Korejské akcie padají kvůli obavám z nízkého zisku a soudnímu zákazu smlouvy
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Jihokorejský podnik Doosan Enerbility, který vyrábí komponenty jaderných reaktorů, ovšem předevčírem na burze v metropoli Soulu padal až o více než devět procent, byť nakonec ztratil necelá dvě procenta. Společnost Kepco Enegineering & Construction se potýkala dokonce s bezmála desetiprocentním propadem akcií. Nakonec uzavřela o 3,8 procenta níže. Akcie podniku Korea Electronic Power Industrial Devlopment klesaly o 10,5 procenta, nakonec přišly o necelých šest procent. A konečně akcie společnosti Daewoo Engineering & Construction ztrácely přes pět procent, uzavřely o 3,3 procenta níže.
Rozhodnutí brněnského soudu vnáší se celého tendru novou porci nejistoty, zejména politické, pročež se část investorů akcií daných korejských firem raději zbavuje. Obávají se také, že korejská strana nemusí z celého případného kontraktu těžit tolik, jak se předpokládalo. Tento pohled navíc s investory sdílí i podstatná část jihokorejské politické scény, v prvé řadě opoziční Demokratická strana. Právě z jejích řad ovšem může vzejít nový prezident země, I Če-mjong. Volby se konají už za necelý měsíc.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
Šéf ČEZ: Zdržení tendru může nové Dukovany prodražit o stovky milionů. Škodu budeme po Francouzích vymáhat
Zprávy z firem
Jejich favorit, zmíněný I Če-mjong, patří již delší dobu zavilým kritikům jihokorejského jaderného angažmá v zahraničí, byť je pravda, že země zatím kromě jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech, v Baráka, na svém kontě žádný významnější zahraniční projekt nemá. Až tedy nyní na možné nové dukovanské bloky. I ty ale I Če-mjong a jeho spolustraníci kritizují. Už dříve znělo z Demokratické strany, že náklady jejich výstavby jihokorejská strana hrubě podsekla. Nyní se navíc strachují, že zakázka nebude pro Jižní Koreu výhodná. Mají pocit, že „na jednu kapustičku je příliš slimáčků“: čeští, jihokorejští, ale také američtí.
Představitelé jihokorejské Demokratické strany míní, že svěřit českému průmyslu šedesátiprocentní podíl na výstavbě nových bloků v Dukovanech je až příliš velkorysé. To je jim klíčovým důvodem obavy, že zakázka nebude pro Soul výhodná. Upozorňují totiž také, že od ceny zakázky je třeba odečíst nejen „český podíl“, ale také dalších deset či patnáct procent pro americkou společnost Westinghouse.
Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.
David Ondráčka: Dukovany made in Korea. Byla by to pro Česko výhra?
Názory
S tou letos v lednu jihokorejská strana uzavřela dohodu, na jejímž základě sice Američané nebudou zpochybňovat využívání původně americké technologie Jihokorejci. Přičemž za to ovšem evidentně něco chtějí. A sice licenční poplatky, ale zjevně také účast v roli klíčového subdodavatele jihokorejských jaderných projektů, ba dokonce odstoupení jihokorejské strany z dalších tendrů v Evropě. Ať už jde o Švédsko, Slovinsko nebo Nizozemsko. Tím, že se v těchto zemích Jihokorejci v uplynulých měsících stáhli, pochopitelně šance Američanů stoupá.
Nakonec tlak Jihokorejců a Američanů může být tak silný, že na „kapustičce“ jménem nové dukovanské bloky pro český průmysl nezbude nejen onen šedesátiprocentní podíl, ale ani podíl třicetiprocentní, který dnes často skloňují představitelé české vlády, ale dokonce ani podíl dvacetiprocentní. Nejistota kolem celé zakázky je značná, pročež právě se dnes tak výrazně propadly akcie zmíněných jihokorejských firem. Kapustička zkrátka není tak velká, aby pohostila všechny slimáčky, jak si nyní představují. Někomu zbydou oči pro pláč. A mnozí investoři jihokorejských firem se bojí, že to budou právě oni. Stejně tak se ovšem může obávat i česká strana. Záruky původně slíbeného 60procentního podílu Jihokorejci dát nechtějí. A stane-li se novým prezidentem země právě I Če-mjong, pravděpodobnost, že by je přece jenom nakonec poskytly, dále klesá.
