Štiřín státu prodělává. Jako slevu musí dát, aby zámek prodal?
Prodej středočeského zámku Štiřín se nezdařil ani na čtvrtý pokus. Do středeční elektronické aukce s vyvolávací cenou 1,445 miliardy korun se opět nikdo nepřihlásil, vyplývá z aukčního webu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v tiskové zprávě uvedl, že vypíše nové kolo výběrového řízení. V souběžně pořádané dražbě pražského Paláce Broadway minimálně jeden zájemce kauci složil, výsledek aukce bude známý ve čtvrtek v poledne.
Majetkový úřad uvedl, že bude dál hledat pro zámek Štiřín nového vlastníka, který by pro něj našel využití. „Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín neshledal důvod pro odchýlení od tohoto postupu, i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku,“ uvedl úřad.
Zámecký areál Štiřín už dlouhou dobu zeje prázdnotou. Uzavřeny jsou tamní restaurace, sály i park a golfové hřiště. Stát pro nemovitost hledá nového majitele v aukci. Pro potenciální „kupce“ už vypsal dvě prohlídky. Na jednu z nich jsme se vypravili i my.
REPORTÁŽ: Podaří se prodat zámek ve Štiříně? O prohlídky miliardového majetku není zájem
Reality
ÚZSVM poprvé nabídl štiřínský zámek k prodeji loni v září, tehdy za vyvolávací cenu 3,3 miliardy korun. V říjnu při druhém pokusu byla vyvolávací cena 2,5 miliardy korun. V prosincové dražbě úřad vyvolávací cenu dál snížil na 1,7 miliardy korun, když proti předchozím dvěma pokusům vyjmul z aukce část pozemků. Reagoval tak na rozhodnutí středočeského krajského úřadu, podle kterého tyto pozemky, tvořící například část golfového hřiště a břeh rybníka, jsou určené k plnění funkcí lesů. I přes opakované snížení ceny zatím nikdo o nemovitost neprojevil zájem.
Zámek Štiřín vzdálený zhruba 25 kilometrů od Prahy dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje a loni v červnu ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu byl podle úřadu areál uzavřen. Letos úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Štiřínský zámek byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V majetku státu se štiřínský zámek ocitl po druhé světové válce jako konfiskát, předtím ho desítky let vlastnila rodina Ringhofferova. Po válce jej krátce využívali také skauti. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby se mohl využívat jako hotel.
Souběžně s dražbou zámku Štiřín vyhlásil ÚZSVM také aukci pražského Paláce Broadway. Je to osmý pokus o jeho prodej, vyvolávací cena činí 878 milionů korun. Do předchozích dražeb pražské nemovitosti se vždy přihlásil jeden zájemce, který ale neučinil žádný příhoz.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ani na druhý pokus neprodal pražský zámek Veleslavín. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 493 milionů korun se opět nikdo nepřihlásil, plyne z aukčního webu. Úřad v tiskové zprávě uvedl, že co nejdříve vyhlásí další kolo výběrového řízení na prodej zámku.
Stát nabídl v aukci zámek Veleslavín. Za půl miliardy ho nikdo nechce
Reality
Stát prodává zámek v Bezdružicích. Za kulturní památku, která patřila podnikateli Jiřímu Kubíčkovi odsouzenému za podvod, chce minimálně 60 milionů korun.
Stát prodává zámek po podvodníkovi. Chce za něj 60 milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.