LAMA energy je jedním z dodavatelů, který už téměř rok nabízí u elektřiny a zemního plynu měsíční tarify. Její produkt Garant měsíc pro zákazníky generuje, ve srovnání se standardními tarify, velmi zajímavé úspory. Za prvních šest měsíců roku 2024, kdy jsou ceny tohoto produktu známé, se drží hluboko pod cenami, které nabízejí dodavatelé ve smlouvách uzavřenými na dobu neurčitou i pod fixními tarify. Jak tedy efektivně snížit výdaje na energie?
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Podle zdrojů Hospodářských novin se ale vládní pomoc lidem s vysokými účty za plyn přesune až do příštího roku. Letos na podzim vláda pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 tisíc korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský premiér ho informoval o vývoji situace na Blízkém východě, uvedl Fiala na síti X. Český předseda vlády vyjádřil pochopení pro nutnost zastavení íránského jaderného a raketového programu i přání maximálně chránit civilisty žijící v Izraeli, Íránu, Gaze nebo kdekoli jinde.
V Jeruzalémě a Tel Avivu se rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby se ukryli v krytech. Íránská státní média potvrdila, že z různých míst napříč Íránem byly na Izrael vypáleny balistické rakety. V oblasti Tel Avivu byly slyšet exploze, píše Reuters. Izraelská armáda následně oznámila, že úroveň poplachu klesla a lidé mohou opustit kryty.
Saúdská Arábie nechala popravit novináře Turkiho Džasíra, který psal o korupci v královské rodině. Uvádí to agentura AP s odkazem na úřady. Saúdskoarabské úřady muže zadržely v roce 2018. Psal také o právech žen či povstáních v arabských zemí na začátku minulé dekády. Podle organizací na ochranu svobody tisku poprava ukazuje, že vláda této země se snaží kritiky umlčet.
Francozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
Česko vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli, uvedlo na sociální síti X ministerstvo zahraničí. Zájemci se musí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu.
Ve městě Puné v indickém státě Maháráštra se zřítil most 🌉, zahynulo šest lidí a 25 dalších smetla voda, píše agentura Reuters s odvoláním na web CNN News18. Šlo o starý železný most, na kterém v době incidentu byla řada turistů, uvádí list Hindustan Times.
Ostravské chemičce ⚗ BorsodChem MCHZ vzrostly loni tržby o 8,7 procenta na 4,94 miliardy korun. Firma ale prohloubila ztrátu, z 23,5 milionu na 200,5 milionu korun. Hospodářský výsledek ovlivnila zářijová povodeň, která firmě způsobila značné škody na majetku a zásobách, ale i nepřímé škody vzniklé přerušením provozu. Společnost to uvedla ve výroční zprávě.
Vláda na mimořádné schůzi o vyslovení nedůvěry svolané opozicí na úterý svoji pozici obhájí. Premiér a předseda ODS Petr Fiala to dnes uvedl v pořadu Prima CNN.
Číst více
