Kazachstán „osévá“ mraky. Chce z nich získat více deště
Osm měsíců bez deště přimělo Kazachstán sáhnout po kontroverzní metodě: umělém ovlivňování srážek. Letadla „osévají“ mraky částicemi soli, aby z nich dostala více vody. Zatímco úřady doufají v pomoc zemědělcům, v sousedních zemích se objevily obavy z přeshraniční „krádeže deště“. Vědci ale upozorňují, že pro takový efekt zatím neexistují důkazy.
Kazachstán zkouší nový způsob, jak bojovat se stále vážnějším nedostatkem vody. Od letošního roku využívá takzvané osévání mraků, tedy technologii, která má pomocí částic rozptýlených z letadel zvýšit množství deště.
Ve Střední Asii jde podle agentury AFP o novinku. Rozsáhlejší program spustil Kazachstán letos v květnu především na jihu země v oblasti Turkestánu, kde se hojně pěstuje bavlna a kterou v posledních letech tvrdě zasahuje sucho a postupující desertifikace.
Letadla rozprašují do mraků soli
Princip cloud seedingu je poměrně jednoduchý. Letadla se přiblíží k vhodným mrakům a rozptýlí do nich látky, které napomáhají růstu vodních kapek. V Kazachstánu se podle AFP používá především chlorid sodný a chlorid draselný.
Kapky se díky tomu mohou zvětšit z několika mikrometrů na několik milimetrů, ztěžknout a spadnout na zem.
Technologie ale neumí vytvořit mrak tam, kde žádný není. Nejdříve je proto nutné najít vhodnou oblačnost a letadlo následně dostat do správné části mraku.
Podle vědeckých studií citovaných AFP může osévání mraků v ideálních podmínkách zvýšit množství srážek asi o 15 až 20 procent.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Sucho zasáhlo motor Evropy. Německý růst bude jen minimální
Money
Sousedé se bojí „krádeže deště“
Kazachstánský experiment ale vyvolal nervozitu za hranicemi. Bývalý kyrgyzský premiér Akylbek Žaparov upozornil, že rozsáhlé zásahy do atmosféry by teoreticky mohly narušit už tak křehký vodní cyklus Střední Asie.
Kazachstánské úřady takové obavy odmítají. Podle nich dosud neexistuje vědecký důkaz, že by umělé zvýšení srážek na jednom území vedlo ke snížení deště v sousední zemi.
Podobnou technologii navíc plánuje testovat i Uzbekistán, i když zatím v podstatně menším měřítku.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Dalibor Martínek: Babiš osobně povede boj proti suchu. Za déšť se pomodlil na Lysé hoře
Názory
Zázračný recept na sucho to není
Samotná účinnost technologie zůstává obtížně měřitelná. Není totiž jednoduché určit, kolik by z konkrétního mraku napršelo i bez lidského zásahu. Rozsáhlé letecké operace jsou navíc nákladné.
Světová meteorologická organizace proto podle AFP doporučuje další výzkum. Při současném způsobu používání ale nevidí nebezpečí pro lidské zdraví ani životní prostředí.
Cloud seeding už využívá přibližně 50 zemí světa, a to nejen proti suchu, ale také ve snaze omezit krupobití či znečištění ovzduší.
Osm měsíců bez deště
V Turkestánu je ale tlak na hledání nových řešení značný. Podle místního činitele Kazbeka Bedebajeva oblast loni nezažila déšť po dobu osmi měsíců.
Ani kazachstánské úřady přitom netvrdí, že osévání mraků problém vyřeší samo. Region potřebuje také kapkovou závlahu, opravy kanálů a modernizaci stárnoucí zavlažovací infrastruktury ještě ze sovětské éry.
Kritici proto upozorňují, že skutečným řešením nedostatku vody nemusí být „chytání vody z mraků“, ale především lepší hospodaření s tou, která už v krajině je.
Desítky let fungovala bez problémů, teď vody ubývá. Podobnou zkušenost má stále více majitelů starších studní a studnařské firmy hlásí prudký růst poptávky po čištění a prohlubování.
Voda mizí do hloubky. Majitelé studní řeší problém, který desítky let neznali
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
