Partneři projektu

V Brně vyšší stropy než v Praze? Takhle výstavba nezrychlí, říká Zdařilová z ČKAIT

Dalibor Martínek

Jak široký má být schod a jak vysoký strop? Odpověď se může lišit podle toho, zda se staví v Praze, Brně, nebo jinde v republice. Renata Zdařilová z ČKAIT v podcastu Realitní Club vysvětluje, proč rozdílné normy brzdí dostupnou a modulární výstavbu.

Novela stavebního zákona, kterou schválila Sněmovna ve třetím čtení a která míří do Senátu, se ještě na poslední chvíli měnila prostřednictvím řady pozměňovacích návrhů. Stále tedy není přesně jasné, jaká je její definitivní podoba a jak se promítne do výstavby. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) činných ve výstavbě má obavy, aby se nezačaly stavět méně bezpečné budovy.

Úspory nesmějí být na úkor bezpečnosti

Klíčový je pohled, který se v novele vyskytuje, že nebude třeba plnit některé technické požadavky na výstavbu, pokud budou ekonomicky nepřiměřené. Taková formulace vzbuzuje obavy inženýrů a techniků, kteří nesou odpovědnost za prováděcí dokumentaci stavby.

„V novele se trochu pletou pojmy závazná a určená norma. U statiky nebo požárních opatření jsou využívány závazné normy. Musí se splnit, co norma říká, nelze využít jiné řešení,“ říká Renata Zdařilová, členka představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Developeři v Česku často tvrdí, že jsme přesyceni normami. S tím Zdařilová nesouhlasí. V Česku podle ní existuje asi třicet tisíc norem ve všech oblastech, ve stavebnictví jich je kolem patnácti set. Normy jsou podle ní vodítkem a říkají, jaká je bezpečná míra plnění požadavků na stavbu.

Ekonomický zájem nesmí přetlačit technické normy výstavby, varuje Renata Zdařilová

Největší riziko novely stavebního zákona spočívá v tom, že se mohou rozvolnit technické požadavky na výstavbu v případě, že by investor upřednostnil ekonomické zájmy, říká Renata Zdařilová, členka představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Přečíst článek

Modulární výstavbě rozdílná pravidla nepomáhají

Normy však mají ještě jednu roli. Novela stavebního zákona byla přijata zejména kvůli rozvoji dostupného bydlení. „Rychlá a dostupná výstavba bude fungovat, pokud budeme maximálně uplatňovat prefabrikaci, inovace a digitalizaci. Rychlé nájemní bydlení je o modulové výstavbě, což zaručí výrazně nižší ceny. Rozdílné parametry znemožňují modularitu a rychlou výstavbu,“ argumentuje Zdařilová.

V současnosti jsou v Česku platné kromě celostátních předpisů ještě tři městské předpisy, které zavádějí vlastní parametry. Má je Praha, Brno a Ostrava. Novela počítá s tím, že své vlastní normy by mohla mít všechna krajská města. S tím komora nesouhlasí. „Naší výtkou k novele bylo, že má umožnit, aby si každé krajské město mohlo vytvořit své vlastní požadavky na stavbu, včetně technických.“

Rezidenci Block A[rt] navrhlo studio IDENTITY DESIGNERS.

Dalibor Martínek: Hypoteční šílenství pokračuje, bez ohledu na rizika

Lidé si ani po zvýšení úrokových sazeb nepřestali půjčovat na bydlení. V červnu si podle dat bankovní asociace vzali hypotéky ve vydatném objemu 48,9 miliardy korun, proti loňskému červnu je to růst o 32 procent. Investice do nemovitosti přesto nemusí být zaručené vítězství.

Přečíst článek

Jiné schody v Praze, jiné v Brně

Zdařilová uvádí příklad schodiště. V Praze a Brně může být schod hlavního schodiště budovy široký minimálně 21 centimetrů, celostátní předpis říkal do 30. června, kdy byla vyhláška zrušena, že to má být 30 centimetrů.

„My jako komora jsme chtěli, aby technické požadavky na stavby zůstaly v celé zemi stejné,“ říká Zdařilová. Jako další příklad uvádí světlou výšku bytů. Jiná je v Brně, jiná v Praze, a jiná v rámci republiky. V Brně musí mít obývák světlou výšku minimálně 2,6 metru aspoň na polovině místnosti, ve zbylé části místnosti se může snížit na 2,2 metru. V dalších místnostech je to 2,4 metru. V Praze je minimální výška stanovena na 2,5 metru minimálně v polovině jedné místnosti. Výrobcům modulárních řešení a stavebníků tyto rozdíly komplikují život a zpomalují a prodražují výstavbu.

Renata Zdařilová byla hostkou podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.

Nový Rohan, domy Prokop a Barbora, 1. etapa

Praha nabízí nejvíce nových bytů za deset let. Na zlevnění to ale nestačí

Nabídka nových bytů v Praze se ve druhém čtvrtletí rozšířila na zhruba sedm tisíc jednotek, tedy na nejvyšší úroveň za poslední dekádu. Přesto ceny dál rostou a podle odborníků budou zdražovat i v dalších měsících. Metr čtvereční novostavby stojí kolem 180 tisíc korun.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity

V povolování staveb je chaos, čekáme na digitalizaci, říká Šiller z Neocity

Přečíst článek

Stavebnictví nemůže za drahé bydlení. Stavíme za třetinu prodejní ceny, říká šéf Hochtief CZ

Přečíst článek
Karel Týc ze skupiny Natland byl hostem podcastové série Realitní Club.
video

Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu

Přečíst článek