Kolik si vydělají váleční zajatci z Ruska v ukrajinských táborech?

Ukrajinská a ruská strana aktuálně provádí dosud největší výměnu zajatců. Ti z Ruska, kteří pobývali v zajateckých táborech na Ukrajině, si v nich mohli přivydělat.
Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministerstva spravedlnosti uvedla, že průměrný výdělek ruských válečných zajatců v ukrajinských zajateckých táborech je 1500 až 2000 hřiven, tedy asi 794 až 1059 korun. Počet ruských vojáků v ukrajinském zajetí neupřesnila, obě strany nyní provádějí dosud největší výměnu zajatců, a sice tisíc za tisíc, jak se dohodly minulý týden během přímých jednání v Istanbulu.
V zajetí si ruští vojáci mohou podle ministerstva přivydělat při práci v krejčovských a truhlářských dílnách, kuchyních či při výrobě tašek, nábytku nebo vánočních ozdob. Všichni práceschopní vězni mají možnost vykonávat placenou práci šest dní v týdnu, uvedlo ministerstvo.
Za válčení proti Ukrajině dostávají ruští vojáci podle dostupných údajů minimálně 200 tisíc rublů měsíčně (asi 55 tisíc korun).
„Ukrajina důsledně plní povinnosti vyplývající z mezinárodního humanitárního práva, zejména ženevské úmluvy z roku 1949, pokud jde o zacházení s válečnými zajatci,“ zdůraznilo ukrajinské ministerstvo. Týká se to i odměny za práci, která v souladu s ženevskou úmluvou činí přinejmenším 0,25 švýcarského franku (asi 6,64 Kč) za den. V dubnu se tak průměrný výdělek zajatců pohyboval ve zmíněném rozmezí, dodal úřad.
Tisíce balíků i telefonátů
Ministerstvo ujistilo, že kontroluje, aby zacházení se zajatci odpovídalo mezinárodním normám a ukrajinským zákonům, včetně zdravotní péče. V zajateckých táborech jsou knihovny, místnosti pro sledování televize, modlitebny, sportoviště. Zajatci tak mají možnosti intelektuálního rozvoje, trávení volného času, sportovních aktivit, her a na požádání se vězni mohou obrátit na duchovní. Ukrajina také zajišťuje zajatcům právo na dopisování a telefonování s rodinou: zajatci podle ministerstva odeslali a dostali více než 6500 dopisů, uskutečnili více než 4000 telefonátů a obdrželi více než 6500 balíků.
Ukrajina a Rusko si počátkem května vyměnily po 205 válečných zajatcích při páté výměně zajatců od začátku roku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se do vlasti podařilo navrátit 4757 Ukrajinců, uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Od pátku do dneška by k nim měla během třídenní výměny přibýt další tisícovka.
Minulý měsíc ukrajinská prokuratura uvedla, že tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zahynula v ruském zajetí, vykazuje známky mučení. Sedmadvacetiletá reportérka v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zahynula za nejasných okolností.
Na mučení či špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukázala také zpráva, kterou na na počátku března zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. Rusko se podle této renomované organizace na ochranu lidských práv dopouští na Ukrajincích válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Toto pondělí ruské úřady činnost Amnesty International prakticky zakázaly, když ji označily za nežádoucí. Za spolupráci s nežádoucí organizací hrozí v Rusku vězení.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Stanislav Šulc: Kdo uteče, vyhraje. Zdá se, že to budou Britové
Názory
První samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by mělo být dodáno do srpna 2027, uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Posily pro českou armádu. Houfnice Caesar za miliardy dostane už příští rok
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.