Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dál oslabuje a klesl pod 41 tisíc dolarů (asi 933 700 korun).
Mezi banky, které v Česku cílí na živnostníky, se nově zařazuje nyní také digitální mBank. Nabízí malým podnikatelům transparentní účet včetně úročeného spořicího účtu a chce jim také pomáhat s rozjezdem podnikání a následně i v jeho průběhu. Slibuje si, že podnikatele naláká na jednoduchost i poradenství a další novinky, které ale teprve chystá. Do roku 2028 chce mít 100 tisíc aktivních klientů mezi podnikateli v Česku a na Slovensku.
Nové fondy na spotové bitcoiny obchodované na burze (ETF) přitáhly v prvních třech dnech obchodování 1,9 miliardy dolarů (43,4 miliardy korun). I přes velký zájem investorů ale za nejodvážnějšími odhady zaostaly. Podle agentury Reuters není jasné, zda budou schopny udržet tempo přílivu investic v následujících týdnech. Lví podíl prostředků získaly fondy gigantů BlackRock a Fidelity.
Scénář, že hodnota bitcoinu v nadcházejícím období vystřelí na statisíce dolarů, je daleko méně šílený, než se může zdát. Důvodem je očekávaný příval velkého množství kapitálu, které do bitcoinové ekonomiky přinesou velcí investiční hráči prostřednictvím veřejně obchodovaných fondů, takzvaných ETF. Ty před několika dny schválila americká Komise pro cenné papíry a burzu (SEC). Zopakuje se scénář po schválení ETF navázaných na zlato?
Investování dnes už není jen pro vyvolené, kteří mají nadstandardní znalosti trhu nebo velký kapitál. Dostupnost investic je na nejvyšší úrovni v historii. Díky nástrojům tzv. pasivního investování se do nich může pustit každý i s minimem prostředků.
Rok 2023 měl být z investičního hlediska problematický. Nakonec se ale podařilo vyhnout se řadě nástrah a pro investory nakonec byl velmi štědrý. Jen sedm technologických akcií známých jako Magnificent 7 přinesly výnos 70 procent. Rok 2024 by přitom mohl být ještě lepší. „Loni rostly zejména technologické akcie. Letos by se k nim mohly přidat i akcie další. Zároveň si nemyslím, že by ty technologické měly nějak razantně propadnout,“ uvedl na konferenci Investiční výhledy 2024 pořádané společností EMUN makroekonomický analytik PPF Banky Ľuboš Mokráš. Navíc inflace by podle všeho měla klesnout k cíli centrálních bank.
Rozmach umělé inteligence je bezpochyby příležitost, ale někteří na něj dost mohou i doplatit. Kdo je v ohrožení? Zjednodušeně řečeno, záleží na tom, kde žijete. A také jak se k přechodu k umělé inteligenci světoví lídři postaví.
Co přinese rok 2024 z pohledu investic? A jak správně investovat v prostředí nízkého růstu a vyšší inflace? To je téma pro ekonomy a investiční titány, kteří se sejdou na konferenci Investiční výhledy pořádané investiční společností EMUN. Sledujte živý stream z akce. Newstream je mediálním partnerem konference.
Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny v prosinci meziročně stouply o 7,6 procenta. Uvádí to statistiky Eurostatu. Na první pohled nelichotivý výsledek, který je ovlivněn započtením energetického úsporného tarifu na konci roku 2021, nemá podle ekonomů smysl přeceňovat. „To, jak jsme si inflaci administrativně vylepšili před rokem, se nám prostě jen v důsledku nízkého srovnávacího základu loni vrátilo," komentuje čerstvou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Od dnešního dne si lze opětovně zažádat o dotace na zateplení a renovace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light provozovaném Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a ministerstvem životního prostředí (MŽP). Nově si o dotace budou moci zažádat vedle seniorů a příjemců invalidních důchodů i domácnosti pobírající přídavky na děti. SFŽP přijal od ledna minulého roku téměř 56 tisíc žádostí na dotace z tohoto programu za více než šest miliard korun. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to sdělil novinářům na tiskové konferenci.
Čerstvé statistiky cen výrobců vyznívají poměrně pozitivně. Jasně totiž signalizují konec inflační vlny v Česku. „Hlavním rizikem pro další vývoj výrobní inflace nadále zůstávají ceny energií,“ komentuje data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
