LAMA energy je jedním z dodavatelů, který už téměř rok nabízí u elektřiny a zemního plynu měsíční tarify. Její produkt Garant měsíc pro zákazníky generuje, ve srovnání se standardními tarify, velmi zajímavé úspory. Za prvních šest měsíců roku 2024, kdy jsou ceny tohoto produktu známé, se drží hluboko pod cenami, které nabízejí dodavatelé ve smlouvách uzavřenými na dobu neurčitou i pod fixními tarify. Jak tedy efektivně snížit výdaje na energie?
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Podle zdrojů Hospodářských novin se ale vládní pomoc lidem s vysokými účty za plyn přesune až do příštího roku. Letos na podzim vláda pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 tisíc korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.
Hlavní témata dnešního jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně budou, jak dosáhnout míru na Ukrajině a jak Ukrajinu do té doby udržet silnou. Před jednáním skupiny, která podporuje východoevropskou zemi v její obraně proti ruské invazi, to dnes řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte.
Export z Jižní Koreje od začátku roku překročil hranici jednoho bilionu dolarů (zhruba 2️⃣2️⃣,1️⃣6️⃣ bilionu korun). Hlavním motorem růstu je celosvětová poptávka po čipech pro umělou inteligenci, uvedlo dnes tamní ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak po Německu, Spojených státech a Číně stala čtvrtou zemí na světě, která tohoto milníku dosáhla, píše agentura Reuters.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek o desítky haléřů 📉 klesnou. Maximální cena benzinu bude po delší době pod úrovní 40 korun, oproti dnešku klesne o 42 haléřů na 39,80 koruny za litr. Nafta zlevní o 48 haléřů na 45,20 koruny za litr. Vyplývá to z cenového rejstříku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například 👱♀️ Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Počet úřednických míst bude příští rok o 4362 📉 nižší než před pěti lety. Ministři by měli redukci úřadů věnovat ještě větší pozornost, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle výsledků zasedání takzvanou systemizaci míst na úřadech pro příští rok schválila. K začátku roku 2026 bylo na úřadech podle dokumentu zveřejněného na webu úřadu vlády 73 152 míst, v roce 2022 uvádí 76 410 míst.
Předsedou Senátu byl dnes popáté zvolen ✅ Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě neměl protikandidáta, získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů, tedy o sedm více než při minulé volbě šéfa horní parlamentní komory před dvěma lety.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) ❌ vyloučil, že by se premiér Andrej Babiš (ANO) angažoval u vyhlášky o školním stravování kvůli zájmům potravinářských firem. Šťastný dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že Babiš není ve střetu zájmů u vyhlášky ani ničeho jiného.