Ceny paliv rostou jako za ropných krizí. Německá data ukazují sílu nového šoku
Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.
Uvádí to ve své analýze německý Spolkový statistický úřad Destatis. Ceny pohonných hmot u německých čerpacích stanic byly podle jeho dat v březnu o pětinu vyšší než před rokem. Za benzin Super zaplatili motoristé o 17,3 procenta více, nafta byla o 27,9 procenta dražší než před rokem. Lehký topný olej podražil o 44,4 procenta.
Aktuální nárůst cen energetických produktů je v meziročním srovnání do jisté míry podobně vysoký jako během dřívějších ropných krizí v 70. a 80. letech minulého století a také v období světových hospodářských krizí, například finanční a hospodářské krize, která začala v roce 2008 pádem americké banky Lehman Brothers. Bezprostředně po začátku války proti Ukrajině před čtyřmi lety však byly cenové šoky u energetických surovin výrazně citelnější.
Podle německých statistiků připomíná současný vývoj cen ropy, plynu či ropných produktů nárůst cen v době ropných krizí a hospodářské krize 2008/2009
| Krize / Období | Vrchol (měsíc/rok) | Dovozní cena ropy | Dovozní cena plynu | Pohonné hmoty* | Topný olej* |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. ropná krize | březen 1974 | +221,1 % | +114,0 %¹ | +32,5 % | +183,3 % |
| 2. ropná krize | březen 1980 | +101,4 % | +62,7 %¹ | +27,7 % | +110,8 % |
| Finanční krize | červenec 2008 | +50,6 % | — | +15,1 % | +59,2 % |
| Válka na Ukrajině | březen 2022 | +87,5 % | +330,5 % | +46,8 % | +144,4 % |
| Aktuální vývoj | březen 2026 | +24,6 % | -8,6 %² | +20,0 % | +44,4 % |
| Zdroj: Spolkový statistický úřad (Destatis), zpracování Newstream.cz * Cena pro soukromé spotřebitele. Meziroční změna v %. ¹ U zemního plynu nastal vrchol s časovým zpožděním (květen 1975 a září 1981). ² Pokles u plynu v r. 2026 je dán vysokou srovnávací základnou z r. 2025. |
|||||
Ukrajina zasáhla ceny více, ale z nižší základny
Rusko-ukrajinská válka vystřelila ceny energetických surovin s ještě větší razancí. V březnu 2022 platili soukromí spotřebitelé na německých čerpacích stanicích průměrně o 41,9 procenta více za benzin Super a o 62,7 procenta více za naftu než o rok dříve. Pohonné hmoty celkově byly dražší o 46,8 procenta. Za lehký topný olej museli soukromí spotřebitelé zaplatit dokonce téměř dvaapůlkrát více, tedy o 144,4 procenta, než v březnu 2021. Ceny ovšem rostly z podstatně nižší základny.
Dovoz ropy podražil o čtvrtinu
Dovoz ropy byl v březnu 2026 o 24,6 procenta dražší než o rok dříve, dovoz ropných produktů podražil skoro o polovinu, tedy o 48,6 procenta. Naproti tomu dovoz zemního plynu zlevnil o 8,6 procenta. Bylo to ovšem díky vyšší výchozí úrovni v předchozím roce.
Horší čísla, pokud jde o dovoz ropy a zemního plynu, přináší meziměsíční srovnání. Oproti únoru se dovozní ceny ropy zvýšily o 45,9 procenta, ceny plynu o 19,6 procenta. Ropné produkty cenově vzrostly o 45,9 procenta.
V březnu 2022, po vypuknutí války proti Ukrajině, vzrostly oproti březnu 2021 dovozní ceny ropy o 87,5 procenta, ropných produktů o 108,4 procenta a zemního plynu dokonce o 330,5 procenta. Důvodem silného nárůstu dovozních cen byl však také bazický efekt. Kvůli nízké poptávce v době pandemie byly dovozy ropy a plynu na začátku roku 2021 stále velmi levné.
Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.
Český průmysl neroste přesvědčivě. Naději dávají zakázky z Německa
Zprávy z firem
První a druhá ropná krize
Německý Spolkový statistický úřad v závěrech své analýzy konstatuje, že podobný vývoj cen energetických surovin, jaký dnes zaznamenáváme v souvislosti s vojenským konfliktem v Perském zálivu, svět viděl při dvou ropných krizích a také při finanční krizi, která propukla v roce 2008 a později se proměnila v krizi hospodářskou.
První ropnou krizi spustila v roce 1973 takzvaná jomkipurská válka, tedy válka mezi Izraelem a koalicí arabských států vedenou Egyptem a Sýrií, která vypukla v den nejposvátnějšího židovského svátku Jom kipur. V březnu 1974 byla dovážená ropa o 221,1 procenta dražší než o rok dříve a ceny pohonných hmot pro spotřebitele vzrostly o 32,5 procenta.
Druhou krizi v letech 1979 a 1980 vyvolala islámská revoluce v Íránu. Dovozní ceny ropy se do března 1980 zdvojnásobily a pohonné hmoty dosáhly v září 1981 tehdejšího maxima s nárůstem o 27,7 procenta.
Finanční krize a pandemie koronaviru
Finanční a hospodářská krize, která se začala už v roce 2007 rýsovat ve Spojených státech a naplno propukla v září 2008 kolapsem americké velkobanky Lehman Brothers, byla charakteristická výraznými výkyvy cen energií. V červenci 2008 stoupla dovozní cena ropy meziročně o 50,6 procenta, topný olej podražil o 59,2 procenta. Po propadu následovalo nové maximum v březnu 2012.
Během koronavirové krize probíhal vývoj cen energií opačně než během finanční krize: po silném poklesu cen energií na začátku pandemie následoval výrazný nárůst. Poté, co dovozní ceny ropy v souvislosti s vypuknutím pandemie kvůli slabé poptávce klesly do dubna 2020 na nejnižší úroveň od srpna 1999, začaly – i v důsledku rychlého hospodářského oživení – od června 2020 opět růst.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
