Zajímá nás
Dalibor Martínek: Čína nám dala covid. My si tam pojedeme pro zlato
V Číně začínají příští pátek Olympijské hry, o medaile se tam pojede utkat i rekordně početná česká výprava. Počítám, že na rozdíl od Australian Open, kde se víc než výsledky zápasů řeší covidové aféry tenistů, Čína zaujme odlišnou taktiku. Ostatně, už to dělá. Záměrně před mezinárodním společenstvím tutlá data o nakažených. Lže.
Pouze 56 Číňanů bylo o prvním víkendovém dnu nakaženo covidem. Česko zaznamenalo 18 412 nákaz, Rakousko přes 96 tisíc, Německo přes 80 tisíc. Ve Spojených státech se covidem nově nakazilo 334 tisíc lidí.
Jde o oficiální údaje, které vydávají autority jednotlivých zemí, a weby jako virusncov.com nebo worldometers.info je koncentrují, aby se díky návštěvnosti živili inzercí. Nejde tedy o nějaká fake data, šířená se záměrem manipulovat veřejné mínění. Ostatně, obdobná data, jen poněkud méně přehledně zpracovaná, uvádí i web World Health Organization.
Celkem bylo podle těchto statistik od začátku pandemie zaznamenáno po celém světě přes 350 milionů nakažených. Ale pozor. V Číně, odkud virus do světa vystartoval, je dosud evidovaných pouhých 105 tisíc nakažených. V Česku je to za stejnou dobu 2,75 milionu lidí, ve Spojených státech 72 milionů.
Porušení karanténních pravidel se nevyplatilo předsedovi správní rady švýcarské bankovní skupiny Credit Suisse Antóniu Horta-Osóriovi. Po pouhých devíti měsících ve funkci, v níž měl za úkol stabilizovat banku po sérii skandálů a finančních problémech, s okamžitou platností rezignoval.
Krizový šéf Credit Suisse rezignoval, i kvůli účasti na finále Wimbledonu
Leaders
Na těch číslech je něco podivného, že? Země s 1,4 miliardou lidí, odkud se navíc virus do světa roznesl, má stejně nakažených jako ostrovní stát Trinidad a Tobago s 1,2 milionem obyvatel?
Nabízí se několik vysvětlení tohoto nesouladu. První, méně pravděpodobné, ale o to děsivější, je, že Číňané virus upravili, aby nenapadal Číňany. Zní to jako sci-fi. Nebo spiklenecká teorie. Podle dostupných informací se nezdá, že by v Číně disponovali tak vyspělými schopnostmi genetických úprav, aby z působení viru dokázali vyloučit konkrétní národnost. Pokud by šlo obecně o Asiaty, hypotéza by neseděla. V sobotu bylo hlášeno 15 tisíc nově nakažených Vietnamců, 54 tisíc Japonců.
Pravdou však je, že díky tajnůstkářskému nastavení čínského režimu nevíme o jejich dovednostech v oblasti genetiky, ale samozřejmě i v ostatních oblastech, prakticky nic. Nicméně se hypotéza o cíleném zacílené koronaviru zatím zdá spíše utopií.
Hypermoderní mezinárodní finanční centrum, obytné oblasti, přístav a v neposlední řadě velmi výhodné daňové podmínky, to vše by mělo během let vzniknout nedaleko hlavního města Srí Lanky pod názvem Colombo Port City. Investorem je China Harbor Engineering Company (CHEC), která do nové oblasti vzniklé z písku těženého z moře o rozloze 2,6 kilometru čtverečních investovala již 1,4 miliardy dolarů. Projekt má ale své odpůrce, kteří se obávají přílišného vlivu komunistické Číny na srílanskou ekonomiku, poznamenala BBC.
