Našli jsme nové skupenství hmoty, tvrdí Microsoft
Pokud se to ukáže jako čistá pravda, nastane obří technologický pokrok. Microsoft oznámil, že z nového skupenství hmoty s názvem majorana už vytvořil kvantový čip.
Kvantové počítače prý jsou skoro tu: Microsoft oznámil, že se mu podařilo potvrdit nový stav hmoty - vedle pevného, plynného a tekutého skupenství jde o další prvek s názvem majorana. Ten chce technologický gigant užít k vytvoření kvantového počítače, který má zásadně zrychlit pokrok. Microsoft už představil čip založený na této zcela nové technologii s názvem Majorana 1.
„Většina z nás vyrostla s tím, že existují tři hlavní stavy hmoty: pevná, kapalná a plynná. Dnes se to změnilo,“ uvedl Nadella v příspěvku na síti X. „Po téměř dvacetiletém úsilí jsme vytvořili zcela nový stav hmoty, která otevřela cestu k nové třídě materiálů – topovodičů, které umožňují zásadní skok ve výpočetní technice. Tento objev pohání Majorana 1, první kvantový procesor postavený na topologickém jádru. Věříme, že tento průlom nám umožní vytvořit skutečně významný kvantový počítač – ne za desetiletí, jak někteří předpovídali, ale během několika let.“
Microsoft místo elektronů používá v novém čipu takzvané Majoranovy fermiony, které mnozí odborníci v oblasti kvantového výzkumu považovali za nerealistické pro skutečné využití. Firma vytvořila nový typ materiálu z arsenidu india a hliníku, takzvaný topovodič. Možný typ hmoty s názvem Majorana už v roce 1987 popsal fyzik Ettore Majorana.
Americký technologický gigant uvedl, že věří, že tento pokrok mu umožní postavit praktický kvantový počítač do konce desetiletí a nakonec předstihnout ostatní hráče v tomto oboru. Kvantová technologie Microsoftu se jmenuje Azure Quantum, na podobném pracuje Intel, IBM i Google (projekt Sycomore). Čip Majorana 1 má nyní Microsoftu přinést značný náskok. Akcie Microsoftu po oznámení vzrostly o 1,5 procenta.
Majorana dělá menší chyby
Americká technologická firma vsadila na teoretické částice poté, co dospěla k závěru, že představují nejlepší cestu k překonání největší překážky při vývoji praktického kvantového počítače. Základ kvantového computingu spočívá v jednotkách informace nazývaných qubity, které nahrazují binární bity používané v klasických počítačích. Zatímco bity v tradičním počítači představují hodnoty 1 nebo 0, takzvané qubity v kvantových počítačích mohou současně reprezentovat obě hodnoty nebo jakýkoli stav mezi nimi a existuje ve všech stavech zároveň - pro představu, jako by mince ukazovala obě strany současně. Což zásadně zvyšuje výpočetní rychlost a možnosti.
V řádu let
Většina typů qubitů však udrží svůj kvantový stav jen po nepatrné zlomky sekundy, takže uložené informace se rychle ztrácejí. Aby se tento problém vyřešil, plně funkční kvantové počítače mají vyžadovat velké množství dodatečných qubitů k provozu softwaru, který bude opravovat chyby. Oproti tomu tzv. topologické qubity, které se Microsoft snaží vytvořit pomocí Majoranových částic, jsou odolnější vůči chybám. A současných osm qubitů se má v budoucnu rozšířit na milion qubitů.
A proč jde o takový přelom? Výzkumníci věří, že kvantové počítače by mohly třeba objevovat nové léky, podporovat udržitelný růst potravin v nepříznivých klimatických podmínkách, vyvíjet nové chemické sloučeniny, které dokážou rozkládat plasty, vytvářet nové šifrovací metody a podobně.
Oznámení Microsoftu, které experti přirovnávají k pokroku v jaderné fúzi, přichází nedlouho poté, co Nvidia prohlásila, že funkční kvantový počítač nebude ke skutečnému užití dříve než za dvacet let. Nadella uvedl, že jej jeho firma čeká v řádu let.
Americká společnost Google představila svůj nový kvantový čip, který podle ní dosáhl přelomových výsledků. V testech dokázal za pět minut vyřešit výpočetní úlohu, která by dnešním nejrychlejším počítačům zabrala více času, než kolik činí stáří vesmíru, uvedla firma. Čip podle ní zároveň dokáže výrazně omezit chybovost, která je jedním z největších problémů této technologie.
Google představil přelomový kvantový čip Willow
Zprávy z firem
Kvantové počítače a umělá inteligence značně rozšiřují možnosti, kterými technologie usnadňují výzkum i další lidské činnosti. Jsme tedy na prahu další průmyslové revoluce? „Ještě před rokem to v Česku moc nerezonovalo. Ale od té doby se podařilo přesvědčit řadu lidí a letos na začátku roku podepsala Národní ekonomická rada vlády dokument, podle něhož je kvantum pro Českou republiku strategická oblast,“ říká Martin Švík, technologický ředitel IBM pro region severní, střední a východní Evropy.
Martin Švík z IBM: Kvantové počítače představují novou konkurenční výhodu pro státy. Přístup Česka se mění
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
