Umělá inteligence šéfa úplně nenahradí. Bude potřebovat bílého koně, soudí švédští profesoři
Manažeři vyhazují v rámci úspor zaměstnance, jejichž práci zastane umělá inteligence. A kdy budou umělou inteligencí nahrazeni tito manažeři? Čistě technicky to půjde docela brzy, ale psychologicky ještě nějakou dobu ne, míní švédští výzkumníci.
Je to na první pohled nudné video z porady: pár lidí sedí u jednacího stolu a k nim mluví šéfová. Jenže tou šéfovou je humanoidní robot, který vypadá jako mladá žena. Video už v září 2023 zveřejnila polská pobočka firmy pro distribuci alkoholických nápojů Dictador s tím, že na pozici svého generálního ředitele jako první na světě dosadila robota, přesněji humanoidní robotku vybavenou umělou inteligencí (AI), pojmenovanou Mika (na úvodním snímku). Ano, generální ředitelku, ne pouze nějakého subalterního činovníka.
Jenže o světové prvenství se už o rok dřív přihlásila čínská společnost pro tvorbu videoher NetDragon Websoft s tím, že novým AI šéfem byl rovněž robot, ale jen virtuální, „žijící“ pouze na počítačové obrazovce.
Podobné nápady měly i jiné firmy, takže nechejme spory o prvenství stranou. Podstatnější je, že ve skutečnosti šlo o reklamní trik. Polská i čínská firma připustily, že rozhodnutí AI šéfa ještě posuzuje nějaký orgán tvořený lidmi. Prakticky je to tedy obdobný nástroj umělé inteligence, kterého jako pomocníka (nikoli svého šéfa) dnes používá vlastně kdekdo.
Kdy ale přijde doba, v níž AI šéf bude rozhodovat skutečně samostatně, a tedy doopravdy?
Na pracovním trhu se rýsuje nová dělicí čára. Na jedné straně mladí a méně zkušení zaměstnanci, kterým může AI stlačit mzdy, na druhé specialisté s vysokou kvalifikací, jejichž cena může naopak růst. Německé firmy už s takovým scénářem v příštích pěti letech počítají.
AI může mladým sebrat část výplaty. „Počítáme s tím,“ tvrdí německé podniky
Zprávy z firem
Byla by ostuda, kdyby nás neřídil stroj
Průkopníci umělé inteligence tvrdí, že to bude možné v nejbližších letech. Sam Altman, generální ředitel AI giganta OpenAI, tvrdí, že by chápal jako ostudu, kdyby jeho organizace nebyla první, kterou bude opravdu řídit stroj. Podle něj dokáže AI dělat vše, co se od lidského generálního ředitele očekává – včetně formulování firemní vize, přijímání strategických rozhodnutí i třeba přípravy srozumitelných proslovů.
Další velké jméno počítačové éry, šéf mnohovrstevné technologické společnosti Meta Mark Zuckerberg, na jaře řekl listu Wall Street Journal, že pro sebe vyvíjí nástroj umělé inteligence, který by měl dokázat rychle získat potřebné informace, obejít různé stupně řízení a pomoci mu správně řídit. Vlastně zastupujícího ředitele.
Průzkum mezi stovkami vysokých manažerů firem, o němž informovaly New York Times, ukázal, že 47 procent vrcholových manažerů si myslí, že většina úkolů generálního ředitele, nebo rovnou všechny, se dají automatizovat, takže je umělá inteligence může zvládnout. Majitelům firem by určitě nevadilo, kdyby špičkově placeného generálního ředitele nahradili celkově levnějším počítačovým programem.
Umělá inteligence se rychle mění v nákupního rádce. O tom, kterou značku zákazník objeví a kde nakonec utratí peníze, stále častěji rozhodují odpovědi ChatGPT, Gemini a dalších asistentů. České firmy proto začínají sledovat takzvanou AI viditelnost. Podle průzkumu společnosti Marketing Miner se jí zabývají více než tři čtvrtiny dotázaných a polovina firem, které ji aktivně zlepšují, už zaznamenala konkrétní výsledky.
Nový boj značek: Firmy řeší, jak se dostat do odpovědí umělé inteligence
Zprávy z firem
Myčka nádobí se nezamiluje
AI ředitel může skutečně vykonávat svou práci lépe než jeho lidský protějšek, a to za předpokladu, že je jeho rolí maximalizovat efektivitu a usilovat o tržní růst za každou cenu. Koneckonců umělá inteligence je postavena tak, aby z dostupných faktů vyhodnocovala nejpravděpodobnější závěry. Tak to na akademickém webu Conversation hodnotí Sverre Spoelstra, profesor Lundské univerzity, a Nick Butler, profesor Ekonomické školy Stockholmské univerzity (podle dostupných informací není příbuzný se stejnojmenným profesorem ekonomie, který byl poradcem britského premiéra Gordona Browna pro energetiku).
Spoelstra a Butler však vyvozují, že chatbot založený na velkém jazykovém modelu není schopen vykonávat plnohodnotné vedení, stejně jako myčka nádobí není schopna se zamilovat. Většina lidí chce od svého vedoucího přece jen víc než algoritmickou optimalizaci – naplnění logiky účelu a prostředků bez srdce a duše. Stroj je prostě jenom stroj, jako přesvědčivého vůdce jej zaměstnanci tak snadno vnitřně nepřijmou, předpokládají oba profesoři. A jak by to přijali představitelé partnerských firem?
Jako k možnému řešení se vracejí k další myšlence Sama Altmana o tom, že firma by mohla být kompletně řízena algoritmy, ale navenek by si ponechala lidskou tvář – charismatického lídra, který by komunikoval s veřejností a vlastně předstíral, že všechno řídí on.
Česky bychom řekli, že by si AI našla bílého koně, tedy nastrčila na fiktivní šéfovské místo člověka, který by sice nerozhodoval, ale byl na ráně, když by bylo třeba na někoho svalit odpovědnost za nepopulární rozhodnutí. Nejsmutnější na tomto absurdním nápadu je to, že vlastně ani nemusí být příliš absurdní.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
