Reklama

Afghánistán je surovinovým Eldoradem. Bilionový byznys brzdí nestabilita

Afghánistán je surovinovým Eldoradem. Bilionový byznys brzdí nestabilita
Jerome Starkey - Flickr: AINAK-6420.jpg
Viliam Buchert

O Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se ví, že je vydatným zdrojem mědi, lithia, bauxitu, železné rudy, ropy, drahokamů a vzácných kovových prvků, které jsou žádané na světových trzích. Kvůli nestabilitě se je ale zatím nedaří moc těžit. Může se to změnit?

Lednová zpráva americké vědeckovýzkumné vládní agentury United States Geological Survey, která se věnuje i zkoumání přírodních zdrojů, tvrdí, že nerostné bohatství Afghánistánu dosahuje hodnoty kolem jednoho bilionu dolarů. Bývalá vláda v Kábulu říkala, že celková hodnota může být tři až čtyři biliony dolarů. Tato chudá země by tak mohla výrazně zbohatnout. Nikdy se to ale nepodařilo kvůli velké korupci, politické i bezpečnostní nestabilitě a také nevyspělému právnímu systému, který případné investory ze zahraničí odrazuje. 

afghání

Lukáš Kovanda: Afghánská měna oslabuje. Chaos v zemi roste

Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.

Přečíst článek

Přesto některé země jako například Čína (ta už na severu země těžila menší množství ropy), Indie a Pákistán pořád pokukují po možnosti těžby v Afghánistánu. Zda se ale dá na tom domluvit s Tálibánem, je otázkou, protože podobné projekty jsou podmíněny dlouhodobostí a v případě tohoto státu ve střední Asii nikdo neví, co se může stát za rok či za dva. Přitom Afghánistán nabízí suroviny, které svět potřebuje a jejichž cena trvale roste. 

Biliony v zemi 

Čínská státní společnost China Metallurgical Group Corporation získala už v roce 2007 celých 100 procent těžebních práv na třicet let na 11,5 milionů tun zásob mědi v dole Mes Ajnak v provincii Lógar. Průzkumy hovoří o tom, že by se mělo jednat o druhý největší měděný důl na světě. Jenže těžit se dodnes nezačalo. Důvodem byla nejenom nestabilní bezpečnostní situace, ale také to, že na místě archeologové objevili starobylé památky spojené s budhismem, který zde kdysi existoval. Zda bude ale brát Tálibán ohled na památky, které radikální islám odmítá uznávat, je otázkou. 

budhistická stupa v lokalitě Mes Ajnak v Afghánistánu Jerome Starkey - Flickr: AINAK-6551.jpg

Měď, která je potřebná k výrobě napájecích kabelů, je přitom v současnosti žhavou komoditou, její ceny v květnu vystoupaly na 10 500 dolarů za tunu, a i teď se drží vysoko, konkrétně se měď prodává za 9 500 dolarů za tunu. 

Reklama

Další velmi vyhledávanou surovinou je lithium, která je zásadní pro výrobu baterií do elektromobilů či solárních panelů. Podle expertů se světová poptávka po lithiu do roku 2040 zvýší až 40krát. „Afghánistán sedí na obrovských zásobách lithia, které zatím nebyly čerpány,“ vysvětluje Francouz Guillaume Pitron, který je autor knihy Válka o vzácné kovy. Málo vyspělý Afghánistán přitom obecně disponuje surovinami, které jsou potřebné pro splnění těch nejmodernějších představ, o tom, jak se bude svět v příštích desetiletích vyvíjet. Jsou zde třeba i zásoby vzácných zemin, které se využívají při výrobě čistých energií, jako je neodym, praseodym a dysprosium. 

elektromobily, elektrodobíječka, Škoda Auto, elektroauto

Čína ovládá většinu dodávek pro výrobu silných magnetů do elektromotorů

Napětí mezi Čínou a Spojenými státy způsobilo, že se výrobci aut na Západě snaží snížit závislost na důležitém hybateli elektromobilové revoluce - permanentních magnetech. Čína má totiž pod kontrolou celosvětově až 90 procent dodávek surovin potřebných k jejich výrobě.

Přečíst článek

Kdo se k různým nerostným zdrojům v Afghánistánu dostane, teď není jasné. Vláda Tálibánu nemá k jejich vytěžení finanční zdroje a nedisponuje potřebnými technologiemi. Byznys se může rozběhnout pouze tehdy, když prodá těžební práva cizincům. Západní země ale nebudou chtít s radikálními islamisty podle všeho spolupracovat a tím se opět otevírá největší šance pro Čínu, která nepodmiňuje své obchodní dohody dodržování demokratických principů. Ovšem Peking se na druhou stranu obává, že Afghánistán by mohl podporovat separatistické tendence muslimských Ujgurů v čínské provincii Sin-ťiang. Existují navíc i ujgurské teroristické skupiny a část z nich má sídlo právě v Afghánistánu. 

Chybí mír 

Odborníci pak upozorňují na jednu další zásadní věc: Od objevení ložiska až k samotné vysoké rentabilitě těžby vede hodně dlouhá cesta. Bývá to i 15 až 20 let. Číňané jsou sice trpěliví, což je vidět na jejich dlouhém čekání k zahájení těžby v afghánském měděném dole Mes Ajnak, jenže k reálnému provozu je potřeba klid a mír. A ten v Afghánistánu nepanuje už od poloviny 70. let minulého století. 

Pro srovnání. Jen z dolu Mes Ajnak byly roční zisky odhadovány na 1,2 miliardy dolarů. Mělo zde být zaměstnáno i několik tisíc místních lidí. Pohled do moderních dějin Afghánistánu není ale v tomto případě veselý. Zdejší naleziště mědi začali mapovat a vytyčovat už v roce 1974 geologové ze Sovětského svazu. Pak zde proběhly pokusy skutečně začít těžit, ale opakující se války tyto snahy přerušovaly, až je definitivně ukončily v roce 1989. Číňané získali licenci v Mes Ajnak už v roce 2007, ale také se jim nepodařilo těžbu dodnes zahájit. 

Proto zatím nerostné suroviny přinášely v minulých letech Afghánistánu ročně pouze jednu miliardu dolarů, většinou se jednalo o těžbu zlata a drahokamů. Odhaduje se ale, že třetina zisků skončila v černé díře korupce. Zda se právě za vlády Tálibánu může situace ve využití velkého nerosného bohatství Afghánistánu změnit, je těžké odhadovat. Při boji o moc šly totiž zájmy na rozvoj země vždy v posledních desetiletí stranou. 

>>>>>>Více o Afghánistánu čtěte zde<<<<<<

Bojovníci Tálibánu

Afghánistán: Jak 2,5 bilionu dolarů skončilo v islamistické díře

Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?

Přečíst článek

Afghánistán

Taktika vyhladovění. Tálibán při dobývání Afghánistánu tasí i ekonomické zbraně

Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme