Ministerstvo práce navrhuje další zvýšení minimální mzdy, možná až o více než dva tisíce
Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy, vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.
Investování se může zdát jako složitá disciplína plná velkého množství informací, dat, matematiky, účetnictví a emocí. Ale musí to tak opravdu být? ptá se investiční analytik z J&T Jakub Kudýn a rozvádí myšlenku, jak by vypadalo investiční portfolio, kdybychom k němu přistupovali jako bychom žili věčně.
Investování není jen pro geeky. Stačí se řídit jednoduchým pravidlem a úspěch je zaručen
Názory
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Zaměstnavatelům se zvedou náklady
Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.
Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Poměr by příští rok dosahoval 42,1 procenta. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2810 korun měsíčně, za rok o 33.718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám. O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.
Hon na miliony na zateplení. Rozbíhá se další fáze dotačního programu Nová zelená úsporám
Reality
Zaručené mzdy by se v první variantě při dorovnání šesti zmrazených stupňů a navýšení pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun. Jednotlivé částky by se upravily o 9,2 až 16,8 procenta. Mzdové náklady by zaměstnavatelům příští rok vzrostly o 6,48 miliardy korun. Ve druhé variantě by zaručené mzdy byly mezi 19 400 a 38 800 korunami, jednotlivé stupně by se zvedly o 12,1 až 20,3 procenta. Na mzdy a odvody by zaměstnavatelé potřebovali navíc 8,05 miliardy korun. Pokud by se zaručené výdělky nedorovnávaly a jen se zvedly podobně jako minimální mzda o 9,2 či 12,1 procenta, náklady zaměstnavatelů by činily 4,88 či 6,4 miliardy korun.
Zaměstnavatelé už dřív navrhovali odpojení zaručených mezd od minimálního výdělku. Podle podnikatelů by se zaručené částky měly případně domlouvat v kolektivním vyjednávání. Odbory s tím nesouhlasí. Podle předáků by se počet stupňů ale mohl snížit z osmi na pět.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
