Umělá inteligence šéfa úplně nenahradí. Bude potřebovat bílého koně, soudí švédští profesoři
Manažeři vyhazují v rámci úspor zaměstnance, jejichž práci zastane umělá inteligence. A kdy budou umělou inteligencí nahrazeni tito manažeři? Čistě technicky to půjde docela brzy, ale psychologicky ještě nějakou dobu ne, míní švédští výzkumníci.
Je to na první pohled nudné video z porady: pár lidí sedí u jednacího stolu a k nim mluví šéfová. Jenže tou šéfovou je humanoidní robot, který vypadá jako mladá žena. Video už v září 2023 zveřejnila polská pobočka firmy pro distribuci alkoholických nápojů Dictador s tím, že na pozici svého generálního ředitele jako první na světě dosadila robota, přesněji humanoidní robotku vybavenou umělou inteligencí (AI), pojmenovanou Mika (na úvodním snímku). Ano, generální ředitelku, ne pouze nějakého subalterního činovníka.
Jenže o světové prvenství se už o rok dřív přihlásila čínská společnost pro tvorbu videoher NetDragon Websoft s tím, že novým AI šéfem byl rovněž robot, ale jen virtuální, „žijící“ pouze na počítačové obrazovce.
Podobné nápady měly i jiné firmy, takže nechejme spory o prvenství stranou. Podstatnější je, že ve skutečnosti šlo o reklamní trik. Polská i čínská firma připustily, že rozhodnutí AI šéfa ještě posuzuje nějaký orgán tvořený lidmi. Prakticky je to tedy obdobný nástroj umělé inteligence, kterého jako pomocníka (nikoli svého šéfa) dnes používá vlastně kdekdo.
Kdy ale přijde doba, v níž AI šéf bude rozhodovat skutečně samostatně, a tedy doopravdy?
Na pracovním trhu se rýsuje nová dělicí čára. Na jedné straně mladí a méně zkušení zaměstnanci, kterým může AI stlačit mzdy, na druhé specialisté s vysokou kvalifikací, jejichž cena může naopak růst. Německé firmy už s takovým scénářem v příštích pěti letech počítají.
AI může mladým sebrat část výplaty. „Počítáme s tím,“ tvrdí německé podniky
Zprávy z firem
Byla by ostuda, kdyby nás neřídil stroj
Průkopníci umělé inteligence tvrdí, že to bude možné v nejbližších letech. Sam Altman, generální ředitel AI giganta OpenAI, tvrdí, že by chápal jako ostudu, kdyby jeho organizace nebyla první, kterou bude opravdu řídit stroj. Podle něj dokáže AI dělat vše, co se od lidského generálního ředitele očekává – včetně formulování firemní vize, přijímání strategických rozhodnutí i třeba přípravy srozumitelných proslovů.
Další velké jméno počítačové éry, šéf mnohovrstevné technologické společnosti Meta Mark Zuckerberg, na jaře řekl listu Wall Street Journal, že pro sebe vyvíjí nástroj umělé inteligence, který by měl dokázat rychle získat potřebné informace, obejít různé stupně řízení a pomoci mu správně řídit. Vlastně zastupujícího ředitele.
Průzkum mezi stovkami vysokých manažerů firem, o němž informovaly New York Times, ukázal, že 47 procent vrcholových manažerů si myslí, že většina úkolů generálního ředitele, nebo rovnou všechny, se dají automatizovat, takže je umělá inteligence může zvládnout. Majitelům firem by určitě nevadilo, kdyby špičkově placeného generálního ředitele nahradili celkově levnějším počítačovým programem.
Umělá inteligence se rychle mění v nákupního rádce. O tom, kterou značku zákazník objeví a kde nakonec utratí peníze, stále častěji rozhodují odpovědi ChatGPT, Gemini a dalších asistentů. České firmy proto začínají sledovat takzvanou AI viditelnost. Podle průzkumu společnosti Marketing Miner se jí zabývají více než tři čtvrtiny dotázaných a polovina firem, které ji aktivně zlepšují, už zaznamenala konkrétní výsledky.
Nový boj značek: Firmy řeší, jak se dostat do odpovědí umělé inteligence
Zprávy z firem
Myčka nádobí se nezamiluje
AI ředitel může skutečně vykonávat svou práci lépe než jeho lidský protějšek, a to za předpokladu, že je jeho rolí maximalizovat efektivitu a usilovat o tržní růst za každou cenu. Koneckonců umělá inteligence je postavena tak, aby z dostupných faktů vyhodnocovala nejpravděpodobnější závěry. Tak to na akademickém webu Conversation hodnotí Sverre Spoelstra, profesor Lundské univerzity, a Nick Butler, profesor Ekonomické školy Stockholmské univerzity (podle dostupných informací není příbuzný se stejnojmenným profesorem ekonomie, který byl poradcem britského premiéra Gordona Browna pro energetiku).
Spoelstra a Butler však vyvozují, že chatbot založený na velkém jazykovém modelu není schopen vykonávat plnohodnotné vedení, stejně jako myčka nádobí není schopna se zamilovat. Většina lidí chce od svého vedoucího přece jen víc než algoritmickou optimalizaci – naplnění logiky účelu a prostředků bez srdce a duše. Stroj je prostě jenom stroj, jako přesvědčivého vůdce jej zaměstnanci tak snadno vnitřně nepřijmou, předpokládají oba profesoři. A jak by to přijali představitelé partnerských firem?
Jako k možnému řešení se vracejí k další myšlence Sama Altmana o tom, že firma by mohla být kompletně řízena algoritmy, ale navenek by si ponechala lidskou tvář – charismatického lídra, který by komunikoval s veřejností a vlastně předstíral, že všechno řídí on.
Česky bychom řekli, že by si AI našla bílého koně, tedy nastrčila na fiktivní šéfovské místo člověka, který by sice nerozhodoval, ale byl na ráně, když by bylo třeba na někoho svalit odpovědnost za nepopulární rozhodnutí. Nejsmutnější na tomto absurdním nápadu je to, že vlastně ani nemusí být příliš absurdní.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
