LAMA energy je jedním z dodavatelů, který už téměř rok nabízí u elektřiny a zemního plynu měsíční tarify. Její produkt Garant měsíc pro zákazníky generuje, ve srovnání se standardními tarify, velmi zajímavé úspory. Za prvních šest měsíců roku 2024, kdy jsou ceny tohoto produktu známé, se drží hluboko pod cenami, které nabízejí dodavatelé ve smlouvách uzavřenými na dobu neurčitou i pod fixními tarify. Jak tedy efektivně snížit výdaje na energie?
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Podle zdrojů Hospodářských novin se ale vládní pomoc lidem s vysokými účty za plyn přesune až do příštího roku. Letos na podzim vláda pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 tisíc korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy.
Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým ❌ omezováním satelitního systému Starshield, upozornil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině to zásadně komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, napsal na sociální síti X.
Ministři zahraničí zemí EU by měli v pondělí přijmout další individuální sankce proti Rusku, které se zaměří na osoby a právní subjekty spojené s ropnými rafineriemi a ruskou stínovou flotilou. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku takzvaných sektorových sankcí, uvedla dnes v Evropském parlamentu komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Číst více
Polská společnost Allegro 🛒 ve třetím čtvrtletí zvýšila konsolidované tržby meziročně o 20,1 procenta na 3,41 miliardy zlotých, v přepočtu téměř 19 miliard korun. Firma zlepšila celoroční výhled.
Hrubý domácí produkt Británie se v letošním třetím čtvrtletí zvýšil 📈 proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta. Hospodářský růst tak zrychlil z 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí a dosáhl nejprudšího tempa za dva a půl roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil britský statistický úřad.
Německý průmyslový koncern Siemens ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšil zisk z průmyslových aktivit o 22 procent na rekordních 3,89 miliardy eur 💶 (zhruba 95 miliard korun). Firma nadále těží ze silné poptávky související s výstavbou datových center pro umělou inteligenci. Zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej odhadovali na 3,71 miliardy eur, napsala agentura Reuters.
Zmocněnci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner dnes ráno přiletěli do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše agentura AFP. Po jednání mají podle dřívějších informací odletět do Dublinu, kde je čeká schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Číst více
Energetická skupina ČEZ ⚡ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 26,6 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o 24 procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Číst více
Demokratický kandidát Scott Colom podle projekce stanice CNN porazil v těsném souboji republikánskou senátorku Cindy Hydeovou-Smythovou a získal tak křeslo v americkém Senátu za stát Mississippi. Vítězství mu zajistilo zdlouhavé sčítání hlasů 🗳, uvedla v noci na dnešek agentura AP. Mississippi tak bude mít prvního černošského senátora od období rekonstrukce po občanské válce.
