Voda mizí do hloubky. Majitelé studní řeší problém, který desítky let neznali
Desítky let fungovala bez problémů, teď vody ubývá. Podobnou zkušenost má stále více majitelů starších studní a studnařské firmy hlásí prudký růst poptávky po čištění a prohlubování.
Několik desítek let nebyl s vodou problém. Studna u rodinného domu spolehlivě zásobovala zahradu a nikdo příliš neřešil, jestli jednoho dne přestane stačit. Až letos. Vody začalo být znatelně méně a majitel domu se poprvé po desítkách let dostal do situace, kdy musí řešit, co se starým zdrojem dál. Vyčistit? Prohloubit? Nebo rovnou hledat nový vrt?
„Posledních pět let sledujeme razantní nárůst zájmu o studny, především o jejich rekonstrukce. Hodně často prohlubujeme. Během letošního léta máme i 60 telefonátů za den,“ říká zástupce studnařské firmy, která působí více než dvacet let a má pobočky po celé republice.
Zkušenost z terénu tak potvrzuje to, co hydrogeologové sledují dlouhodobě. Mělké zdroje jsou stále citlivější na sucho a v některých lokalitách hladina podzemní vody postupně klesá.
Zájem Čechů o vlastní studny roste. Důvodem je sucho, ekonomika i snaha nebýt závislý na veřejném vodovodu. Jenže hladiny podzemní vody v některých oblastech klesají a nový vrt nemusí být řešením. „Spousta novostaveb si pořídila vrt pro strýčka příhodu, který pak téměř nevyužívá,“ říká Barbora Topinková, místopředsedkyně výkonné rady České asociace hydrogeologů.
Za vrt dáte statisíce. Voda ale není jistá, varuje hydrogeoložka
Reality
Po letech se musí kopat hlouběji
Největší zájem dnes podle studnařů není nutně o úplně nové vrty, ale právě o záchranu starých studní. „Velká část lidí má studnu desítky let a nikdy s ní neměla problém. Teď najednou zjišťují, že vody je méně, nebo jim v létě skoro zmizí. Nejčastěji proto řešíme čištění a prohlubování,“ popisuje zástupce firmy.
V běžném případě dnes podle něj vyjde vyčištění a prohloubení studny přibližně na 36 tisíc korun. Konečná cena ale závisí na hloubce, stavu studny i geologických podmínkách. Samotné prohloubení přitom automaticky neznamená, že bude zdroj vydatnější.
Nový vrt nemusí být řešením. Pokud je k dispozici veřejný vodovod a domácnost využívá zachycenou dešťovou vodu, může být další studna zbytečnou investicí.
„Z dlouhodobé terénní praxe je patrné, že hladina podzemní vody v Česku postupně klesá. V mělčích horizontech se může v závislosti na oblasti a poloze vůči vodnímu toku snížit i o několik metrů,“ říká Barbora Topinková, místopředsedkyně výkonné rady České asociace hydrogeologů.
Právě starší kopané studny jsou na suchá období nejcitlivější. Čerpají z mělkých vrstev a změny množství srážek se v nich projeví rychleji. Samotné prohloubení přitom nemusí problém vyřešit. Hlubší vrt sice zvětší objem vody, který lze ve studni zadržet, větší přítok ale zajistí jen tehdy, pokud zasáhne novou puklinu nebo vodonosnou vrstvu.
Sucho rozjíždí nový byznys
Studnaři přitom říkají, že letošní nápor není jednorázový. „Nárůst vidíme už několik let. Letos jsou ale dny, kdy nám volá padesát nebo šedesát lidí. Často začnou situaci řešit až ve chvíli, kdy voda skutečně dojde,“ říká zástupce firmy.
Regionálně se situace výrazně liší. Za problematickou oblast označuje firma například okolí Hradce Králové, kde podle zkušeností jejích pracovníků přibývají potíže se studnami. Firma je dává do souvislosti také s rozsáhlou výstavbou dopravní infrastruktury. Případnou přímou souvislost s konkrétní stavbou by však musel potvrdit hydrogeologický průzkum.
Revitalizace náměstí v Třebíči a Mnichově Hradišti, Oživení Jarošky v Brně či Park Střed v Mostě ukazují nový směr českého veřejného prostoru. Projekty nominované na Českou cenu za architekturu dokazují, že města už neřeší jen dlažbu a lavičky, ale klima, lokální ekonomiku i to, zda lidé budou chtít v centrech skutečně trávit čas.
FOTOGALERIE: Méně aut, víc života. Česká města mění náměstí a parky k nepoznání
Reality
Paradoxně právě v době, kdy podzemní vody ubývá, roste také zájem o nové vlastní zdroje. „Nejde jen o sucho. Roli hrají ekonomické důvody a celková nestabilita ve světě. Lidé nechtějí být závislí pouze na vodárenských společnostech,“ říká Topinková.
Studniční vodu mohou domácnosti využít například na splachování, napouštění bazénu nebo zalévání zahrady.
Ne vždy ale nový vrt dává smysl. „Spousta novostaveb si pořídila vrt pro strýčka Příhodu, který pak téměř nevyužívá,“ upozorňuje Topinková. Pokud má dům veřejný vodovod a zároveň zachytává dešťovou vodu, nemusí být další zdroj vůbec nutný.
Voda pod pozemkem není bezedná
Problém nastává také ve chvíli, kdy začne vrtat větší počet majitelů v jedné lokalitě. Jednotlivé studny mohou čerpat ze stejného podzemního systému a navzájem se ovlivňovat. Proto by měl novému vrtu předcházet hydrogeologický průzkum a posouzení okolních zdrojů.
Podzemní voda navíc není majetkem vlastníka pozemku. Podle vodního zákona není předmětem vlastnictví ani součástí parcely.
První etapa rezidenčního projektu Modřanský cukrovar v Praze 12, jehož stavba právě začíná, bude stát 970 milionů korun. Její součástí bude 112 bytů, polovina z nich je již prodaná. Dokončené mají být v roce 2024. Uvedl developer stavby Skanska Reality. Celkem má v nové čtvrti postupně vzniknout 767 bytů, její součástí budou také obchody, mateřská škola, multifunkční hala či park.
Začíná stavba zeleného projektu Modřanský cukrovar. První etapa přeměny brownfieldu vyjde na 970 milionů
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
