Zajímá nás
Jan Bureš: Vrchol inflace teprve přijde. Může být až kolem 15 procent
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Oproti únoru domácnostem dál zdražovaly zejména energie (oddíl bydlení) a pohonné hmoty. Ceny zemního plynu reagují se zpožděním na vývoj na globálních trzích a v březnu zdražovaly o 7,4 procenta, zatímco ceny elektřiny o 1,7 procenta. A jejich růst pravděpodobně bude pokračovat i v průběhu dubna a května.
Ceny pohonných hmot oproti tomu reagují na vývoj na globální trzích svižněji - v březnu ceny pohonných hmot vzrostly o více než 20 procent a další měsíce již pravděpodobně přinesou mírný pokles.
Zlomový okamžik. Vláda snížila spotřební daň z pohonných hmot. Návrh ANO zrušit DPH z benzinu a nafty neprošel
Money
Výraznější a trvalejší nárůst lze naopak čekat v oddíle potraviny. Na ně teprve s odstupem času budou kombinovaně působit vysoké ceny hnojiv, pohonných hmot a pod tlakem ruské invaze i vysoké globální ceny obilí.
Počítáme s tím, že potraviny a další zdražování energií ještě dotáhnou inflaci do poloviny letošního roku mezi 14 až 15 procenty a postup dolů bude jen velice pozvolný. V průměru za celý rok tak inflace překoná 12 procent, zatímco zimní prognóza ČNB počítala s průměrnou inflací 8,5 procenta. Není proto divu, že centrální banka pořád zůstává v jestřábím módu, čemuž odpovídají i poslední výroky centrálních bankéřů včetně zápisu z posledního zasedání.
Další měsíc a další rekord v růstu spotřebitelských cen. Tak vypadá obrázek vývoje domácí cenové hladiny a zdá se, že se situace výrazně nezlepší ani v dalších měsících. V březnu se spotřebitelské ceny podle dat Českého statistického úřadu meziročně zvedly o 12,7 procenta. Inflace tak je nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. 
Inflace vyskočila na 12,7 procenta a je nejvýš za 25 let. Pohonné hmoty zdražily o polovinu
Money
Ze zápisu z jednání bankovní rady vyplynulo, že shoda v jestřábím táboře je zatím poměrně jasná a pětice centrálních bankéřů (Rusnok, Mora, Nidetzký, Holub, Benda) považuje „brzké obnovení cenové stability za naprostou prioritu” a je „připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb”.
Rozdíly ve vnímání rizik mezi jestřáby se zdají být v tomto ohledu zatím malé - všech pět jestřábů chce utahovat měnovou politiku do té chvíle, dokud neuvidí, že jsou inflační očekávání dobře ukotvena. To podle nás znamená aktuální inflaci v těsné blízkosti vrcholu (květen-červen) a první známky viditelného ochlazení spotřebitelské poptávky a zvolnění napětí na trhu práce.
Ukrajinci budou tlačit na zvýšení cen nájmů i vybavení bytu. 
Křeček: Putinova inflace lidem sníží životní úroveň
Money
K nejvýraznějším jestřábům podle zápisu pravděpodobně patří Tomáš Holub, zatímco o něco opatrněji vyznívaly postoje Tomáše Nidetzkého, který trochu zpochybňoval smysl dalšího výrazného zvyšování sazeb ve chvíli, kdy vidíme první známky ochlazení spotřebitelského sentimentu a víme, že měnová transmise má poměrně výrazné zpoždění.
My dál počítáme s tím, že centrální banka sazby ještě zvýší o dalších 75 bazických bodů - pravděpodobně v jednom kroku na květnovém zasedání spojeném s prognózou. Pak by se ČNB mohla s růstem sazeb zastavit, ovšem za předpokladu, že uvidíme výraznější ochlazení spotřebitelského apetitu (zatím tomu napovídá ostrý propad sentimentu mezi spotřebiteli) a relativně pomalý růst nominálních mezd (na to zase ukazují předběžná čísla z průmyslu).
Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Klíčem k růstu nemůže být bezhlavé utrácení, varuje vlády ekonom
Money
V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.
Lukáš Kovanda: V Česku začal historicky rekordní pád životní úrovně
Názory
