Celodenní lyžování na českých horách bude tuto zimu stát průměrně 750 až 1000 korun na osobu. Stejně jako loni tak téměř dvě třetiny horských středisek udrží ceny skipasů z předcházející zimní sezony. Další asi čtvrtina zdraží do tří procent, zhruba 15 procent ski areálů naopak o pět až deset procent zlevní, uvedli zástupci Asociace horských středisek (AHS). Návštěvnost českých ski areálů v loňské zimní sezoně kvůli výkyvům počasí výrazně klesla, sdělila už dříve AHS.

Investice ski areálů do modernizace a rozšiřování služeb na letošní zimní sezonu podle asociace činí asi 800 milionů korun, loni to byla více než miliarda korun. Dalších 950 milionů korun stálo rozšíření ubytovacích kapacit v Dolní Moravě o 171 apartmánů. Možné je ale bude využívat celoročně, do investic čistě na letošní zimní sezonu se proto nezapočítávají, uvedl ředitel AHS Libor Knot.

Ceny skipasů bude opět většina provozovatelů měnit podle vytíženosti areálů, času a způsobu pořízení nebo části zimní sezony, řekl Knot. Nákupem on-line lze podle něj na skipasech ušetřit 20 až 30 procent. Průměrná cena celodenního skipasu od 750 do 1000 korun vychází z dosud zveřejněných informací 30 ski areálů, doplnil Knot.

Není sníh. Teplé počasí žene lyžaře ve Francii stále výš, lyžařská střediska jsou přeplněná

Zprávy z firem

Dopravní zácpy, dlouhé čekání na lanovky i v restauracích. Lyžařů, kteří míří do francouzských středisek ve vyšších nadmořských výškách je stále více, protože v těch níže položených jednoduše není sníh. Někteří provozovatelé středisek, například v Alpe d'Huez, se tak začínají ptát, kde je hranice jejich vytíženosti, píše agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Slabé zimy

„Průběh posledních zim vůbec nebyl dobrý,“ řekl Knot. Na výkyvy počasí se podle něj lze do značné míry připravit, je to ale nákladné. Podnikání přesto zatím žádné středisko neukončilo, pokud však současná zimní sezona opět nebude úspěšná, Knot nevylučuje, že to může stát, uvedl. Doplnil, že finanční situace středisek je individuální, některé jsou při dlouhodobém plánování schopné investovat stovky milionů korun. „Všechny ty věci se buď dají řešit jednáním s bankou nebo přijetím nějakých spoluinvestorů,“ dodal.

Právě s ohledem na výkyvy počasí ski areály značně investují do umělého zasněžování, řekl Knot. Jedním ze způsobů, jak lze účinnost technického zasněžování zvýšit, jsou podle něj akumulační nádrže, které sbírají dešťovou vodu nebo vodu z tání. Jedna aktuálně vzniká ve SkiResortu Černá Hora–Pec, stát bude 90 milionů korun. Celkově je akumulačních nádrží v Česku zhruba 40, na loňské tiskové konferenci Knot hovořil o asi 35.

Výstavba akumulačních nádrží je v Česku podle Knota ve srovnání s ostatními zeměmi stále pomalá. „Už řadu let hlasitě říkáme, že nefinanční podpora v podobě lepšího přístupu k posuzování a povolování investičních projektů a staveb je to, čím by český stát ski areálům a horským regionům pomohl nejvíce, ale stát jako by nás neslyšel,“ dodal.

Investice ski areály směřovaly také do nových lanových drah. Šestimístná lanovka tuto zimu přibude v Deštné v Orlických Horách, další čtyřmístná lanovka se lyžařům otevře ve Filipovicích v Jeseníkách. V Dolní Moravě a v šumavské Železné Rudě se pak lidé mohou těšit na nové skikrosové tratě, Vítkovice a Pec pod Sněžkou v Krkonoších nabídnou nové pohyblivé lyžařské pásy. Kromě toho ski areály v Česku otevřou nové restaurace nebo parkoviště, řekl Knot.

Více než čtyři pětiny lyžařů a snowboardistů v Česku se chce těmto sportům v budoucnu věnovat ve stejné míře jako dosud nebo více, vyplývá z průzkumu AHS. Podobný podíl si jich také myslí, že by se děti jízdě na lyžích či snowboardu měly učit. Přináší to podle nich zejména větší psychickou pohodu, posiluje sebedůvěru, ale také pomáhá rozvoji motoriky a vytváření nových sociálních kontaktů. „Pro české ski areály jsou to jasné signály, že zájem o rekreační a sjezdové lyžování i snowboarding mezi Čechy je vysoký, poptávka po službách lyžařských areálů bude pokračovat, a že nám proto dává smysl čelit výzvám, které současná doba přináší,“ uvedla prezidenta AHS Kateřina Neumannová.

Igor Rattaj: Byznysově je Česko Evropa. Slovensko spíš vesnice

Leaders

Igor Rattaj dělí svůj čas i byznys mezi Česko, Slovensko a jejich sousední země. Vládce horských středisek, aquaparků a hlavní akcionář společnosti TMR je ve svých třiapadesáti letech již legendou česko-slovenského kapitalismu. Pro finanční skupinu J&T v Česku v devadesátých letech zakládal banku, je průkopníkem horského byznysu a s firmou Tatry Mountain Resorts ovládá středisko ve Špindlerově Mlýně, které je centrem české byznysové elity. Krom byznysových aktivit je zapáleným filmovým i divadelním hercem. „Česko i Slovensko jsou na stejné cestě, ale každé jinými kroky. Česko je pod větším vlivem Západu, ale ani Slovensko v žádném případě není proruská země,“ říká miliardář v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB 4.

Michal Nosek

Přečíst článek

„Když jsou silné sporty, je silný i národ.“ Stamiliony Číňanů objevují kouzlo lyžování

Enjoy

Miliony Číňanů vyráží na zasněžené svahy pod širým nebem i v krytých areálech. Přestože nejde o nejlepší příklad levného sportu pro masy, vyzývá je k tomu i komunistická vláda. Má k tomu hned několik důvodů.

Karel Pučelík

Přečíst článek