Reklama

Plyn a uprchlíci. To byla hlavní témata setkání Fialy a Morawieckého

Český premiér Petr Fiala a polský premiér Mateusz Morawiecki
ČTK

Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po pátečním jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Premiéři se v Praze také dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny.

Reklama

Česko podle Fialy v posledních letech nedělalo dost pro zajištění své energetické bezpečnosti a je výrazně závislé na ruských surovinách. Polsko může České republice pomoci se této závislosti zbavit, myslí si Fiala.

„Budou pokračovat intenzivní jednání o infrastruktuře v oblasti energetiky, především o plynovém propojení mezi Polskem a Českou republikou, tedy obnova projektu Stork II, který byl před lety z české strany zastaven, ale také diskuse o možnosti využít budované a rozšiřované kapacity v LNG terminálech na polské straně pro Českou republiku,” poznamenal premiér.

„Polsko se vynasnaží pomoci České republice v takových projektech, jako je Stork II, které jsou pro Českou republiku důležité, aby nebyla závislá na Rusku, na těch, kdo začali válku (na Ukrajině),” řekl Morawiecki.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Kandidáti na prezidenta ČR. Pavel, Babiš, Nerudová, Fischer, Středula a další – kdo je kdo a jaké mají šance?

Neúspěšní kandidáti z prezidentské volby v roce 2018, aktivní i vysloužilí politici, byznysmeni, osoby známé i neznámé, uznávané i kontroverzní, i jeden komik. Seznam potenciálních kandidátů na prezidenta ČR čítá na desítky jmen a další přibývají. Co jsou zač a jak jim věří sázkové kanceláře? Bookmakeři v červnu nejvíce věří Andreji Babišovi a Petru Pavlovi. Babiš kandidaturu zatím neoznámil, a učiní tak zřejmě na státní svátek 28. října, v médiích se však vyjádřil, že kandidátů za ANO je více. Pavel již zahájil prezidentskou kampaň 6. září.

Přečíst článek

Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Po dubnovém jednání ve Varšavě premiéři oznámili, že vznikne pracovní skupina, která by měla na starosti další postup pro případ ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.

Reklama

Současná vláda Spolu a Pirátů se STAN i dřívější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kritizují bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO), že nezajistil výstavbě česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš či bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) kritiku odmítají, podle nich ztratili zájem Poláci.

Dalším tématem, kterému se premiéři zemí věnovali, byla uprchlická krize. Lídři se shodli, že budou po Evropské unii další prostředky na její zvládnutí. 

Fiala uvedl, že je třeba opakovaně proklamovanou solidaritu Evropské unie promítnout do konkrétních nástrojů, které umožní financovat pomoc ukrajinským uprchlíkům. 

Má jít o „nové peníze“, nikoliv o změny v čerpání doposud vyjednaných programů. Ty podle Fialy mohou pomoct zvládnout náklady, které země mají v souvislosti se zvládáním uprchlické krize ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech. Morawiecki v té souvislosti zmínil pomoc, kterou dostalo při zvládání uprchlické krize v uplynulých letech Řecko.

Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích Evropské unie. Výrazně nejvytíženější je Polsko.

Žena u rozbombardovaného domova

100 dní od začátku války. A Putin stále spoléhá na lhostejnost světa, píše CNN

Vraťme se v čase do 23. února, do dne předtím, než Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou sečteny. O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito.

Přečíst článek

Evropská komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur (zhruba 9,9 miliardy korun), z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur. Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Pro Česko je to podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázanou. Je proto mezi mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.

Nyní již bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na archivní fotce z roku 2018.

Merkelová prolomila mlčení k ruské invazi: Je to barbarství, prohlásila

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, kterou kritici v minulosti obviňovali z náklonnosti k Rusku a z toho, že zvýšila závislost země na ruské ropě, prolomila dlouhé mlčení týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Po začátku se vyjádřila jen velmi krátce, nyní tak učinila obšírněji. Její výrok byl nekompromisní. Je to barbarská válka a nejkřiklavější porušení mezinárodních dohod od konce druhé světové války, prohlásila podle serveru CNBC na akci německých odborů v Berlíně.

Přečíst článek

V polovině května komise oznámila, že Česko dostane na pomoc s uprchlíky z fondů 27,4 milionu eur. Spolu s Česko republikou mají získat peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Reklama

Související

nákup (ilustrační foto)

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme