Kolik si vydělají váleční zajatci z Ruska v ukrajinských táborech?
Ukrajinská a ruská strana aktuálně provádí dosud největší výměnu zajatců. Ti z Ruska, kteří pobývali v zajateckých táborech na Ukrajině, si v nich mohli přivydělat.
Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministerstva spravedlnosti uvedla, že průměrný výdělek ruských válečných zajatců v ukrajinských zajateckých táborech je 1500 až 2000 hřiven, tedy asi 794 až 1059 korun. Počet ruských vojáků v ukrajinském zajetí neupřesnila, obě strany nyní provádějí dosud největší výměnu zajatců, a sice tisíc za tisíc, jak se dohodly minulý týden během přímých jednání v Istanbulu.
V zajetí si ruští vojáci mohou podle ministerstva přivydělat při práci v krejčovských a truhlářských dílnách, kuchyních či při výrobě tašek, nábytku nebo vánočních ozdob. Všichni práceschopní vězni mají možnost vykonávat placenou práci šest dní v týdnu, uvedlo ministerstvo.
Za válčení proti Ukrajině dostávají ruští vojáci podle dostupných údajů minimálně 200 tisíc rublů měsíčně (asi 55 tisíc korun).
„Ukrajina důsledně plní povinnosti vyplývající z mezinárodního humanitárního práva, zejména ženevské úmluvy z roku 1949, pokud jde o zacházení s válečnými zajatci,“ zdůraznilo ukrajinské ministerstvo. Týká se to i odměny za práci, která v souladu s ženevskou úmluvou činí přinejmenším 0,25 švýcarského franku (asi 6,64 Kč) za den. V dubnu se tak průměrný výdělek zajatců pohyboval ve zmíněném rozmezí, dodal úřad.
Tisíce balíků i telefonátů
Ministerstvo ujistilo, že kontroluje, aby zacházení se zajatci odpovídalo mezinárodním normám a ukrajinským zákonům, včetně zdravotní péče. V zajateckých táborech jsou knihovny, místnosti pro sledování televize, modlitebny, sportoviště. Zajatci tak mají možnosti intelektuálního rozvoje, trávení volného času, sportovních aktivit, her a na požádání se vězni mohou obrátit na duchovní. Ukrajina také zajišťuje zajatcům právo na dopisování a telefonování s rodinou: zajatci podle ministerstva odeslali a dostali více než 6500 dopisů, uskutečnili více než 4000 telefonátů a obdrželi více než 6500 balíků.
Ukrajina a Rusko si počátkem května vyměnily po 205 válečných zajatcích při páté výměně zajatců od začátku roku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se do vlasti podařilo navrátit 4757 Ukrajinců, uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Od pátku do dneška by k nim měla během třídenní výměny přibýt další tisícovka.
Minulý měsíc ukrajinská prokuratura uvedla, že tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zahynula v ruském zajetí, vykazuje známky mučení. Sedmadvacetiletá reportérka v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zahynula za nejasných okolností.
Na mučení či špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukázala také zpráva, kterou na na počátku března zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. Rusko se podle této renomované organizace na ochranu lidských práv dopouští na Ukrajincích válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Toto pondělí ruské úřady činnost Amnesty International prakticky zakázaly, když ji označily za nežádoucí. Za spolupráci s nežádoucí organizací hrozí v Rusku vězení.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Stanislav Šulc: Kdo uteče, vyhraje. Zdá se, že to budou Britové
Názory
První samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by mělo být dodáno do srpna 2027, uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka. 
Posily pro českou armádu. Houfnice Caesar za miliardy dostane už příští rok
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
