Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ceny paliv rostou jako za ropných krizí. Německá data ukazují sílu nového šoku

Ceny paliv rostou jako za ropných krizí. Německá data ukazují sílu nového šoku
iStock
Ivana Pečinková

Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.

Uvádí to ve své analýze německý Spolkový statistický úřad Destatis. Ceny pohonných hmot u německých čerpacích stanic byly podle jeho dat v březnu o pětinu vyšší než před rokem. Za benzin Super zaplatili motoristé o 17,3 procenta více, nafta byla o 27,9 procenta dražší než před rokem. Lehký topný olej podražil o 44,4 procenta.

Aktuální nárůst cen energetických produktů je v meziročním srovnání do jisté míry podobně vysoký jako během dřívějších ropných krizí v 70. a 80. letech minulého století a také v období světových hospodářských krizí, například finanční a hospodářské krize, která začala v roce 2008 pádem americké banky Lehman Brothers. Bezprostředně po začátku války proti Ukrajině před čtyřmi lety však byly cenové šoky u energetických surovin výrazně citelnější.

Podle německých statistiků připomíná současný vývoj cen ropy, plynu či ropných produktů nárůst cen v době ropných krizí a hospodářské krize 2008/2009

Krize / Období Vrchol (měsíc/rok) Dovozní cena ropy Dovozní cena plynu Pohonné hmoty* Topný olej*
1. ropná krize březen 1974 +221,1 % +114,0 %¹ +32,5 % +183,3 %
2. ropná krize březen 1980 +101,4 % +62,7 %¹ +27,7 % +110,8 %
Finanční krize červenec 2008 +50,6 % +15,1 % +59,2 %
Válka na Ukrajině březen 2022 +87,5 % +330,5 % +46,8 % +144,4 %
Aktuální vývoj březen 2026 +24,6 % -8,6 %² +20,0 % +44,4 %
Zdroj: Spolkový statistický úřad (Destatis), zpracování Newstream.cz
* Cena pro soukromé spotřebitele. Meziroční změna v %.
¹ U zemního plynu nastal vrchol s časovým zpožděním (květen 1975 a září 1981).
² Pokles u plynu v r. 2026 je dán vysokou srovnávací základnou z r. 2025.

Ukrajina zasáhla ceny více, ale z nižší základny

Rusko-ukrajinská válka vystřelila ceny energetických surovin s ještě větší razancí. V březnu 2022 platili soukromí spotřebitelé na německých čerpacích stanicích průměrně o 41,9 procenta více za benzin Super a o 62,7 procenta více za naftu než o rok dříve. Pohonné hmoty celkově byly dražší o 46,8 procenta. Za lehký topný olej museli soukromí spotřebitelé zaplatit dokonce téměř dvaapůlkrát více, tedy o 144,4 procenta, než v březnu 2021. Ceny ovšem rostly z podstatně nižší základny.

Dovoz ropy podražil o čtvrtinu

Dovoz ropy byl v březnu 2026 o 24,6 procenta dražší než o rok dříve, dovoz ropných produktů podražil skoro o polovinu, tedy o 48,6 procenta. Naproti tomu dovoz zemního plynu zlevnil o 8,6 procenta. Bylo to ovšem díky vyšší výchozí úrovni v předchozím roce.

Horší čísla, pokud jde o dovoz ropy a zemního plynu, přináší meziměsíční srovnání. Oproti únoru se dovozní ceny ropy zvýšily o 45,9 procenta, ceny plynu o 19,6 procenta. Ropné produkty cenově vzrostly o 45,9 procenta.

V březnu 2022, po vypuknutí války proti Ukrajině, vzrostly oproti březnu 2021 dovozní ceny ropy o 87,5 procenta, ropných produktů o 108,4 procenta a zemního plynu dokonce o 330,5 procenta. Důvodem silného nárůstu dovozních cen byl však také bazický efekt. Kvůli nízké poptávce v době pandemie byly dovozy ropy a plynu na začátku roku 2021 stále velmi levné.

K vývoji české ekonomiky je skeptických 60 procent firem

Český průmysl neroste přesvědčivě. Naději dávají zakázky z Německa

Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.

Přečíst článek

První a druhá ropná krize

Německý Spolkový statistický úřad v závěrech své analýzy konstatuje, že podobný vývoj cen energetických surovin, jaký dnes zaznamenáváme v souvislosti s vojenským konfliktem v Perském zálivu, svět viděl při dvou ropných krizích a také při finanční krizi, která propukla v roce 2008 a později se proměnila v krizi hospodářskou.

