Zhoršený výhled ekonomického vývoje. Ministerstvo financí letos čeká pokles HDP o 0,2 procenta

Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.

Hospodářské oživení

Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.

V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje zejména oživení poptávky domácností.

Inflace v EU zpomalila tempo. Nejnižší údaje hlásí Belgie, v Česku zůstává čtvrtá nejvyšší

Money

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá největší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.

MMF: HDP eurozóny by měl růst o 0,9 procenta

Podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) by HDP eurozóny měl letos růst o 0,9 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Letošní hospodářskou výkonnost oblasti se společnou evropskou měnou táhne dolů zejména Německo, kde MMF očekává pokles HDP o 0,3 procenta. Náměstek ministra financí Marek Mora zmínil vývoj v Německu, které je jedním z hlavních českých hospodářských partnerů, za jeden z faktorů ovlivňujících nižší výkon české ekonomiky.

U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.

Stanislav Šulc: Kauza IKEM (ne)skončila. Válek to nezvládl

Názory

Šéf IKEM Michal Stiborek končí. Ministr zdravotnictví Válek jej neodvolal, jen přijal jeho rezignaci. Tím kauza IKEM mohla skončit. Kdyby Válek udržel vlastní ego a nedopustil se jedné zásadní věty. Tvrzením, že aktuální situace je součástí nějakého většího boje v rámci IKEM totiž potvrdil Stiborkova slova, že jde o jeho cílenou likvidaci. A to je velký problém.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Trh práce zůstane přehřátý

V červenci byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční inflace 8,8 procenta. Podle dnešních dat Eurostatu, který používá jinou metodiku, byla inflace v Česku 10,2 procenta a byla čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V celé EU byla podle Eurostatu červencová inflace 6,1 procenta, v eurozóně 5,3 procenta.

Trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý, řekl Stanjura. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600 tisíc lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.

ČEZ dostane dosud nejvyšší dotaci 6,1 miliardy z Modernizačního fondu

Money

Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové sice jde o nejvyšší schválenou podporu, pokrývá ale jen 46 procent z celkových uznatelných výdajů. V porovnání s obdobnými schválenými nadlimitními projekty z programu HEAT se tedy jedná o vůbec nejnižší podporu, běžně podle mluvčí pokrývá dotace okolo 50 procent způsobilých výdajů. Na dotaci upozornil již dříve Ekonomický deník.

ČTK

Přečíst článek

Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.

Predikce hospodářského vývoje ministerstva financí je pesimističtější než odhady ČNB i České bankovní asociace (ČBA), které obě počítají s letošním růstem HDP 0,1 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Odhad letošní průměrné inflace je u všech institucí obdobný, ČNB a ČBA ji předpokládají 11 procent.

Zemědělští výrobci už s cenami šlapou na brzdu. Spotřebitelům ale potraviny dál zdražují

Money

Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 korun za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 korun, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.

ČTK

Přečíst článek