Svrhnutí vlády? Babišův triumf, fiasko opozice. A Turek je zase na koni

Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.

Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.

Pokud by finanční trhy skutečně v posledním roce propadaly obavám z rozpočtové politiky nové Babišovy vlády, mělo by se to projevit především výraznějším rozevíráním úrokové přirážky českého dluhu vůči Německu. Nic takového se tedy neděje.

Stříhat pásku je fotogeničtější než stavět přístavby, architekti kritizují radnice kvůli velkým projektům

Reality

Dostupnost bydlení ve městech by mohlo podle oslovených odborných sdružení po komunálních volbách zhoršit, kdyby se nové koalice nezvládly domluvit na výstavbě, ale také pokud by se začaly rozprodávat městské byty a pozemky, upustilo se od dlouhodobého plánování nebo se změnily některé dobře nastavené stavební předpisy. Zatímco stavebníci a podnikatelé se obávají zastavení výstavby například i v důsledku chyb v nové stavební správě, podle ekologů se nesmí opomíjet vznik městských bytů na úkor soukromé výstavby.

ČTK

Přečíst článek

Naopak, 13 z 23 zemí EU, jejichž desetileté dluhopisy agentura Bloomberg sleduje a vykazuje, zaznamenalo proti Německu větší nárůst desetiletých výnosů než Česko (viz graf níže, vytvořený na základě dat agentury Bloomberg). Ve Francii činí rozdíl proti Německu 60 bazických bodů, v Bulharsku 47,6, na Kypru 42,2 a v Lotyšsku 38,3 bodu. Hůře než Česko vycházejí rovněž Řecko, Belgie, Itálie, Chorvatsko, Litva, Slovinsko, Slovensko, Portugalsko a Španělsko.

Ještě výmluvnější je statistické srovnání celé skupiny 23 zemí EU. Prostý průměr změny výnosu proti Německu činí přibližně 4,75 bazického bodu. České 4,8 bodu je tedy prakticky přesně průměr sledované skupiny. Medián přitom dosahuje 12,4 bodu, takže Česko se nachází dokonce pod touto střední hodnotou. A pokud země nevážíme všechny stejně, ale zohledníme jejich ekonomickou velikost, vychází průměr ještě podstatně výše, kolem 16 bazických bodů. Při vážení velikostí veřejného dluhu je přibližně 25 bazických bodů.

Těžko tudíž lze tvrdit, že by trhy během uplynulého roku Česko za jeho rozpočtovou politiku trestaly.

Ekonomický diář Pavla Párala: Pochvaly ani kritiky ratingových agentur na nebezpečném zadlužování nic nemění

Názory

Příznivější výhled od S&P sice přinesl vládě Andreje Babiše důvod k radosti, jiné ratingové agentury ale upozorňují na uvolňování fiskální politiky a rychlejší růst českého dluhu. Ani relativně dobrá výchozí pozice veřejných financí není důvodem k bezstarostnosti, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.

Pavel Páral

Přečíst článek

Což ovšem neznamená, že český stát financuje svůj dluh levně. Naopak. Výnos jeho desetiletého dluhopisu přesahuje pět procent a je výrazně vyšší než německý. Je ale třeba oddělit dvě zcela rozdílné věci: dlouhodobou úroveň úroku a jeho změnu od voleb.

Poměrně vysoká výchozí úroveň českých výnosů existovala již před vznikem nynější vlády i před zmíněnými volbami, z nichž vzešla. Je výsledkem předchozího inflačního vývoje, vyššího tempa ekonomického růstu v ČR, vyšších úrokových sazeb České národní banky, odlišné měnové politiky, existence kurzového rizika koruny, velikosti a likvidity českého dluhopisového trhu i dřívějšího vývoje veřejných financí. Už při nástupu současné vlády si český stát půjčoval podstatně dráže než Německo.

Lze samozřejmě diskutovat, zda dnešní rozpočtová politika vytváří rizika pro budoucnost. Pokud by schodky zůstávaly dlouhodobě příliš vysoké, může se riziková přirážka českého dluhu zvýšit. Nelze ale dnešní vysokou úroveň českých úroků jednoduše vydávat za účet vystavený finančními trhy nové vládě.

