Proč Západ váhá s vyhozením Ruska ze SWIFT
O tom, že by nejtvrdší ekonomickou sankcí proti Rusku bylo vyřazení země ze systému mezinárodních plateb SWIFT, se mluví už pár dní. Magazín The Economist vysvětluje, proč se do toho západní státy nehrnou.
Že se NATO nehrne do války s Ruskem, je zřejmé kvůli hrozbě použití jaderných zbraní a hrozby třetí světové války. Proto se volí ekonomické zbraně.
Jednou z diskutovaných sankcí je omezení přístupu ruských bank ke SWIFT, rychlé síti pro zasílání zpráv, kterou používá 11 tisíc bank ve 200 zemích k provádění přeshraničních plateb. Opatření zatím zůstává mimo seznam sankcí navržených Západem. Proč ta neochota? Důvody jsou tři.
Rusko se připravilo
Nejprve dopad na Rusko. Kreml se připravoval na možnost, že bude od systému odříznut, už od anexe Krymu v roce 2014, kdy se o této možnosti poprvé spekulovalo. Což znamená, že vyloučení Ruska ze SWIFT by vedlo k úprku kapitálu a poškození firem a bank závislých na zahraničním financování, ale brzy by se s tím země vyrovnala. Ruské banky a jejich zahraniční partneři by použili jiné komunikační prostředky a transakce by mohly hromadně migrovat na SPFS, ruskou alternativu SWIFT. Ta sice není zdaleka tak rozšířená jako její původní předobraz, ale použitelná je. Katastrofu by to odvrátilo. Postupem času by investice do SPFS systém zrychlily.
Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku. USA zakazují export technologií do Ruska. Naopak postih nemíří na energetiku a potraviny. 
Biden oznámil, že vyřadí Rusko ze světové ekonomiky. Sankce SWIFT ale nepoužil
Money
Zadruhé, Západ a zejména evropské země by čelily krátkodobým nákladům. Vyzkoušelo se to při sankcích na Irán, ale Rusko je mnohem větší. Je pátým největším obchodním partnerem EU. Je zdrojem 35 procent dodávek plynu v Evropě a firmy z EU v něm mají nainvestováno 310 miliard eur. Odříznutí Ruska od rychlého přístupu by mohlo mezinárodním partnerům ztížit placení za jeho dodávky energie; mohlo by to také vyvolat ruskou odvetu.
Bolest Ameriky, výhra Číny
A konečně, použití SWIFT jako zbraně proti Rusku by mohlo poškodit dlouhodobé americké zájmy. Amerika ovládá mezinárodní finance díky dominanci dolaru a jeho přední roli v globálních vypořádacích systémech. Další rychlé zpolitizování by Číně poskytlo pobídku k posílení CIPS, tamního konkurenta k přeshraničním platbám v jüanech. Pomohlo by to také Číně ucházet se o jakoukoli zemi s neklidnými vztahy s Amerikou, která hledá alternativy. Mezi členy systému již jsou některé velké zahraniční banky. Na konci roku 2021 měla síť průměrný denní objem transakcí 310 miliard jüanů (50 miliard dolarů) – což je výrazně méně než 400 miliard dolarů společnosti Swift, ale téměř dvojnásobek objemu před rokem.
Další zbraně ekonomických sankcí jsou po ruce. Amerika zařadila velké ruské finanční instituce na černou listinu, brání vlastním bankám s nimi obchodovat a zavedla přísné kontroly exportu. Tato opatření mají užší rozsah než odpojení Ruska od SWIFT, ale riziko podkopání globální finanční architektury je menší.
Rusko už během druhé poloviny loňského roku rozdmýchávalo napětí kolem ropy a plynu - což znamená, že do jeho státní kasy přiteklo o polovinu peněz více než v předchozím roce.
Tereza Zavadilová: Putin Rusko na válku ekonomicky připravoval. Klíčem k izolaci je Čína
Názory
>>>>>> Vše k válce na Ukrajině čtěte zde <<<<<<
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
