Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Český průmysl tápe. Jeho nastartování nelze čekat ani letos
Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
Za celý loňský rok skončila „v plusu“ zpracovatelská část průmyslu, která přidala jedno procento, zatímco „v mínusu“ jeho části těžební (přišla o 14,4 procenta) a energetická (ztratila 10,9 procenta).
V oblasti těžby se projevil globální útlum poptávky po surovinách, který souvisí s vysokými úrokovými sazbami v řadě vyspělých ekonomik a s hospodářským útlumem Číny. Oboje brzdí investice, tedy o globální poptávku po surovinách. Za pokles českého energetického průmyslu zase loni mohly rovněž vysoké úrokové sazby a celosvětový ekonomický útlum, ale rovněž zklidnění energetické krize roku 2022, jež vyháněla burzovní ceny elektřiny i plynu v EU k rekordům, což stimulovalo i výrobu energií. Zároveň během loňska docházelo k delším odstávkám výroby elektráren.
Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.
Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět hned čtyři jaderné bloky. Varovné
Názory
Zpracovatelský průmysl loni – mírně – rostl zejména díky obnovení zpřetrhaných dodavatelsko-odběratelských řetězců světového obchodu a logistiky. Ty, ještě coby důsledek pandemie covidu, dlouho brzdily zejména výrobu automobilů, neboť se nedostávalo klíčových komponent typu čipů. Právě i dobrý výkon autoprůmyslu může z velké části za zmíněný solidní závěr loňského roku.
Přes příznivý závěr loňska nelze letos čekat nastartování průmyslové výroby. Celoročně bude stagnovat, i přes vyhlížený pokles úrokových sazeb, a to zejména kvůli přetrvávajícím potížím Číny a Německa, klíčového obchodního partnera. Zároveň už letos nebude přítomný tak silný impuls plynoucí ze zacelení zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců jako loni.
