Nvidia buduje neprůstřelný ekosystém, pumpuje miliardy do dodavatelského řetězce i svých zákazníků
Americký technologický gigant Nvidia v loňském roce výrazně šlápl na plyn a začal masivně investovat do společností napříč celým infrastrukturním řetězcem pro umělou inteligenci. Strategickým cílem je financovat podniky, které se následně mohou stát odběrateli čipových technologií samotné Nvidie. Tato snaha se ukazuje jako mimořádně lukrativní, když se původní sázka ve výši pět miliard dolarů na společnost Intel zhodnotila na více než 25 miliard dolarů, což představuje historickou návratnost během pouhých několika měsíců, podotýká server CNBC.
V roce 2026 tempo uzavírání dohod podle CNBC ještě zrychlilo. Nvidia již letos překonala hranici 40 miliard dolarů v investičních závazcích a své portfolio rozšiřuje o další veřejně obchodované akcie. Jen během tohoto týdne Nvidia uzavřela dohodu s provozovatelem datových center IREN, která jí dává právo investovat do firmy až 2,1 miliardy dolarů. Den předtím Nvidia uzavřela pakt se společností Corning, 175 let starým výrobcem skla, do kterého může vložit až 3,2 miliardy dolarů. Akcie obou firem na tato oznámení reagovaly prudkým růstem.
Nvidia se stala největším vítězem rozmachu umělé inteligenci díky výrobě grafických procesorů, které jsou nezbytné pro trénování modelů a zpracování obrovských datových toků. Globální boj o zajištění těchto čipů vytlačil akcie Nvidie za čtyři roky na více než jedenáctinásobek, což firmu vyneslo k tržní kapitalizaci zhruba 5,2 bilionu dolarů a učinilo z ní nejhodnotnější podnik na světě.
Každý z dodavatelů dostane investici?
Aby společnost upevnila svou dominanci i mimo oblast samotných čipů, financuje nyní Nvidia celý dodavatelský řetězec. Tím si zajišťuje, že veškerá kritická infrastruktura poběží na jejím hardwaru a že bude existovat dostatečná kapacita pro uspokojení poptávky. V některých kruzích se však objevují obavy, že Nvidia, podobně jako poskytovatelé cloudových služeb Google a Amazon, investuje do jiných firem především proto, aby podpořila svůj vlastní růst.
Společnost, která v loňském fiskálním roce vygenerovala volné peněžní toky ve výši 97 miliard dolarů, podporuje některé z firem, jež od ní čipy přímo kupují, a v některých případech si od nich výpočetní výkon pronajímá zpět. Kritici tento model přirovnávají k dodavatelskému financování, které pomohlo nafouknout bublinu dot-com na přelomu tisíciletí. Analytik Matthew Bryson ze společnosti Wedbush Securities uvedl, že investice Nvidie zapadají do schématu kruhových investic, které vyvolává obavy o udržitelnost trhu. Bryson však tyto kroky zároveň vnímá jako potvrzení vize a budování konkurenční bariéry, pokud se firmě podaří plán realizovat.
Čipový gigant TSMC oznámil za první čtvrtletí výrazný růst hospodaření. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 58 procent na zhruba 18 miliard dolarů, čímž překonal očekávání analytiků a znamenal už čtvrté po sobě jdoucí rekordní čtvrtletí.
AI hlad po čipech sílí. Nvidia, Apple i AMD tlačí TSMC k rekordům
Trhy
Nvidia v letošním roce podepsala nejméně sedm miliardových investic s veřejně obchodovanými společnostmi. Kromě toho se podle údajů FactSet podílela na zhruba 24 investičních kolech v soukromých firmách. Největší sázkou byla injekce ve výši 30 miliard dolarů pro tvůrce ChatGPT, společnost OpenAI. Nvidia se také účastnila financování Anthropic a xAI Elona Muska, a to krátce předtím, než se tato firma v únoru sloučila se SpaceX.
Důležitou součástí strategie jsou infrastrukturní projekty. Dohoda s IREN zahrnuje nasazení až pět gigawattů hardwarových návrhů Nvidia, které budou pohánět centra po celém světě. V rámci kontraktu s Corning pak tento výrobce buduje v USA tři nová zařízení zaměřená na optické technologie.
Nvidia se totiž při budování svých systémů pravděpodobně odkloní od mědi a zaměří se na optické kabely. Podobně strategické jsou i březnové investice ve výši dvě miliardy dolarů do firem Marvell Technology, Lumentum a Coherent, které vyvíjejí technologie křemíkové fotoniky.
Co přesně si Nvidia kupuje
Americký gigant se angažuje také u takzvaných neokloudů. V lednu Nvidia investovala dvě miliardy dolarů do CoreWeave a stejnou částku vložila do Nebius Group zaměřené na infrastrukturu a design továren na umělou inteligenci. Analytici jsou u těchto transakcí skeptičtější. Jordan Klein ze společnosti Mizuho sice chválí investice do výrobců komponentů jako chytré využití hotovosti pro zrychlení vývoje nedostatkových technologií, u neokloudů má však pochybnosti. Podobně jako u jiných transakcí, tyto obchody vzbuzují dojem, že firma dopředu financuje nákup svých vlastních produktů.
Ben Bajarin ze společnosti Creative Strategies sdílí podobné obavy ohledně dohody s IREN. Rizikem podle něj je, že pokud se hospodářský cyklus obrátí, trh se začne ptát, jak velká část poptávky byla organická a nakolik byla uměle podpořena vlastní rozvahou Nvidie. Přestože společnost vkládá obrovské sumy do svých partnerů, tyto sázky jsou stále zastíněny investicí do OpenAI.
Částka 30 miliard dolarů, kterou Nvidia napumpovala do OpenAI koncem února, přišla po více než desetileté spolupráci obou firem. Původní plán počítal s investicí až 100 miliard dolarů, z čehož však sešlo poté, co se OpenAI odklonila od vlastního vývoje datových center a začala se více spolehát na partnery jako Oracle, Microsoft či Amazon. Šéf Nvidie Jensen Huang v březnu uvedl, že stávající dohoda ve výši 30 miliard dolarů je pravděpodobně poslední velkou investicí před očekávaným vstupem OpenAI na burzu, který by se mohl uskutečnit ještě v letošním roce.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