Data od voleb zatím říkají něco jiného: Česku zdražilo půjčování vůči Německu o pouhých pět bazických bodů, prakticky stejně jako v průměru sledovaným zemím EU a výrazně méně, než odpovídá jejich mediánu.

Pokud existuje důkaz, že trhy Česko po volbách za rozpočtovou politiku trestají, v desetiletých výnosech jej zatím hledat nelze.

Dostupnost bydlení ve městech by mohlo podle oslovených odborných sdružení po komunálních volbách zhoršit, kdyby se nové koalice nezvládly domluvit na výstavbě, ale také pokud by se začaly rozprodávat městské byty a pozemky, upustilo se od dlouhodobého plánování nebo se změnily některé dobře nastavené stavební předpisy. Zatímco stavebníci a podnikatelé se obávají zastavení výstavby například i v důsledku chyb v nové stavební správě, podle ekologů se nesmí opomíjet vznik městských bytů na úkor soukromé výstavby.

Nejhorší scénář je podle Asociace developerů koalice, která se shodne na potřebě dostupného bydlení, ale u každého projektu najde důvod, proč v dané lokalitě nestavět. Za nebezpečné označila i sliby rychlého zlevnění bydlení bez zvýšení nabídky. "Od nových vedení očekáváme rozhodování, které umožní vznik bytů v potřebném rozsahu," uvedl generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.

Vedle nefunkčního a opožděného zavedení nové stavební správy by podle manažera Svazu průmyslu a dopravy Tomáše Hrabala bylo obdobně problematické, pokud by územní plánování nevytvořilo obcím správné podmínky pro rozvoj. "To by se negativně projevilo na výstavbě infrastruktury i dalších druhů staveb," dodal.

Růst soukromé nabídky bytů ale podle architektky a odbornice z ekologické organizace Arnika Anny Vinklárkové nezlepší situaci domácností, které v současnosti nezvládnou zaplatit bydlení s tržní hodnotou. Takový narativ před volbami ve velkých městech přitom podle ní zastávají hlavně Motoristé nebo ODS, přestože se názory jednotlivých stran liší podle obcí. Naopak pražští Piráti nebo Praha Sobě či brněnští Za Lužánky a Zelené Brno by podle programu mohly nastavit podmínky pro vznik dostupných bytů.

"U volebních programů je proto důležité hodnotit celý soubor opatření: nové městské byty, opravy prázdných bytů, konec privatizace, družstevní bydlení, dostupné byty získané od developerů, nakládání s městskými pozemky, financování, sociální bydlení, nájemní agentury a zamezení zneužívání bytů pro Airbnb. Samotný slib 'zrychlíme výstavbu' dostupné bydlení nepřinese," sdělila Vinklárková.

Problematický by pak podle České komory architektů (ČKA) byl návrat k rozhodování o výstavbě bez dlouhodobého plánu. Příprava nové čtvrti, infrastruktury nebo většího bytového projektu totiž běžně přesahuje jedno volební období. Špatné by také bylo, kdyby se města spoléhala jen na velké projekty, které trvá dlouho postavit.

Samosprávy malé projekty příliš nevedou

"Je naopak nezbytně nutné mít k velkým projektům i střední a malé. Samosprávy malé projekty bohužel příliš nevyužívají, neboť to znamená větší pracnost v rámci úřadu i u politiků. Stříhat pásku velkého bytového domu je fotogeničtější než postavit stejný počet bytů, ale v přístavbách a nástavbách," řekl zmocněnec ČKA Petr Leška.

Dostupnost bydlení podle členky představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) Renaty Zdařilové ale není jen o penězích, nýbrž i o dobrém nastavení stavebních předpisů. V současné době se přitom uvolňují některé standardy. "Bydlení potřebujeme nejen dostupné, ale také přístupné a uživatelsky přívětivé," uvedla Zdařilová.

Zvýšení dostupnosti bydlení ve velkých městech se před volbami věnuje velká část kandidujících stran. Za hlavní problém ji považují například pražští volební lídři, na nedostupnost bydlení ale upozorňují i kandidáti v Brně, Ostravě nebo například Zlíně.