Kazachstán „osévá“ mraky. Chce z nich získat více deště
Osm měsíců bez deště přimělo Kazachstán sáhnout po kontroverzní metodě: umělém ovlivňování srážek. Letadla „osévají“ mraky částicemi soli, aby z nich dostala více vody. Zatímco úřady doufají v pomoc zemědělcům, v sousedních zemích se objevily obavy z přeshraniční „krádeže deště“. Vědci ale upozorňují, že pro takový efekt zatím neexistují důkazy.
Kazachstán zkouší nový způsob, jak bojovat se stále vážnějším nedostatkem vody. Od letošního roku využívá takzvané osévání mraků, tedy technologii, která má pomocí částic rozptýlených z letadel zvýšit množství deště.
Ve Střední Asii jde podle agentury AFP o novinku. Rozsáhlejší program spustil Kazachstán letos v květnu především na jihu země v oblasti Turkestánu, kde se hojně pěstuje bavlna a kterou v posledních letech tvrdě zasahuje sucho a postupující desertifikace.
Letadla rozprašují do mraků soli
Princip cloud seedingu je poměrně jednoduchý. Letadla se přiblíží k vhodným mrakům a rozptýlí do nich látky, které napomáhají růstu vodních kapek. V Kazachstánu se podle AFP používá především chlorid sodný a chlorid draselný.
Kapky se díky tomu mohou zvětšit z několika mikrometrů na několik milimetrů, ztěžknout a spadnout na zem.
Technologie ale neumí vytvořit mrak tam, kde žádný není. Nejdříve je proto nutné najít vhodnou oblačnost a letadlo následně dostat do správné části mraku.
Podle vědeckých studií citovaných AFP může osévání mraků v ideálních podmínkách zvýšit množství srážek asi o 15 až 20 procent.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Sucho zasáhlo motor Evropy. Německý růst bude jen minimální
Money
Sousedé se bojí „krádeže deště“
Kazachstánský experiment ale vyvolal nervozitu za hranicemi. Bývalý kyrgyzský premiér Akylbek Žaparov upozornil, že rozsáhlé zásahy do atmosféry by teoreticky mohly narušit už tak křehký vodní cyklus Střední Asie.
Kazachstánské úřady takové obavy odmítají. Podle nich dosud neexistuje vědecký důkaz, že by umělé zvýšení srážek na jednom území vedlo ke snížení deště v sousední zemi.
Podobnou technologii navíc plánuje testovat i Uzbekistán, i když zatím v podstatně menším měřítku.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Dalibor Martínek: Babiš osobně povede boj proti suchu. Za déšť se pomodlil na Lysé hoře
Názory
Zázračný recept na sucho to není
Samotná účinnost technologie zůstává obtížně měřitelná. Není totiž jednoduché určit, kolik by z konkrétního mraku napršelo i bez lidského zásahu. Rozsáhlé letecké operace jsou navíc nákladné.
Světová meteorologická organizace proto podle AFP doporučuje další výzkum. Při současném způsobu používání ale nevidí nebezpečí pro lidské zdraví ani životní prostředí.
Cloud seeding už využívá přibližně 50 zemí světa, a to nejen proti suchu, ale také ve snaze omezit krupobití či znečištění ovzduší.
Osm měsíců bez deště
V Turkestánu je ale tlak na hledání nových řešení značný. Podle místního činitele Kazbeka Bedebajeva oblast loni nezažila déšť po dobu osmi měsíců.
Ani kazachstánské úřady přitom netvrdí, že osévání mraků problém vyřeší samo. Region potřebuje také kapkovou závlahu, opravy kanálů a modernizaci stárnoucí zavlažovací infrastruktury ještě ze sovětské éry.
Kritici proto upozorňují, že skutečným řešením nedostatku vody nemusí být „chytání vody z mraků“, ale především lepší hospodaření s tou, která už v krajině je.
Desítky let fungovala bez problémů, teď vody ubývá. Podobnou zkušenost má stále více majitelů starších studní a studnařské firmy hlásí prudký růst poptávky po čištění a prohlubování.
Voda mizí do hloubky. Majitelé studní řeší problém, který desítky let neznali
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
