Lukáš Kovanda: Kolik Rusové kvůli válce dluží Ukrajině? Zatím 9,6 bilionu korun
Za půldruhého měsíce válčení na Ukrajině pochopitelně závratně narostly ekonomické škody, které tragédie přinesla. Vedle ztrát na životech zejména civilního ukrajinského obyvatelstva, které nelze vyčíslit, jsou pochopitelně druhořadé. Nicméně stojí za zajímavost je vyčíslit. Kolik tedy Rusové vlastně kvůli válce už Ukrajině dluží?
Válečné ekonomické ztráty je třeba rozdělit do dvou základních kategorií.
První kategorii představuje poničená infrastruktura. Zničeno nebo srovnáno se zemí například bylo zhruba sedm tisíc budov, jak v rozhovoru pro Financial Times vyčísluje ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Podle jeho slov dosavadní ztráty na poničené infrastruktuře odpovídají 270 miliardám dolarů, tedy zhruba 6,1 bilionu korun. To je skoro celý roční hrubý domácí produkt České republiky. Rusové tedy za měsíc a půl zničili na Ukrajině infrastrukturu v hodnotě takřka odpovídající hodnotě veškerého zboží a služeb, které se v Česku ročně vyprodukují.
Finové mění kvůli válce na Ukrajině svoje postoje ke svému východnímu sousedovi. Čím dál tím víc obyvatel této severské země považuje Rusko za vojenskou hrozbu, píše agentura Bloomberg.
Finové se bojí Ruska. Kvůli Ukrajině radikálně změnili postoj a chtějí rychle do NATO
Politika
Druhou kategorii představují ztráty na ekonomickém výkonu země. Kvůli válce toho totiž tamní obyvatelstvo méně vyrobí a vyprodukuje, méně nakoupí a spotřebuje, méně investuje, méně sklidí či zaseje, méně vyveze. Ochromený je kvůli válce například provoz v černomořských přístavech, a tedy ukrajinský vývoz zemědělských plodin. Tato ekonomická ztráta letos dosáhne 155 miliard dolarů, neboli 3,5 bilionu korun, jak plyne z výpočtu kvantitativního ekonoma Viktora Tsyrennikova, ředitele Promontory Financial Group.
Dohromady tedy zatím Rusové Ukrajině způsobili škodu za zhruba 9,6 bilionu korun.
Dluhopisy jako jedna z klíčových tříd investičních aktiv mají za sebou nejhorší start do nového roku za poslední čtyři dekády. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond od začátku roku ztratil osm procent. Index výkonnosti českých vládních dluhopisů letos klesl o šest procent, uvedl Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.
Sázka na dluhopisy je letos kvůli masivní inflaci předem prohraná
Money
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Jan Bureš: Vrchol inflace teprve přijde. Může být až kolem 15 procent
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
