Ministerstvo financí letos očekává nižší růst a inflaci přes 12 procent

Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta.
Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření včetně snížení spotřební daně na pohonné hmoty. „Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nové odhady budou podle ministra sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na příští rok i novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června. Stanjura zároveň upozornil, že MF je jedna z prvních institucí, která vypracovala nové odhady vývoje ekonomiky po vypuknutí války na Ukrajině.
V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.
Lukáš Kovanda: V Česku začal historicky rekordní pád životní úrovně
Názory
Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle odhadů tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Zároveň ale spotřebu domácností bude tlumit výrazný nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky ČNB.
Pro příští rok úřad očekává zrychlení růstu ekonomiky na 3,6 procenta a pokles průměrné míry inflace na 4,4 procenta. Odhady jsou ovšem podle ministerstva v současné době velmi nejisté především kvůli dopadům války na Ukrajině. „Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém,“ uvedlo MF.
Meziroční inflace bude podle ministerstva po zbytek roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty. „K dvou procentnímu inflačnímu cíli ČNB by se přitom měla meziroční inflace přiblížit až v závěru příštího roku,“ uvedl úřad.
Česká národní banka v aktuální únorové prognóze očekává letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale minulý týden uvedl, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících podle Rusnoka dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května.
Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Klíčem k růstu nemůže být bezhlavé utrácení, varuje vlády ekonom
Money
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase knedlo vepřo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem. Drahoty budou částečně ušetřeni důchodci, protože kvůli válečné inflaci budou důchody potřetí valorizovány.
Lukáš Kovanda: Válka Čechům zdražuje knedlo vepřo zelo. A pivo
Názory