají. Počkají na čtvrteční jednání Obvodního soudu pro Prahu 2, který se má případem zabývat. Stejný přístup zvolilo i hnutí ANO.
Poprvé od července 2009 se na světě nenachází ani jediná centrální banka, která by měla svoji základní úrokovou sazbu v záporu. Japonská centrální banka totiž svoji sazbu zvýšila z úrovně -0,1 procenta do pásma od nuly do 0,1 procenta. Sazbu zvyšovala poprvé po sedmnácti letech.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