Minulý měsíc aktualizovaná studie Centra ekonomických a tržních analýz propočítává pozitivní dopad celé dostavby Dukovan pro českou ekonomiku, a to jak při různých mírách podílu účasti tuzemského průmyslu, tak při její různé podobě (viz tabulka níže).
Záleží totiž také na tom, zda český průmysl dostane při dané úrovni participace na starosti spíše práce s vyšší přidanou hodnotou, například bude dominovat jeho zapojení v inženýrském stavitelství, anebo naopak práce s nižší přidanou hodnotou typu výstavby budov.
Tudíž pokud by se například tuzemský průmysl podílel na výstavbě z 65 procent, a to ještě s dominancí v oblasti prací s vyšší přidanou hodnotou, bude pozitivní dopad výstavby pro českou ekonomiku celkem 552 miliard korun v cenách roku 2023. Jestliže se však dočká jen zapojení z 20 procent, a to ještě navíc dominantně v oblasti prací s nižší přidanou hodnotou, pro českou ekonomiku z projektu „kápne“ jen 136 miliard korun. Tedy o 416 miliard korun méně. Což je mimochodem suma, která převyšuje deklarovanou nákladnost celé výstavby, tedy 400 miliard korun, při Jihokorejci slibované ceně 200 miliard korun za jeden blok.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Stavba století v problémech. Soud v Brně zablokoval podpis dostavby Dukovan
Zprávy z firem
Jihokorejská Demokratická strana má po rozhodnutí brněnského soudu s blížícími se tamními volbami novou munici ke kritice letos sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Ten patří naopak k zastáncům jaderné energetiky a jejího jihokorejského vývozu, včetně toho nyní se komplikujícího do Dukovan. Právě za jeho vlády se z jihokorejské společnosti KHNP stal preferovaný uchazeč pro výstavbu Dukovan. Jenže poté se Jun Sok-jol pokusil o vojenský puč v zemi, který zpackal břídilsky vyhlášeným krátkodechým stanným právem, jež předznamenalo jeho strmý politický pád. Jižní Korea se od té doby zmítá v nebývalém politickém chaosu.
Co se tedy bude dít dále? Zákaz podpisu smlouvy k výstavbě dukovanských bloků, který včera vyhlásil brněnský soud, může dle expertů trvat bude šest až osm měsíců, bude-li tedy soud postupovat formálně. Přičemž, dodejme, jeho samotné včerejší rozhodnutí podpis smlouvy zablokovat je projevem poměrně vysoké míry aplikovaného právního formalismu. Že by jeden a ten samý soud rozhodoval jednou vysoce formálně, a podruhé, vlastně v téže věci, mnohem méně formálně, je spíše nepravděpodobné. I proto, že by to zaselo pochyby o možném podlehnutí politickému tlaku.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Vlček: Dostavba Dukovan bude v dalších 15 letech financovaná z rozpočtu státu
Politika
Tím pádem by se tedy ale smlouva podepisovala až po sněmovních volbách v ČR, možná dokonce až začátkem příštího roku. A také po zmíněných prezidentských volbách v Jižní Koreji, které se tam konají 3. června.
Není tedy vůbec nepravděpodobné, že smlouvu bude mít k případnému podpisu v Česku již nová vláda, přičemž druhá smluvní strana – jihokorejská – bude tou dobou ústy svého nejvyššího představitele, totiž prezidenta, dost možná uvedeného I Če-mjonga, fakticky již otevřeně přiznávat, že předchozí českou vládu si tak trochu povodila za nos, když právě deklarované náklady loni v tendru hrubě podsekla.
Česká strana tak může podepisovat smlouvu s protistranou, jejíž hlavní reprezentant už nyní otevřeně praví, že jeho strana – tedy ta jihokorejská – Čechy převezla a že podepisovaná částka ve smlouvě také nesedí...
