Lukáš Kovanda: Čechům hrozí dražší hypotéky. A může za to plyn
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropský plyn se dostává na nejvyšší cenu zhruba za tři a půl roku a jeho zdražování se už neodehrává pouze na energetickém trhu. Přelévá se také na trh dluhopisů a úrokových sazeb. Výsledkem je dražší financování českého státního dluhu a rostoucí tlak na zdražování hypoték.
Cena klíčového evropského plynového kontraktu TTF dnes během obchodování vystoupala nad 75 eur za megawatthodinu, tedy nejvýše od přelomu let 2022 a 2023. Bloomberg ukazuje intradenní maximum 75,325 eura. Ještě začátkem léta se přitom plyn prodával přibližně za polovinu. Za poslední měsíc zdražil asi o čtvrtinu. Za růstem stojí zejména konflikt na Blízkém východě a obavy z omezení dodávek zkapalněného plynu z oblasti Perského zálivu. Evropské zásobníky jsou navíc před nadcházející zimou naplněny podstatně méně než bývá v tuto část roku obvyklé.
Česko plánuje jeden z nejvyšších rozpočtových schodků v historii. Přesto investoři zatím českému státu účet nevystavili – za jeho dluh nechtějí vyšší rizikovou prémii.
Lukáš Kovanda: Babišův obří schodek investoři netrestají. Zatím
Názory
Inflační riziko
Drahý plyn zvyšuje inflační riziko. Nejde jen o účty domácností. Plyn zdražuje výrobu elektřiny, vytápění i produkci energeticky náročného průmyslu a postupně se může propsat do cen širokého spektra zboží a služeb. Finanční trhy proto začínají počítat s tím, že centrální banky budou muset držet úrokové sazby výše a déle, než se ještě před několika týdny předpokládalo. Stejný mechanismus nyní kvůli dražším energiím zvedá výnosy státních dluhopisů prakticky po celém světě.
Česká republika není výjimkou. Výnos desetiletého českého státního dluhopisu podle Bloombergu dnes vystoupal na 5,21 procenta, prakticky nejvýše rovněž za zhruba 3,5 roku. Ještě zhruba v polovině června činil kolem 4,6 procenta. Během několika týdnů tedy státu zdražilo dlouhodobé financování přibližně o šest desetin procentního bodu.
Rozdíl je pro státní rozpočet citelný. Pokud by ministerstvo financí vydalo sto miliard korun desetiletých dluhopisů při výnosu o 0,6 procentního bodu vyšším, než jaký trh požadoval v červnu, znamená to zjednodušeně přibližně 600 milionů korun dodatečných úrokových nákladů ročně. Nezdražuje samozřejmě okamžitě celý existující dluh, ale postupně se vyšší sazby promítají do nových emisí a refinancování starších dluhopisů.
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Bill Gates buduje moderní jaderný reaktor pro éru obnovitelných zdrojů. A ví, že bez Korejců to nejde
Zprávy z firem
Ještě bezprostřednější dopad může pocítit trh hypoték. Bloomberg ukazuje, že tříletá korunová úroková swapová sazba vystoupala na 4,75 procenta, nejvýše za bezmála tři roky a zhruba o 0,7 procentního bodu výše než v červnu. Právě swapové sazby patří k hlavním veličinám, podle nichž si banky stanovují cenu peněz pro hypotéky s několikaletou fixací.
To znamená, že prostor pro další výrazné zlevňování hypoték prakticky mizí. Pokud nynější růst swapových sazeb přetrvá, mohou banky naopak hypoteční sazby během podzimu zvyšovat o několik desetin procentního bodu. U hypotéky čtyři miliony korun se splatností 25 let znamená samotné zvýšení sazby například z 4,5 na pět procent růst měsíční splátky přibližně o 1150 korun.
Drahý plyn tak vytváří pro Česko dvojí úrokový problém. Zvyšuje inflační očekávání, a tím zdražuje peníze české vládě, zároveň ale přes stejný mechanismus zdražuje dlouhodobé peníze bankám. Paradoxně proto může další vývoj cen plynu v příštích měsících rozhodovat o ceně českých hypoték více než případné jednotlivé snížení základní sazby ČNB.
