Ani Paříž, ani Londýn nebo Dubaj. Bohatí Rusové ve velkém skupují luxusní nemovitosti v Moskvě
Bohatí Rusové stahují svůj kapitál ze zahraničí a vrací se s ním domů. Projevuje se to na nebývalém nárůstu poptávky po luxusních nemovitostech v Moskvě a také na razantním nárůstu jejich cen.
Rozšiřující sankce Západu omezující investice Rusů na Západě a také makroekonomická situace, tedy růst inflace a vyšší úrokové sazby, významně ovlivňují realitní trh v Moskvě, obzvlášť pak segment luxusních nemovitostí, upozorňuje server agentury Bloomberg.
Podle poradenské společnosti NF Group, dřívější Knight Frank Russia, metr čtvereční vyjdev hlavním městě Ruska na 1,95 milionu rublů, v přepočtu téměř 490 tisíc korun. Skoro 40procentní růst v loňském roce tak v tomto segmentu posunul nemovitosti na úroveň Paříže či Londýna.
Společnost PSN rozšiřuje své portfolio o projekt druhého bydlení v prestižní lokalitě Špindlerova Mlýna. Tradiční horský penzion mění na devět luxusních apartmánů. Ten nejmenší vyjde na necelých pět milionů.
České hory už jen pro bohaté. Apartmán ve Špindlu prodává developer za 34 milionů
Reality
„Rusům po celém světě utahují šrouby. Všichni si proto uvědomili, že nejbezpečnějším místem pro uložené kapitálu je vlastní země,“ uvedla pro Bloomberg Jekatěrina Rumjancevová, zakladatelka moskevské realitní kanceláře Kalinka Ecosystem.
Secesní věžák
Nejdražší nemovitostí, která se loni v Moskvě prodala, je secesní věžák, který na začátku 20. století postavili nedaleko Patriarších rybníku. Dům o rozloze 12 500 metrů čtverečních s dvěma desítkami bytů se prodal za 3,8 miliardy rublů, v přepočtu za 940 milionů korun.
Na zvýšenou poptávku reagují i tamní developeři, většina z chystaných projektů se nachází v lokalitách blíže centru. „I my vidíme zvýšenou poptávku po luxusních rezidencích se skvělým výhledem,“ přibližuji situaci Dmitrij Chalin, řídící partner společnosti Intermark Intown Sales, která dříve působila v Rusku pod značkou Savills.
Není to tak dávno, kdy Mark Zuckerberg „políbil prsten“ novému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Nyní jde ještě dál, shání si dům ve Washingtonu.
To je najednou láska: Zuckerberg si chce koupit dům blízko Trumpovi
Money
Takový je podle něj například developerský projekt s názvem Kamishy ve čtvrti Žukovka na západním okraji Moskvy. Cena tamních vil začíná na 25 milionech dolarů (v přepočtu zhruba 614 milionů korun) a končí na 45 milionech dolarů (v přepočtu 1,1 miliardy korun).
Pět z jedenácti vil má už navzdory vysoké ceně nové majitele. Totožnost kupujících je velmi obtížné zjistit, ale podle Jekatěriny Rumjancevoé jde zpravidla o Rusy ve věku od 40 do 50 let, majitele továren, vrcholové manažery ale také o hvězdy ze showbyznysu či sportu.
Rusové investují nadále i do zahraničních nemovitostí. Největšímu zájmu ruských inevstorů se těší Thajsko nebo Bali.
Prodej středočeského zámku Štiřín se nezdařil ani na čtvrtý pokus. Do středeční elektronické aukce s vyvolávací cenou 1,445 miliardy korun se opět nikdo nepřihlásil, vyplývá z aukčního webu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v tiskové zprávě uvedl, že vypíše nové kolo výběrového řízení. V souběžně pořádané dražbě pražského Paláce Broadway minimálně jeden zájemce kauci složil, výsledek aukce bude známý ve čtvrtek v poledne.
Štiřín státu prodělává. Jako slevu musí dát, aby zámek prodal?
Reality
Jakou strategii Petr Palička coby šéf realitní odnože koncernu EPH miliardáře Daniela Křetínského nastavuje? Které projekty se budou posouvat a které naopak prodávat? Jak to bude s fotbalovým stadionem Sparty na Letné nebo Palácem Bellevue na nábřeží? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club.
Umím si představit, že fotbalový stadion Sparty můžou nahradit byty, říká šéf realitní divize Křetínského EPH Petr Palička
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
