LAMA energy je jedním z dodavatelů, který už téměř rok nabízí u elektřiny a zemního plynu měsíční tarify. Její produkt Garant měsíc pro zákazníky generuje, ve srovnání se standardními tarify, velmi zajímavé úspory. Za prvních šest měsíců roku 2024, kdy jsou ceny tohoto produktu známé, se drží hluboko pod cenami, které nabízejí dodavatelé ve smlouvách uzavřenými na dobu neurčitou i pod fixními tarify. Jak tedy efektivně snížit výdaje na energie?
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Podle zdrojů Hospodářských novin se ale vládní pomoc lidem s vysokými účty za plyn přesune až do příštího roku. Letos na podzim vláda pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.
Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 tisíc korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy.
Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ) dnes podpořily 👍 zaměstnance České televize a Českého rozhlasu, kteří se chystají v úterý stávkovat proti plánu vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky. K prohlášení se připojila více než třicítka mezinárodních i národních novinářských svazů a organizací, včetně Reportérů bez hranic (RSF) či Evropské vysílací unie (EBU).
Pražská burza dnes posílila 💪, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2636,01 bodu. Zpevnila většina akcií, nejvíce přidali výrobce dronů Primoco a plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Ze 14 hlavních emisí oslabily čtyři, mezi nimi byly Moneta Money Bank a ČEZ. Investoři zobchodovali akcie za zhruba 290 milionů korun, což je pod dlouhodobým průměrem.
Americký dolar oslabuje vůči euru. Pozornost investorů se nyní soustředí na úterní kongresové volby ve Spojených státech a na vývoj kolem konfliktu na Blízkém východě. Jednotná evropská měna si vůči dolaru připisuje asi 0,4 procenta a phybuje se v těsné blízkosti 1,12 dolaru.
Úterní stávka pracovníků České televize se projeví změnami v televizním programu i ❌ omezením zpravodajství a digitálních služeb. Diváci neuvidí například Události, Studio 6, Dobré ráno, Sama doma, Černé ovce nebo Události v kultuře. ČT to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Druhé čtení zákona o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mohlo být ve Sněmovně okolo 15. ledna. Při něm bude koalice s opozicí konkrétně diskutovat o podobě financování. Po jednání vlády to dnes na tiskové konferenci řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO).
V průmyslové zóně Triangle u Žatce by mohl vzniknout závod na výrobu farmaceutických, hygienických a kosmetických potřeb, který chystá dosud neznámý investor. Projekt počítá s investicí 5,49 miliardy korun a až 290 pracovními místy. Vyplývá to z rozhodnutí krajských zastupitelů, kteří dnes schválili rezervaci 16,5 hektaru pozemků pro developerskou společnost Panattoni Czech Republic Development.
Novou armádní koncepci, která určuje priority a rozvoj české armády na následující roky, dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), který novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045 označil za nejdůležitější body dnešního jednání. Zopakoval, že armáda musí navyšovat počty vojáků, což se letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu.
Ve věku 94 let zemřel v americké Santa Barbaře Josef Mašín, účastník protikomunistického odboje a syn generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v úterý opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty oproti dnešku klesne o deset haléřů na 49,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 43,65, což je o 22 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesaly i koncem minulého týdne.
K úterní stávce veřejnoprávních médií se podle pořádající iniciativy Veřejnoprávně připojila jasná většina pracovnic a pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Kvůli tomu budou obě instituce muset omezit živé vysílání. O jeho konkrétní podobě nerozhodují stávkující, ale vedení ČT a ČRo.