Zajímá nás
Viliam Buchert: NATO vybírá nového šéfa. Nebo šéfku, bylo by to poprvé
Severoatlantická aliance, jejímž členem je i Česká republika, už hledá nového generálního tajemníka, nebo tajemnici. Na velké odhalení si musíme počkat až do jara či počátku léta příštího roku.
Současnému generálnímu tajemníkovi NATO, kterým je bývalý norský premiér Jens Stoltenberg, končí funkční období 30. září 2022. A jeho nástupce či nástupkyně se představí na summitu zemí aliance v Madridu koncem příštího jara či na počátku léta. S diskusemi o tom, kdo by to měl být, se už ale podle diplomatických zdrojů začalo. Provázejí to i poměrně divoké spekulace.
Generálním tajemníkem Severoatlantické aliance nikdy nebyl Američan, přestože Spojené státy jsou rozhodující a nejsilnější složkou paktu. Američané si ale nechávají pod kontrolou vojenskou část NATO, ve které mají hlavní slovo. Politika je v tomto případě na jiných. A právě to je práce generálního tajemníka.
Zatím mělo svého generálního tajemníka NATO třikrát Nizozemsko a Velká Británie, dvakrát Belgie, jednou Itálie (na krátkou dobu ale Italové ještě dvakrát zastupovali), Německo, Španělsko, Dánsko a Norsko.
Čas na změnu?
Spekuluje se, že novým šéfem NATO může to být poprvé v historii spojenectví někdo z východní či střední Evropy, nebo třeba žena. Známý bruselský web Politico přišel s teorií, že jako dobré kandidátky přicházejí do úvahy bývalé prezidentky Chorvatska (Kolinda Grabarová Kitarovičová) a Litvy (Dalia Grybauskaitėová) či úřadující prezidentka Estonska Kersti Kaljulaidová. To jsou ale naprosté spekulace, protože výběr někoho z Pobaltí by bralo jako provokaci Rusko. A do toho přes napjaté vztahy s Moskvou NATO nepůjde. Naopak Kitarovičová už ve vrcholných strukturách aliance kdysi působila.
Ambice na tento post má i Polsko. Je to silný americký spojenec, velmi aktivní ve vojenské oblasti, ale v určitých směrech problémové „dítko“ EU. Přitom členové Evropské unie tvoří i většinu NATO a mohou proto Varšavu lehce eliminovat.
Výsledky Netflixu naznačují, že jednu z nejatraktivnějších firem uplynulé dekády čekají trable.
Stanislav Šulc: Kauza Netflix aneb Když zisky nejsou nic
Názory
Zájem má údajně i Rumunsko, které je v dobrých vztazích s Amerikou a v samotné alianci poměrně čilé.
Italové si pak dovedou na tomto postu představit někdejší šéfku evropské diplomacie Federicu Mogheriniovou, ale proti té je Washington. Objevuje se i jméno italského expremiéra Enrico Letty. Ten ale prý také zatím nemá větší podporu.
Protože Británie opustila EU, chtěla by hlavní post v NATO ona. Jenže právě země EU jí v tom budou chtít zabránit. Byla by to trochu pomsta za opuštění Evropské unie.
O tom, kdo bude šéfem aliance ale zatím nakonec vždy rozhodla silná čtyřka – USA, Německo, Francie a Velká Británie. Proto často výběr padl na kompromisního kandidáta ze středně velké země, které nekonkurují velmocem. Podle zákulisních informací by to mohl být opět směr i při současném hledání.
Jako možní kompromisní kandidáti se pak objevili nizozemský premiér Mark Rutte či belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmèsová. U posledního jména bychom měli zbystřit. Wilmèsová mnohé dnešní představy o novém šéfovi NATO totiž naplňuje: Žena, zkušená politička, ze středně velké země, která nedělá problémy, byl by to jasný kompromis a je to frankofonní liberálka (v tomto očekávaná podpora z Francie).
O podrobnostech výběru se jako tradičně toho moc nedovíme. Proto to nakonec může být i velké překvapení.
Dlouho se čekalo, jak Piráti zareagují na předvolební závody Andreje Babiše (ANO) a Jany Maláčové (ČSSD) v uplácení důchodců různými přídavky a příplatky. Piráti teď, jak se zdá, vytáhli svůj předvolební trumf pro mladé. Je to poněkud netradiční předvolební komodita - uhlí.
Dalibor Martínek: Babiš a Maláčová uplácejí důchodce. Piráti vytáhli uhlí
Názory
