Reklama

Stanjura na vládě prosadil zvýšení schodku rozpočtu na 330 miliard

Ministr financí Zbyněk Stanjura
ČTK
 ČTK

Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Reklama

Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Do novely rozpočtu s vyšším schodkem ministr financí Zbyněk Stanjura zahrnul například poměrnou část vládních výdajů určených na boj s vysokými cenami energií. Pro letošek to podle něj bude 16,5 miliardy korun. Návrh zahrnuje i příspěvek 5000 Kč na dítě do 18 let v celkovém objemu osm miliard korun. Do schodku se promítne i nákup plynu do státních hmotných rezerv za osm miliard korun.

V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Stanjura také připomněl, že původní návrh letošního rozpočtu předložený tehdejší vládou Andreje Babiše (ANO) počítal se schodkem téměř 380 miliard korun.

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu

Lukáš Kovanda: Fialovo pravičáctví dostává na frak. Vláda plánuje vyšší schodky než za Babiše

Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.

Přečíst článek

Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy korun vyšší.

Nový rozpočet už počítá se slevami na energie

Dodatečné výdaje rozpočtu podle návrhu ministerstva financí reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o objemu 66 miliard korun má být z letošního rozpočtu hrazena asi čtvrtina, tedy 16,75 miliardy korun. Návrh dále zohledňuje uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc deset miliard korun.

Reklama

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu

Dalibor Martínek: Šest fatálních chyb ministra Síkely

Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.

Přečíst článek

Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun a financuje jednorázový příspěvek na dítě osm miliard korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy kortun. Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o 700 korun. Průměrně si tak důchodce proti roku 2021 polepší o více než 2500 korun měsíčně. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem 56 miliard korun.

V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných pět miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 miliardy korun bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.

Čím menší penze je, tím méně roste: Kritizují valorizaci důchodci

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od středy kvůli vysoké inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 1017 korun.

Přečíst článek

Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí má jít 1,5 miliardy korun navíc. Dodatečné peníze zřejmě získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy korun). Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy korun.

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 miliardy korun více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 miliardy korun a u fyzických osob o 10,2 miliardy korun.

Aktivní důchodci

Dalibor Martínek: Tahle země není pro děti. Je pro důchodce

Přišel mejl ze školy. Děti pojedou na výlet, pošlete 700 korun. 250 za návštěvu jakési atrakce, 450 korun za dopravu. Čtyři sta padesát korun za dopravu? Za to by se dalo jet autobusem do Berlína! Snad nejedou do Berlína… Dále v dopise ze školy stálo, připravte si tisícovku na učebnice pro příští rok za jedno dítě. A za tři týdny je škola v přírodě, čtyři noci za pět tisíc korun.

Přečíst článek

O devět miliard vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve 3,8 miliardy korun naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 krouny na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně. O 4,9 miliardy korun klesnou příjmy ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti covid-19.

Plynovod Jamal - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Solidární EU? Nic než fráze. Němci šponují cenu plynu

Němci v zákulisí připouští, že solidarita EU při plynové krize může být rychle pryč. Proto se sami plynem masivně předzásobují, čímž naštvali některé jiné země EU – šponují totiž cenu plynu výše.

Přečíst článek

Reklama

Související

Stanjura a Fiala

Vláda „prázdných gest“ letos vykáže schodek 330 miliard korun, míní ekonom Kovanda

Přečíst článek
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

V odborech to vře. Vláda zatím nepočítá s růstem platových tarifů státních zaměstnanců od ledna

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme