Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Česká chemická skupina Draslovka zahájila arbitráž s Mexikem. Skupina tuzemských podnikatelů si u mezinárodního soudu Světové banky stěžuje, že mexické úřady maří jejich tamní investici do stavby nové továrny v rámci projektu Laguna, píše server Seznam Zprávy.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Stačily dohromady pouze tři telefonáty – navíc se začínající prezidentkou-novickou a naopak s už jen dosluhujícím premiérem, „chromou kachnou“ –, aby americký prezident Donald Trump vzal během pár hodin zpět svůj vlajkový slib. Který původně, loni, zněl tak, že hned první den v Bílém domě uvalí na obě sousední země 25procentní clo, jež bude držet tak dlouho, dokud přeshraniční příliv ilegální imigrace i fentanylu neustane.
Americká cla na mexické zboží se o měsíc odkládají, oznámili po telefonickém rozhovoru mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a americký prezident Donald Trump. O nejméně 30 dnů se uvalení cel odkládá také, pokud jde o kanadské zboží, uvedl pak kanadský premiér Justin Trudeau po druhém telefonátu s Trumpem. Ten to posléze potvrdil. Informují o tom agentury AP a Reuters.
Trump svými cly rozjíždí nesmyslnou a hloupou obchodní válku s velkou částí světa, se svými sousedy a partnery. Když zvolíte klauna, máte v politice cirkus, diváci se baví, ale show se stává dojemně pitomou. Trumpova éra nepředvídatelnosti dělá z celého světa opravdové politické, ekonomické i bezpečnostní kasino.
Cla na výrobky z Evropské unie budou zavedena „velmi brzy“. Řekl podle agentury AFP novinářům americký prezident Donald Trump, když znovu poukázal na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí 300 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun).
Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla na zboží dovážené z Kanady, Mexika a Číny. Všechny tyto země se rozhodly reagovat a vůči Spojeným státům zavádějí vlastní odvetná cla.
Americký prezident Donald Trump podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u energií, na něž platí desetiprocentní clo. Kanada, Mexiko i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Peking chce navíc podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že hodlá uvalit cla také na Evropskou unii, která se podle něj ke Spojeným státům „nechovala dobře“.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 4️⃣5️⃣ miliard norských korun (92,7 miliardy korun). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švýcarská vláda získala jasnou 👍 podporu většiny účastníků konzultačního procesu, jehož cílem je schválit novou dohodu prohlubující vztahy mezi alpskou konfederací a Evropskou unií. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Očekává se, že dohoda, na kterou se EU a Švýcarsko po měsících náročných jednání dohodly loni v prosinci, zamíří v březnu do parlamentu. Následně se k ujednání vyjádří i voliči v referendu, neboť se k tomu vláda zavázala.
Švédsko postupně ❌ ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců ✅ schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 1️⃣2️⃣0️⃣ milionů eur (2,9 miliardy korun).
Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci 📈 zvýšil o 0,4 procenta. Růst mírně zrychlil z tempa 0,3 procenta ve druhém čtvrtletí, uvedl v dnešní zpřesněné zprávě statistický úřad Eurostat. Oba údaje jsou 0,1 procentu vyšší než v odhadu z poloviny listopadu.
Němečtí poslanci ✅ schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