Čína u Srí Lanky buduje „město snů“, které má konkurovat Dubaji či Singapuru
Money
Druhou variantou, proč se Čína pohybuje v žebříčcích nakažených až na 115. místě států světa, za zeměmi jako Maledivy (115 tisíc nakažených, 540 tisíc obyvatel) nebo Lucembursko (137 tisíc nakažených, 630 tisíc obyvatel), je pravděpodobnější, ne však méně strašná. Čína prostě nedává veřejnému společenství data. Tutlá je, nechává si je pro sebe. Lže.
Jako zcela nepravděpodobná se zdá možnost, že by Číňané netestovali. Přes svou tajnosnubnou povahu už získali punc země, kde je hlídáno prakticky všechno.
Je tu ještě jedno možné vysvětlení, které je však také málo pravděpodobné a také hodně děsivé. A sice, že režim dokáže sledovat a izolovat každého nakaženého. A tudíž zabránit šíření čínské chřipky. Ve sledování jsou Číňané jistě na světové špičce. Přesto se zdá být druhá varianta, lhaní, nejpravděpodobnější.
Teď malý úkrok. Když vytáhnete v případě covidu nějaké objektivizované údaje, popírači a odpírači začnou argumentovat, že data nejsou objektivní. Nelze než souhlasit. Skutečně, výše přednesená data nejsou objektivní. Zcela jistě nezachycují každého nakaženého či zemřelého. Některé země testují více, některé méně, některé skoro vůbec. Někdo je nemocný a nejde se testovat. A každá země výsledky vyhodnocuje jinak. Někdo umřel s covidem, někdo na covid. Přes všechny tyto námitky platí, že data WHO a dalších webů vycházející z výsledků v jednotlivých zemích jsou jediná, která máme k dispozici k mezinárodnímu srovnání.
Olympiáda v Tokiu začíná za několik dní a kolem každých her se točí i velké peníze. Až desítky miliard dolarů. Kde končí tyto příjmy? Na to odpovídá sportovní funkcionář Jiří Kejval. 
Miliardy z olympiád jdou zpátky do sportu, říká sportovní funkcionář Kejval
Money
Z těchto údajů vyplývá, že vyspělé země přikládají viru velkou váhu a hodně testují, vakcinují. Austrálie neváhala vyhostit ve velkém tyátru světovou tenisovou jedničku Novaka Djokoviče ze země, aby předvedla, jak je covid-zodpovědná.
Čína vsadila na jinou politiku. Mlčet, lhát, každého sledovat. V této roztomilé zemi, která se už cítí být světovým hegemonem, o čemž v Bílém domě nikomu neřekli, začínají příští pátek Olympijské hry. Řada zemí je politicky bojkotuje. Sportovci bojkotujících zemí se ale přesto poprat o medaile pojedou.
Česko si oficiálně nic bojkotovat nedovolilo. Naopak, do Pekingu vyšle rekordně velkou výpravu čítající více než sto deset vynikajících sportovců. Když si před sto třiceti lety Pierre de Coubertin, dítko aristokratů, vymyslel, že by bylo pěkné, aby Evropané zápolili v duchu fair-play na hřištích ve skoku do dálky, místo války, jistě netušil, do jakých rozměrů jeho nápad vybobtná.
Čína neváhá nikoho tvrdě ztrestat za kritiku svého režimu, zakázat vstup do své země, či vyhrožovat sankcemi za nevhodný postoj. Pro české sportovce, stejně jako pro sportovce z celého světa, to přesto je šance se zviditelnit. Zhodnotit léta dřiny na významné mezinárodní akci. Zlato je zlato.
Olympiáda v Tokiu už má většinu soutěží za sebou. Kvůli koronaviru jsou to hry divné, ale po sportovní stránce skvělé. Česko, jak už je v poslední době obvyklé, zabodovalo. Bohužel nejenom na poli sportovním, ale i v závodě o co největší bizarnost.
Viliam Buchert: Češi v Tokiu. Úžasné výkony, ale i selhání v pofiderní kauze
Názory
