Evropa se znovu rozpálí. Vedra srazí Rýn na rekordní minimum, sucho svírá i Česko

Evropu čeká pátá výrazná vlna veder od začátku roku. Ve Francii se teploty přiblíží 40 stupňům, mimořádné horko zasáhne také Německo, Británii a jih kontinentu. Sucho dál snižuje hladiny Rýna, Dunaje a Pádu, komplikuje lodní dopravu a zdražuje elektřinu. V Česku se sice po horkém pondělí přechodně ochladí, vody je však v krajině kriticky málo. Hydrologické sucho už zasáhlo přibližně polovinu sledovaných toků.

Evropu, vyprahlou několika předchozími vlnami veder, tento týden zasáhne další nápor mimořádně teplého a suchého počasí. Zvýší se tím riziko lesních požárů, škod na úrodě i dalšího poklesu hladin řek, které jsou důležité pro lodní dopravu a energetiku.

Podle francouzské meteorologické služby Météo-France by se teplota na severu Francie mohla v úterý kvůli takzvané tepelné kupoli přiblížit 40 stupňům Celsia. Na jihu Anglie mohou teploměry ukázat kolem 35 stupňů a ve Frankfurtu až 38 stupňů, vyplývá z dat Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, na která upozornila agentura Bloomberg.

Řekám nepomohou ani bouřky

Jde už o pátou velkou vlnu veder, která Evropu letos zasáhla. Horký vzduch podle Bloombergu pravděpodobně zabrání pronikání vlhčích vzduchových mas, jež by mohly doplnit vodu v Rýnu, Pádu nebo Dunaji. Nízké hladiny těchto řek už omezují lodní dopravu a komplikují výrobu energie.

Sporadické bouřky se mohou objevit především v Alpách a na jihu Evropy, jejich dopad však bude omezený.

„Srážky pravděpodobně nebudou mít výraznější vliv na průtoky v níže položených částech klíčových řek,“ uvedl v analýze pro Bloomberg meteorolog Daniel Gardner-Declaudure ze společnosti MetDesk.

Rýn může u Kaubu klesnout téměř k nule

Mimořádně vážná je situace na Rýnu. Vodní stav u Kaubu, který je důležitým bodem pro říční přepravu do jižního Německa a Švýcarska, dál klesá. Před týdnem se dostal na 24 centimetrů, nejnižší úroveň od začátku měření v roce 1880, a v pondělí činil už jen 16 centimetrů.

Podle prognózy německého Spolkového úřadu pro vodní cesty a lodní dopravu by mohl do pátku klesnout na pouhé čtyři centimetry. Údaj označuje stav na místním vodočtu, nikoli skutečnou hloubku celé řeky. Pro nákladní lodě však znamená, že musejí výrazně omezovat množství převáženého zboží.

Vedra zdražují elektřinu

Horké počasí se promítá také do cen energií. Denní ceny elektřiny ve Francii a Německu se podle údajů burzy Epex Spot během večerní špičky mezi 20. a 22. hodinou pohybují nad 170 eury za megawatthodinu.

V této době už prudce klesá výroba solárních elektráren, zatímco poptávka po klimatizaci zůstává vysoká. Kolem 13. hodiny se přitom elektřina v obou zemích prodává za méně než 20 eur za megawatthodinu.

Sucho drtí české zemědělce. Co to udělá s cenami chleba a dalších potravin

Názory

Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Červená výstraha před vedrem platí pro Itálii a Chorvatsko. Oranžová varování byla vydána pro jihovýchod Francie, sever Švýcarska, západ Polska a velkou část jihovýchodní Evropy. Většina Anglie je pod žlutým stupněm výstrahy.

Model Společného výzkumného střediska Evropské komise současně ukazuje vysoké nebezpečí požárů ve Spojeném království, Španělsku, Francii, Německu a Itálii. V Řecku bojuje přibližně 200 hasičů s požárem poblíž obce Agios Stylianos v oblasti Attika.

V Česku se krátce ochladí, sucho ale zůstane

Česko zasáhla horká masa vzduchu už v pondělí, kdy teploty podle Českého hydrometeorologického ústavu vystoupaly až ke 33 stupňům. V úterý a ve středu má přijít přechodné ochlazení s maximy kolem 26 stupňů. Ve druhé polovině týdne se však zejména v Čechách může znovu oteplit nad třicítku.

Mnohem větším problémem než samotná teplota je nedostatek vody. Od 3. do 9. srpna spadlo v Česku v průměru pouze šest milimetrů srážek, tedy 27 procent obvyklého množství. Na Moravě to bylo jen 21 procent normálu.

Průtoky českých řek se většinou pohybují mezi deseti a 50 procenty dlouhodobého srpnového průměru. Přibližně polovina sledovaných profilů už vykazuje hydrologické sucho. Hladiny podzemních vod v mělkých vrtech jsou celkově mimořádně podnormální a podobně špatná je také vydatnost pramenů. ČHMÚ očekává, že do 16. srpna budou hladiny řek převážně stagnovat nebo dál pozvolna klesat. Případné bouřky mohou krátce rozkolísat menší toky, celkovou situaci však zásadně nezmění.

Na Slovensku vystoupaly pondělní teploty až k 36 stupňům a platila výstraha druhého stupně. V dalších dnech má teplota postupně klesat, stále se však bude pohybovat kolem 30 až 34 stupňů. Slovenský hydrometeorologický ústav označil červenec ve většině povodí za suchý, v povodích Iplu, Bodvy a Bodrogu dokonce za extrémně suchý.

V Rakousku budou denní maxima dosahovat přibližně 26 až 32 stupňů. Země přitom vstupuje do další horké epizody po mimořádně suchém červenci, během něhož na některých stanicích chybělo až 90 procent obvyklých srážek. V dolnorakouském Wieselburgu navíc teplota vystoupala na červencový rekord 40,3 stupně.

Klimatická změna zvyšuje četnost a intenzitu extrémních veder právě v Evropě, která je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Důsledky už dávno nespočívají pouze v nepříjemně vysokých teplotách: horko zatěžuje energetické sítě, omezuje dopravu, snižuje zásoby vody a zhoršuje podmínky pro zemědělství.