Předseda Senátu Miloš Vystrčil chce po ostrých výrocích Andreje Babiše o horní komoře otočit tón a premiéra pozvat na ustavující schůzi Senátu. „Toto je podaná ruka,“ říká. Zároveň odmítá Babišovu kritiku Senátu a upozorňuje, že jeho role je být protiváhou vládní většiny. Do hry navíc vstupuje možná volební stížnost kandidáta ODS, kterému postup do druhého kola unikl o jediný hlas.
Dva dny zbývají do opětovného otevření volebních místností. Tentokrát už jenom pro senátní volby. Týká se to „jen“ třetiny země, čili zájem obecně opadá. Není to spojené třeba s volbou do místního zastupitelstva, zvednout se z kanape vyžaduje jisté nadšení. Druhé kolo senátních voleb je obecně nesledované, nezajímavé, jakýsi apendix. Paradoxně, protože se rozhoduje o rozložení moci v zemi.
Voliči odvolili, skutečný boj o moc ale začíná až teď. Jak se jejich vůle může při povolebním vyjednávání rozmělnit, ukazuje na příkladu Vsetína, Olomouce a Havířova analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Dobojováno jest, sečteno také. Města a obce mají nové členy zastupitelstev a brzy se začnou ustavovat radnice. A tím celý příběh letošních voleb do zastupitelstev skončí a moc jej neoživí ani druhé kolo voleb do Senátu. Zapomenout by se ale nemělo na jeden motiv, který jsme si už zvykli brát za normální, ale přitom o volbách vypovídá víc než to, kolik zastupitelů bude mít ANO nebo kde všude neuspěla SPD. Tím motivem je volební účast.
Na vítězství jihomoravského hejtmana a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha vsadil klient Chance 24 tisíc korun. Vydělat může pouhých 240 korun. Zatímco některé senátní souboje mají podle bookmakerů jednoznačné favority, v Praze očekávají těsný boj o primátorský řetěz. Politické sázky přitom dokážou přitáhnout stovky milionů korun. Kolik z nich zůstane kancelářím, ale záleží na výsledcích i rozložení sázek.
Kritika premiéra Andreje Babiše a jeho vlády dominovala demonstraci Milionu chvilek na pražském Staroměstském náměstí. Zhruba hodinu a půl dlouhá akce měla především mobilizovat voliče před říjnovými komunálními a senátními volbami. Předseda spolku Mikuláš Minář zároveň oznámil, že další demonstrace se uskuteční nejpozději 17. listopadu.
Petr Macinka se v New Yorku usmířil s Petrem Pavlem. Až se vrátí do Česka, začne zase řežba. Vláda nakonec brutálně sesekala schodek rozpočtu na příští rok z 389 na 386 miliard korun. A znovu začne regulovat cenu paliv. Všichni se však nejvíce těší, až si zase půjdou zavolit.
Ve stínu emotivního rozpadu vládní koalice a dynamických bojů o pozice na hejtmanstvích, proběhne tento víkend druhé kolo senátních voleb. Nabízí se otázka, zdali je Senát spíš odkladiště obnošených a čekárna plná nudy, anebo aktivní pojistka demokracie. Jde o důležitý prvek ústavního systému? Co senátoři skutečně mohou ovlivnit, jaké mají pravomoci a v čem jde jen o volbu třetiny okresních ombudsmanů?
V Česku začalo dnes ve 14:00 druhé kolo letošních senátních voleb. Lidé v nich rozhodnou nejen o 24 budoucích senátorech, ale také o míře posílení hnutí ANO v horní komoře. Voliči na Jihlavsku navíc určí, zda mandát obhájí Miloš Vystrčil (ODS) a bude tak moci zůstat v čele Senátu. Bez ohledu na výsledek voleb zůstane klubu ODS a TOP 09 jako nejpočetnějšímu právo nominovat šéfa horní komory a budou mít většinu v Senátu vládní frakce.
Září je letos měsícem voleb. Vyjma těch komunálních se bude volit také do třetiny Senátu. První kolo proběhne 23. a 24. září, druhé o týden později. O znovuzvolení bude usilovat prakticky celé nynější vedení horní komory. Mandát skončí i stávajícímu předsedovi Miloši Vystrčilovi. Podívejte se, které souboje lidí ve stranických tričkách budou stát za pozornost.
Výdaje na volby ze státního rozpočtu vzrostou v příštím roce proti letošku o víc než polovinu. Zatímco letošní rozpočet počítá s částkou 697 milionů, v příštím roce to má být až 1,1 miliardy korun.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
