Komentář Lukáše Kovandy: Opium je pro Talibán tím, co pro Česko auta

Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.  

Nepřekvapí, že jakmile příslušníci Tálibánu po dobytí metropole překročili práh kábulské centrální banky, zajímali se, kde jsou trezory s národním pokladem. Zaráží až to, že mezi sebou nemají nikoho, kdo by jim už předem řekl, že drtivá většina afghánského majetku je deponována v New Yorku. V tamní pobočce americké centrální banky má Afghánistán sedm miliard dolarů. Největší část z tohoto „pokladu“, přes tři miliardy, tvoří americké vládní dluhopisy. Na více než miliardu pak vyjde zlato.  

Připočteme-li další majetek na jiných mezinárodních účtech a u basilejské Banky pro mezinárodní platby, dostaneme se na nějakých 9,5 miliard dolarů. Na světě tak žije zhruba 270 miliardářů, jejichž osobní majetek je rozsáhlejší než celý afghánský národní finanční majetek. I tak se stále jedná o obrovské peníze, za něž by šlo pořídit spoustu „kvérů“ a i fajnovějších zbraní.  

ČNB zlepšila prognózy. Dluh přesto výrazně poroste

Money

Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,1 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Afghánský majetek je v USA

Jaké tedy muselo být rozčarování bojovníků Tálibánu, když se dozvěděli právě to, že poklad v Kábulu není. Navíc, když další den přitom mělo z Mezinárodního měnového fondu přijít dalších 340 milionů dolarů hospodářské pomoci, které již do Kábulu nedorazí. Spojené státy začátkem týdne potvrdily, že zmrazily afghánský národní majetek, neboť Tálibán figuruje na sankční listině jejich ministerstva financí. Tálibán se tak k oněm takřka deseti miliardám dolarům nedostane, což nepochybně jeho rozčarování ještě stupňuje. 

Ve finančnictví zkrátka Spojené státy drží stále všechny potřebné páky. Oč méně se jim a západní Evropě obecně daří „vyvážet demokracii“, o to úderněji dokážou využít své „finanční zbraně“. Dokonce i západní zpravodajci jsou v oblasti financí zjevně protřelejší než v jiných oblastech. Vždyť ještě minulou sobotu, den před pádem Kábulu, americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonicky přislíbil afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghánímu další zásobu dolarové hotovosti. Peníze už nedorazily. Ani nebyly na cestě. Západní politici sice do poslední chvíle navenek vyjadřovali přesvědčení, že Kábul jen tak nepadne, peníze už se ovšem poslat zdráhali.  

Zastavení zásobování dolarovou hotovostí umocnilo napětí, jež přerostlo ve finanční paniku. Afghánská měna, afghání, tak v tomto týdnu znehodnotila na svoji historicky nejslabší úroveň vůči dolaru. Afghánci totiž v době vrcholícího tažení Tálibánu, zejména během letošního července, intenzivně převáděli domácí měnu na dolary, které posílali do zahraničí. Tím, jak se svých afghání zbavovali, vytvářeli tlak na znehodnocení, jenž vyvrcholil v panice konce minulého a tohoto týdne.   

Týden Tradera: Funkční burza by měla být prioritou všech politiků

Money

Posledních několik týdnů na burzovních trzích se odehrává ve znamení, které by se dalo jednoduše přeložit, jako: „stačí počkat, když to trochu sletí, přikoupit a svézt se s marketem vesele směrem k novým indexovým maximům.“ Přesto přichází otázka, co by mohlo tuto trajektorii světových burz změnit? 

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Takže ve výsledku Tálibán může disponovat pouze maximálně 0,2 procenty afghánského národního finančního majetku. I kdyby Tálibán získal jako svého ekonoma třeba i laureáta ekonomické Nobelovy ceny, je to na účinnou hospodářskou správu země zatraceně málo. Na zbraně se však peníze pochopitelně vždy najdou. Hlavním poraženým tak tentokrát bude prostý afghánský lid. Ten se musí připravit na to, že Tálibán omezí přístup k dolarové hotovosti. Také nejspíše nastane další oslabení afghánské měny, jehož důsledkem bude nárůst inflace. Ta zasáhne zejména nejchudší. Zdraží totiž i potraviny, na jejichž cenový růst jsou právě oni nejcitlivější.  

Světová jednička v obchodu s opiáty

Tálibánu ovšem hraje do karet alespoň to, že Spojené státy sice umí bleskurychle zemi odříznout od oficiálních mezinárodních finančních toků, nikoli však od finančních toků živených obchodem s opiem nebo heroinem. Washington během patnácti let vyčlenil dohromady osm miliard dolarů na to, aby tyto finanční toky přeťal. Dokonce i podnikal zátahy na výrobny drog. Bez úspěchu. Afghánistán nadále zůstává světovou jedničkou v černém obchodu s opiáty.  

Pád měny, inflace či zhoršená dostupnost potravin pochopitelně jen přiživí chaos v zemi, který pro změnu představuje živnou půdu další expanzi opiové produkce. Vzhledem k odstřižení od mezinárodních finančních toků a vzhledem k takřka prázdné kábulské státní pokladně představuje nyní opium pro Tálibán možná ještě důležitější zdroj příjmu, než si dosud myslel. Během své předchozí nadvlády, v roce 2000, sice Tálibán pěstování makovic zapověděl, ovšem následně tlaku lidu ustoupil. A zřejmě i rád.  

Podobně tomu bude zřejmě i nyní. Tálibán se sice navenek bude proti obchodu s opiáty stavět znova, bude však jen převážně „kalit vodu“. Peníze potřebuje jak on sám, tak afghánský lid, aby se nebouřil. A více než osmdesát procent světových dodávek opia a heroinu, které Afghánistán zajišťuje, zkrátka představuje pro celou zemi natolik důležitou ekonomickou hodnotu, že si ji nebude chtít odepřít. Afghánská ekonomika by totálním vymýcením obchodu s opiáty přišla zhruba o takovou část svého hrubého domácího produktu jako česká ekonomika vymýcením veškeré automobilové výroby. To hovoří za vše. 

Španělské dráhy kupují polovinu Leo Expressu

Zprávy z firem

Španělské ministerstvo financí dalo transakci zelenou.

ČTK

Přečíst článek

Sázejte na velká jména, pak se u digitálního umění nespálíte, radí galeristka Olga Trčková

Leaders

Zapamatujte si datum 4. září. To se u nás otevře první virtuální galerie v takzvaném metaprostoru, která nabídne možnost nákupu digitálních originálů známých pod zkratkou NFT. "Možnosti virtuálních světů pro umělce a umění jsou takřka neomezené," říká galeristka Olga Trčková, jejíž DCS Gallery v Dlouhé otevře svou virtuální "pobočku".

Stanislav Šulc

Přečíst článek