Reklama

Jana Havligerová: Senát je politický otloukánek. Pro klidné vládnutí je ale důležitý

Miloš Vystrčil, předseda Senátu
ČTK
Jana Havligerová

Senátní volby tradičně zůstávají ve stínu kterýchkoliv jiných, které se konají souběžně s nimi. Jak si stojí, nejlépe dokládá jediné číslo: Finále, respektive druhého kola senátek se účastní obvykle pouhých patnáct procent voličů. Letos na podzim to nejspíš nebude jiné.

Reklama

Už proto, že zájem kromě komunálních voleb poutá přímá volba prezidenta, která je na dohled. Přesto jsou pro vládní strany a hnutí volby do horní komory životně důležité. V současné krizi potřebují udržet v Senátu většinu, aby jimi navrhovaná zákonná řešení pohodlně procházela nejen v Poslanecké sněmovně, ale i v horní komoře parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy potřebuje koalice Spolu přesvědčivé vítězství.

Společné kandidáty postavila v devatenácti ze sedmadvaceti obvodů, kde se volí. ODS a TOP 09 vyšlou pod logem SPOLU do voleb po šesti kandidátech, lidovci sedm. Obhajovat posty budou významné partajní figury – současný předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), první místopředseda horní komory Jiří Růžička (TOP09), za lidovce šéfka jejich senátorského klubu Šárka Jelínková.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Kandidáti na prezidenta ČR. Pavel, Nerudová, Babiš, Fischer, Středula a další – kdo je kdo a jaké mají šance?

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Uvedl to náměstek ministerstva Petr Vokáč. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů. Podle aktuálního listopadového průzkumu agentury Median se poprvé v preferencích pro první kolo dostala do čela uchazečů Danuše Nerudová.

Přečíst článek

Vystrčil nebo Nagyová?

Hlavní tváří koalice je Vystrčil. Ten obhajuje mandát na Jihlavsku, a jak říká, udělá všechno pro to, aby dopadl co možná nejlépe. Zda se v případě úspěšné obhajoby bude znovu ucházet také o vedení Senátu, ještě neví, rozhodující bude podle něj celkový výsledek voleb. S prezidentskou kandidaturou nepočítá. Jeho protikandidátkou je mimo jiné za ANO Jana Nagyová, dříve Mayerová, která je s šéfem ANO Andrejem Babišem obžalovaná v kauze dotace na stavbu Čapího hnízda. 

Největší šanci na získání postu šéfa horní komory má podle nepsaného pravidla nejsilnější frakce. Momentálně je nejpočetnější klub ODS a TOP 09 se sedmadvaceti senátory, následují Starostové a nezávislí se čtyřiadvaceti členy, třetí jsou lidovci a nezávislí se dvanácti senátory. ANO, sociální demokraté nebo Piráti mají málo senátorů, takže nemohou vytvořit vlastní klub. SPD nemá žádného senátora.

Reklama

Poslanecká sněmovna

Jana Havligerová: Politika aneb Samý hněv a sem tam rvačka

Tak máme nového ministra školství. Stanaře Petra Gazdíka, byť není přímým aktérem, zdiskreditovala kauza Dozimetr, nahradil ho expert na ústavní a mezinárodní právo, poslanec za STAN Vladimír Balaš. Prezident republiky ho jmenoval bez průtahů, neopomněl ovšem zdůraznit, že tak de facto učinil pouze z lítosti k premiéru Fialovi. Jinak hlava státu na Fialově kabinetu nenechává nit suchou. Nad samotným předsedou vlády ovšem Miloš Zeman roztahuje ochranná křídla tak okatě, až se to začíná blížit polibku smrti.

Přečíst článek

Znovu uspět u voličů chce většina senátorů, kterým letos končí funkční období. Prubířským kamenem bude obhajoba zejména pro reprezentanty hnutí STAN. O křeslo se bude znovu ucházet šest senátorů. Kauza Dozimetr je ještě stále čerstvá, a tak to podle některých politologů nebudou mít lehké. Očekávají proto, že Starostové z těchto voleb vyjdou oslabeni. Ani stanaři ale nechtějí být jen sólisté, a pokoušejí se o spolupráci. Například na Praze 5 tak bude společným kandidátem ODS, TOP09 a STAN Michael Žantovský, podle předsedy hnutí Víta Rakušana jednají o možné spolupráci nebo podpoře i v dalších obvodech.

Opoziční ANO od roku 2014, kdy se poprvé zúčastnilo senátních voleb, vždy ve finále prohrávalo. Tehdy postoupilo do druhého kola dvaatřicet anoistů, mandát získalo jen devět z nich. V posledních čtyřech letech se poměr ještě zhoršil. Naposledy se ze čtrnácti postupujících do druhého kola probojovali do Senátu tři kandidáti.

Babiš: Senát je zbytečný

Ostatně, předseda hnutí ANO Andrej Babiš rád opakuje, že horní komoru parlamentu považuje za zbytečnou. Prý jen zdržuje a překáží v práci. Blíže pravdě bude, že Babišova nechuť k Senátu pramení z toho, že pro jeho hnutí jsou senátní volby zkrátka propadák. Babiš není jediný odpůrce horní komory. Podle prezidenta Miloše Zemana je to „instituce, které voliči nevěří a kterou v podstatě pohrdají“, proto je podle jeho názoru hodna zrušení.

Karel Diviš, kandidát na prezidenta a podnikatel v IT
video

Karel Diviš: Nerad, ale jsem pro sektorovou daň. Lidem se musí s účty za energie pomoci

Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“

Přečíst článek

Hnutí ANO v letošních senátních volbách sází na několik známých tváří, třeba na Plzeňsku kandiduje dostihový jezdec Josef Váňa, v Ostravě se o návrat do horní komory pokouší právník Miroslav Antl, dříve zvolený za ČSSD. Teoreticky by tentokrát mohla být šance ANO uspět, otázka je, jestli se voliči nespokojení s politikou kabinetu premiéra Fialy vůbec zvednou a k senátním urnám půjdou.

Reklama

Související

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Kandidáti na prezidenta ČR. Pavel, Nerudová, Babiš, Fischer, Středula a další – kdo je kdo a jaké mají šance?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme