Zajímá nás
Přehledně: Bitva o vládní balíček startuje. Co Fiala navrhuje? Co chce opozice?
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Vláda: Hlavně škrtáme
Vláda označuje soubor opatření za ozdravný balíček. Během let 2024 a 2025 chce postupně snížit deficity o celkem 150 miliard korun (za oba roky). Vyšší dopad přitom očekává v příštím roce, kdy má být pozitivní dopad na veřejné finance ve výši téměř 98 miliard korun, v roce 2025 pak má jít o 53 miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvádí, že vláda chce zejména škrtat. A podle zveřejněných parametrů balíčku tomu tak skutečně je. V příštím roce chce seškrtat 62,5 miliard, v roce následujícím téměř 16 miliard. Nejvíc se má škrtat v dotacích a na provozu státního aparátu. V příštím roce se má 10 miliard ušetřit také na platech. Detaily úspor najdete stránkách ministerstva financí.
Kritici opatření zejména z řad ekonomů však namítají, že jde o poměrně málo ambiciózní plán. Navíc upozorňují, že vysoké zadlužení se stalo zástěrkou pro zvyšování daní.
Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi dnes schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu.
Schodek rozpočtu na příští rok by měl být 235 miliard. Ale může to být i víc, rozhodla vláda
Politika
Příjmy porostou o 72 miliard
A něco pravdy na tom je. Podle zveřejněných parametrů totiž dodatečné příjmy vycházející z navrhovaných legislativních změn mají vynést 72,5 miliardy korun. Ačkoli opticky jde o menší částku, kritici upozorňují, že však jde o poměrně výrazné navýšení daní právnickým osobám a navýšení odvodů pro OSVČ.
Největší kontroverze pak vzbuzují rozsáhlé změny v dani z přidané hodnoty. Ta by se namísto stávajících tří sazeb (plus nulová) měla smrsknout na sazby dvě (plus nulová). Stane se tak přitom tím, že se spojí dvě snížené sazby do jedné, přičemž namísto aktuálních 10 a 15 procent by mělo jít o společnou 12procentní sazbu.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Prezident Pavel zvažuje veto konsolidačního balíčku. Ale neříká konkrétně, proč
Názory
Opozice: Obyčejní lidé budou trpět
Právě růst nejnižší sazby z 10 na 12 procent se stalo jedním z hlavních argumentů pro sněmovní opozici ANO a SPD. Její lídři upozorňují, že tato opatření dopadnou zejména na znevýhodněné části populace, zejména seniory, protože ve snížené 10procentní sazbě jsou zejména léky či voda.
Dalšími kritizovanými opatřeními jsou mimo jiné to, nebude možné uplatňovat daňovou slevu na školkovné, slevu na studenta nebo členský příspěvek v odborech. Slevu na manželku bude možné uplatit pouze, pokud se stará o dítě do tří let.
Balíček také ruší daňové zvýhodnění nepeněžních benefitů, snižuje limit pro osvobození příjmů z hazardních her od daně, ruší daňovou uznatelnost vína jako daru na reprezentaci a snižuje limit pro daňovou uznatelnost firemních vozidel.
Balíček zavádí nový koeficient daně z nemovitosti. Výnos ze zvýšení daně o tento koeficient bude výhradním příjmem státního rozpočtu. Dosud výnos z daně z nemovitosti šel pouze obcím. To samozřejmě kritizuje Svaz měst a obcí ČR, ale právě zde již vláda naznačila, že sama bude navrhovat korekci.
Česká politika a veřejná správa je dlouhodobě pod obrovským tlakem lobbistů všeho druhu, kterému obvykle podléhá. Lobbisté si často vodí politiky jako slepé koně. Sami přebírají vytváření pravidel hry pro vlastní branže, píšou „pozměňováky“ ušité přesně na míru jejich klientům a silně ovlivňují reálnou podobu zásadních veřejných penězovodů a regulace. Probíhalo to za minulé vlády, ale vliv lobbistů i za aktuální vlády spíš roste, upozorňuje v komentáři pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Lobbing po Česku. To není jen Rittig a Janoušek
Názory
Další hráči: Ministerstva, odbory a prezident
Vláda posílá svůj balíček do sněmovny jako celek, což opozice také kritizovala. Není tedy možné prohlašovat opatření, nad kterými panuje shoda, ale musí projít v prvním čtení jako celek. Ve druhém čtení se pak očekává načtení celé řady připomínek, a to nejen od standardních účastníků připomínkového řízení, ale také ze strany vlády, vládních poslanců a ministerstev.
Velkými kritiky balíčku se staly také odbory, které kvůli balíčku dokonce vyhlásily stávkovou pohotovost a před prázdninami uspořádaly celou řadu protestních akcí.
A nově se vůči balíčku začal zatím nepříliš konkrétně vymezovat také prezident Petr Pavel, který bude mít konečné slovo, protože může i schválený zákon vetovat. To by přitom zbrzdilo legislativní proces, který je časově mimořádně problematický. Zákony totiž musí být účinné od 1. ledna, aby měly dopad na rozpočet pro rok 2024.
Schodek hospodaření státu byl v červnu nižší téměř o 56 miliard korun než květnový rekord, ministři jsou s vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Lidovecký šéf zemědělství Výborný dokonce soudí, že je vše na dobré cestě k tomu, aby stát dokázal dodržet schodek naplánovaný na letošní rok. Červen je pro vládu dobré alibi, zvlášť když ministrovi financí škrty za dvacet miliard pro letošek zatrhli. Není potřeba být velký pesimista na to, aby jeden vládní optimismus nesdílel.
Politický diář Jany Havligerové: Andrej Babiš, mistr bublanina
Názory
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Exguvernér slovenské centrální banky Šramko: Představa, že by nějaká země EU zbankrotovala, je již nereálná
Leaders
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