První ropnou krizi spustila v roce 1973 takzvaná jomkipurská válka, tedy válka mezi Izraelem a koalicí arabských států vedenou Egyptem a Sýrií, která vypukla v den nejposvátnějšího židovského svátku Jom kipur. V březnu 1974 byla dovážená ropa o 221,1 procenta dražší než o rok dříve a ceny pohonných hmot pro spotřebitele vzrostly o 32,5 procenta.

Druhou krizi v letech 1979 a 1980 vyvolala islámská revoluce v Íránu. Dovozní ceny ropy se do března 1980 zdvojnásobily a pohonné hmoty dosáhly v září 1981 tehdejšího maxima s nárůstem o 27,7 procenta.

Finanční krize a pandemie koronaviru

Finanční a hospodářská krize, která se začala už v roce 2007 rýsovat ve Spojených státech a naplno propukla v září 2008 kolapsem americké velkobanky Lehman Brothers, byla charakteristická výraznými výkyvy cen energií. V červenci 2008 stoupla dovozní cena ropy meziročně o 50,6 procenta, topný olej podražil o 59,2 procenta. Po propadu následovalo nové maximum v březnu 2012.

Během koronavirové krize probíhal vývoj cen energií opačně než během finanční krize: po silném poklesu cen energií na začátku pandemie následoval výrazný nárůst. Poté, co dovozní ceny ropy v souvislosti s vypuknutím pandemie kvůli slabé poptávce klesly do dubna 2020 na nejnižší úroveň od srpna 1999, začaly – i v důsledku rychlého hospodářského oživení – od června 2020 opět růst.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Hlídková loď Spojených arabských emirátů (druhá zprava) poblíž tankeru zakotveného v Ománském zálivu poblíž Hormuzského průlivu, pátek 1. května 2026

Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní

Přečíst článek
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil

Ekonom Vít Hradil: Írán ukázal sílu, Hormuz navždy zatíží dovozy rizikovou přirážkou

Přečíst článek

Aerolinky nesmějí zpětně zdražovat letenky kvůli palivu, vzkazuje Brusel

Letecká doprava
iStock
 ČTK

Evropská komise poslala aerolinkám jasný vzkaz: dražší palivo kvůli válce na Blízkém východě nemohou zpětně přenášet na cestující. Již zakoupené letenky nesmějí zdražovat palivovými příplatky a růst cen paliva sám o sobě neospravedlňuje omezení práv pasažérů. Dopravci sice dostanou určitou provozní flexibilitu, nárok cestujících na vrácení peněz, přesměrování letu nebo pomoc na letišti ale zůstává v platnosti.

Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících, uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.

Podle komise mohou letecké společnosti upravovat ceny nově prodávaných letenek podle aktuální situace na trhu. Zpětné účtování dodatečných poplatků ale evropská pravidla neumožňují.

Komise zároveň uvedla, že evropská pravidla na ochranu cestujících zůstávají plně v platnosti. Aerolinky se tak mohou vyhnout vyplácení finančních kompenzací za zrušené lety pouze v případě, že prokážou skutečný lokální nedostatek paliva jako mimořádnou okolnost. Růst cen paliva za mimořádnou okolnost považovat nelze. Komise připomněla, že cestující tak mají i při rušení letů nadále nárok na vrácení peněz, přesměrování na jiný let nebo pomoc na letišti.

Pokyny se zaměřují především na leteckou dopravu, která čelí riziku nedostatku leteckého paliva a prudkému růstu jeho ceny. Evropská komise zároveň nabídla leteckým společnostem větší flexibilitu, aby se předešlo rušení některých linek. Aerolinky mohou dostat výjimky z části pravidel týkajících se povinných zásob paliva nebo využívání letištních slotů, tedy přidělených časů pro přistání nebo vzlet letadla na konkrétním letišti, pokud jsou problémy způsobeny omezenými dodávkami paliva. To má dopravcům usnadnit pokračování provozu i v podmínkách narušeného trhu s energií.

Aerolinkám hrozí nedostatek paliva

Letecké palivo na příděl? Problémy se zásobováním se prohlubují i kvůli armádám

Již tuto středu by podle agentury Bloomberg mohli zástupci Evropské unie přijít s novým opatřením, které by mělo racionalizovat distribuci leteckého paliva na kontinentu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu totiž hrozí nedostatek této suroviny, jejíž spotřebu navíc v posledních měsících výrazně navýšily ozbrojené složky NATO.

Přečíst článek

Lufthansa zruší 20 tisíc letů. Chce ušetřit

Kratší lety mizí. Lufthansa mění síť spojů napříč Evropou. Se škrty už začala. Do podzimu zruší na 20 tisíc letů.

Přečíst článek

Související

Aerolinky ze Zálivu testují, co všechno cestující snesou

Letenky do zavřeného nebe. Aerolinky ze Zálivu testují, co všechno cestující snesou

Přečíst článek
Doporučujeme