Česko je na chvostu NATO, kritizuje americký velvyslanec. Babiš hájí dvě procenta
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v Praze ostře kritizoval Česko za pomalý růst obranných výdajů. Podle něj země zaostává za spojenci a její přístup je pro Washington zklamáním. Premiér Andrej Babiš hájí plán vydávat příští rok na obranu dvě procenta HDP a tvrdí, že se spojenci jedná narovinu.
Česká republika by měla při navyšování obranných výdajů postupovat rychleji. Na pražském summitu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) to řekl americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker, který český přístup kritizoval už na jaře.
„Je pro nás zklamáním, že Česká republika neučinila větší pokrok při plnění obranného závazku z Haagu. V oblasti výdajů na obranu se bohužel pohybuje na chvostu aliance,“ prohlásil diplomat.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Lukáš Kovanda: Schodek 389 miliard za růstu? Investice jako alibi nestačí
Názory
Spojené státy podle něj očekávají, že spojenci naplní závazek přijatý na loňském summitu NATO. Ten do roku 2035 počítá s výdaji ve výši pěti procent hrubého domácího produktu: 3,5 procenta má směřovat přímo na obranu a dalších 1,5 procenta do širší bezpečnostní oblasti, například infrastruktury, odolnosti či kyberbezpečnosti.
Babiš: Se spojenci jednáme narovinu
Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na Whitakerovu kritiku obhajoval plán vydávat v příštím roce na obranu dvě procenta HDP. Zdůraznil, že na rozdíl od předchozího kabinetu jedná se spojenci narovinu. Americkému velvyslanci podle svých slov situaci popsal realisticky.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Kde končí provokace a začíná válka? Rusko zkouší, co mu NATO dovolí
Politika
Celkové obranné výdaje Česka by v roce 2027 měly dosáhnout 195 miliard korun. Z toho má 191 miliard připadnout na rozpočet ministerstva obrany, což je zhruba o 36,2 miliardy více, než resortu přidělil letošní schválený státní rozpočet.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po srpnovém rozpočtovém jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uvedl, že dvěma procenty HDP Česko splní závazek NATO. Tato hranice však odpovídá předchozímu aliančnímu cíli, který loni nahradila ambicióznější dohoda z Haagu.
Washington žádá jistotu pro zbrojní průmysl
Whitaker zdůraznil, že dlouhodobé závazky dávají obrannému průmyslu jistotu potřebnou pro investice, rozšiřování výroby, přijímání zaměstnanců i vývoj technologií. Evropa podle něj musí zajistit trvalé investice do obrany bez ohledu na střídání vlád.
„Vlády však musejí spolupracovat na zrychlení zakázek a zlepšení efektivity a upřímně řečeno, postupovat odpovídající rychlostí. Spojené státy mají obrovské kapacity obranného průmyslu a chceme, aby i naši evropští spojenci budovali ty své,“ citoval diplomata server iDNES.cz.
Podle českých vládních politiků je nyní pětiprocentní úroveň bez vážných dopadů na ekonomiku nereálná. Prezident Petr Pavel naopak prosazuje růst výdajů nad dvě procenta HDP. Pokud Česko zůstane na této hranici, bude podle něj vzhledem k haagským závazkům vznikat deficit, který bude muset dohánět v dalších letech.
