Obří investice. Německo podpoří svůj průmysl 50 miliardami eur
Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur, tedy 1,2 bilionu korun. Prohlásil to německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil ministr nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.
„Pokud nebudeme v pokroku udávat tempo, tak se pokrok odehraje bez nás,“ řekl Habeck. Zdůraznil, že rozvoj se v takovém případě bude týkat Spojených států a Číny, protože tyto země mají rozsáhlé podpůrné programy pro své firmy.
Německo se letos patrně stane třetí největší ekonomikou světa, sesadí tak z této pozice Japonsko. Přispěje k tomu zejména oslabování japonského jenu vůči dolaru a euru, uvedl Mezinárodní měnový fond. Ten ve své nejnovější prognóze odhaduje, že nominální HDP Německa letos bude činit 4,43 bilionu dolarů (102,5 bilionu korun), zatímco v případě Japonska dosáhne 4,23 bilionu dolarů.
Střídání velmocí. Němci sesadí Japonsko z pozice třetí největší ekonomiky světa
Money
Pomoc, kterou Německo průmyslovému odvětví poskytne, bude založena nejen na dotacích a podpoře podnikatelských investic, ale také na daňových úlevách. Habeck jako další součást pomoci zmínil i finanční pobídky lidem, kteří se rozhodnou i přes důchodový věk nadále pracovat. Toto opatření má pomoci čelit nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se Německo dlouhodobě potýká.
Podle Habecka získají velkou část podpory přímo malé a střední firmy. „Tyto podniky jsou jedním z pilířů země,“ řekl. Nová průmyslová strategie na ně proto myslí.
Německo pod tlakem
Ministr hospodářství na úvod prohlášení zdůraznil, že Německo je pod tlakem změněné geopolitické situace včetně válek. „Exportní země jako Německo tak stojí před novými geopolitickými výzvami,“ řekl. Budoucí blahobyt Německa závisí na úspěšné dekarbonizaci hospodářství, přechodová fáze je ale značnou zátěží, dodal.
Bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Uvedl to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při zahájení mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy.
Miloš Vystrčil: Nenechme se chytit do Putinových pastí a zlákat jeho falešnými sliby
Leaders
Německá média poznamenávají, že financování podpůrných projektů může uvnitř vlády vyvolat další spor s ministrem financí Christianem Lindnerem. Liberál Lindner odmítá zadlužování a naopak vyžaduje dodržování finanční disciplíny bez zvyšování daní.
Česká vláda v polovině října prosadila takzvaný konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit veřejné finance. Mimo jiné počítá s tím, že sazba daně firem se zvýší z 19 na 21 procent. Zadlužení České republiky ve druhém čtvrtletí podle statistického úřadu Eurostat činilo 44,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v Německu bylo na 64,6 procenta výkonu ekonomiky.
Cesta do ekonomického pekla?
„Procentuální vyjádření zadlužení vůči HDP je důležitý ukazatel, ale neřekne nám příliš o fiskální zdrženlivosti země. Německo si dle mého názoru může dovolit stále poměrově větší podporu průmyslu a dalších odvětví než Česko,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. Upozornil, že od roku 2020 se zadlužení Česka zvýšilo mnohem výrazněji než zadlužení Německa.
„Výrazně odlišná je také dynamika zadlužení za poslední rok, kdy Německu se daří zadlužení postupně snižovat, zatímco u nás stále roste. Ačkoliv obě ekonomiky zpomalují a táhne je níže především průmysl, německá fiskální politika si subvence může dovolit,“ uvedl Hájek. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila představuje podkopání podnikatelské aktivity regulacemi a následná snaha o její oživení dotacemi „zaručenou cestu do ekonomického pekla“. „Pokud se Německo tímto směrem vydá, bude nevyhnutelně tlačit ostatní země, aby jej následovaly,“ uvedl Hradil.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
