Místo bývalého multikina Galaxie mají vyrůst dva věžáky. Praha 11 už vede stavební řízení
Bývalé multikino Galaxie u stanice metra Háje se přiblížilo demolici. Stavební úřad Prahy 11 zahájil řízení k projektu dvou výškových bytových domů, které mají na jeho místě vyrůst. Investor původní záměr výrazně zmenšil z více než dvaceti na 12 nadzemních podlaží, radnice ale ani s upravenou podobou není zcela spokojena.
Bývalé multikino Galaxie u stanice metra C Háje má nahradit dvojice výškových bytových domů. Stavební úřad Prahy 11 zahájil řízení k projektu společnosti Galaxie Development, vyplývá z informací zveřejněných na úřední desce městské části.
Investor proti dřívější podobě záměru výrazně ustoupil. Zatímco v roce 2023 počítal se dvěma 72 metrů vysokými domy o 21 patrech, aktuální projekt předpokládá 12 nadzemních podlaží s ustoupeným posledním patrem.
Budovy mají být propojené čtyřmi podzemními podlažími a společným parterem s obchody nepotravinářského charakteru. Součástí projektu je demolice současného objektu Galaxie.
Žádost o povolení podali majitelé podle zveřejněných dokumentů už na konci února, kdy také řízení začalo. Oznámení se však na úřední desce objevilo až minulý týden.
Mezi Malešickým parkem a lesem má vyrůst nový kus města se 450 byty. Jeho podobu určila architektonická soutěž, v níž zvítězilo studio Perspektiv.
FOTOGALERIE: Mezi parkem, lesem a industriálem. Malešice čeká nová čtvrť se 450 byty
Reality
Z multikina dočasně divadlo, poté demolice
Novější budova Galaxie vznikla v roce 2001 a multikino se do ní tehdy přestěhovalo ze sousedního objektu. Provoz kina skončil v roce 2019.
Od loňského září budovu dočasně využívá Dejvické divadlo spolu s dalšími soubory. Kvůli rekonstrukci svého sídla v Praze 6 tam mají působit do konce letošního roku.
O demolici Galaxie a výstavbě výškových domů se mluví několik let. Předchozí vedení Prahy 11 proti původnímu projektu ostře protestovalo a v územním řízení vzneslo řadu námitek.
Radnice by chtěla kulturu, na odkup ale nemá
Ani současné vedení městské části není záměrem nadšené. Raději by na místě zachovalo kulturní zařízení, podle starosty Martina Sedekeho (ODS) ale Praha 11 nemá potřebných 200 až 300 milionů korun pouze na odkup objektu. Další peníze by navíc vyžadovala jeho rekonstrukce.
„Nezbývá nám než to akceptovat a doufat, že finální podoba bude reflektovat potřeby městské části,“ uvedl Sedeke.
Podle něj radnice nemá vůči investorovi výraznější nástroje, protože projekt je v souladu s územním plánem. Městská část nicméně s majiteli Galaxie vyjednala dohodu o spolupráci, která má zmírnit dopady stavby na okolí.
Praha 11 zároveň nevylučuje, že jako účastník stavebního řízení podá námitky. Stejnou možnost mají také sousedé projektu, nikoli však spolky.
Do pražských Bubnů míří těžká investorská sestava. Původní vlastník pozemků J&T prodal polovinu konkurenční skupině Penta, podíl v projektu bude mít i nová investiční skupina spoluzaložená Michalem Strnadem. Společně chtějí proměnit obří brownfield v novou městskou čtvrť. Vzniknout může až deset tisíc bytů a investice se mají vyšplhat k 90 miliardám korun.
Penta, Strnad a J&T si rozdělili Bubny. Vyroste tam deset tisíc bytů
Reality
Kulturní sál může vzniknout ve staré kotelně
Náhradu kulturního prostoru chce městská část vytvořit nedaleko. U parkoviště vedle ubytovny Kupa stojí stará kotelna, kterou chce Praha 11 podle již zpracované studie přestavět na kulturní sál.
S investorem Galaxie zároveň jedná o dlouhodobém poskytnutí několika desítek míst v podzemních garážích nových domů pro návštěvníky budoucího centra.
Podle Sedekeho by to městské části při výstavbě kulturního sálu mohlo ušetřit zhruba 60 až 70 milionů korun.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.