Schodek rozpočtu mírně klesl, i tak je ale hospodaření státu jedno z nejhorších

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe, a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy korun. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,” uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče ale vyjádřil pochybnosti o dodržení plánovaného schodku i přes očekávaný příjem rekordní dividendy energetické společnosti ČEZ a inkaso daně z neočekávaného zisku. „Problémy na výdajové straně - štědré důchody, štědrá, a tedy nákladná pomoc proti energetické krizi a vysoké a rostoucí náklady na obsluhu dluhu - zůstávají,” uvedl.

Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta.

Český státní dluh v pololetí překročil hranici tří bilionů korun. Kvůli prodeji státních dluhopisů

Money

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280 574 korun.

ČTK

Přečíst článek

Vyšší výběr daně z příjmu právnických osob

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že na rozdíl od předchozích tří let se saldo rozpočtu v červenci nezhoršilo. „Pozitivním překvapením bylo v červenci inkaso daně z příjmů právnických osob, to bylo za samotný červenec vyšší meziročně o 12 miliard korun,” uvedl.

Podle údajů ministerstva financí příjmové straně rozpočtu pomáhá zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce. Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun. Příjmy z daně z neočekávaných zisků - windfall tax - se zatím v rozpočtu neprojevily, splatnost prvních záloh je v září.

Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července byl 208,9 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, o 24 procent víc než před rokem. Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun. Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni. Projevuje se změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a snížení spotřební daně z nafty, která se ale od srpna vrací na původní úroveň. Podle ministerstva financí by se tak měl do konce roku pokles daňového inkasa v této oblasti vyrovnat.

Konsolidační balíček ve Sněmovně odolal zamítnutí, míří do dalšího projednávání

Politika

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

ČTK

Přečíst článek

Důchody se prodražují

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejich objem se meziročně zvýšil o 18,9 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 142,6 procenta na 87,1 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil ce lkem 51,1 miliardy korun. Výrazně meziročně narostly i náklady na obsluhu státního dluhu, za sedm měsíců činily 38,9 miliardy korun, což bylo o 44,1 procenta víc než loni.

Kapitálové výdaje ke konci července dosáhly 95,2 miliardy korun, meziročně vzrostly o 15,4 procenta. Největší podíl na nich mělo financování dopravní infrastruktury, na které šlo 29,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany nebo do programu Nová zelená úsporám.

Dno v nedohlednu. Důchodový systém se za letošek propadl do deficitu už přes 40 miliard korun

Money

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent.

ČTK

Přečíst článek

Dalibor Martínek: 10 důvodů, proč Česko není tygrem Evropy

Názory

Česko je známé jako národ brblalů, kteří vidí chyby na druhých, na sobě žádnou. Tím špatným v našich očích je stát, vláda, politici. Rozhodně ne nikdo z nás. My jsme, jako byl Standa Gross, křišťálově čistí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek