Den otců Češi skoro neslaví, země tím přichází o desítky miliard
Už zítra slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho přitom slaví zhruba každá pátá rodina.
Není divu, že otcové si ke svému dni často místo parfému nebo dárků přinesou spíš jen účet za hypotéku – a přitom jejich role v rodině i v ekonomice je zásadní a čím dál častěji i měřitelná.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se počet mužů čerpajících rodičovský příspěvek v Česku stabilně drží nad pěti tisíci ročně, což představuje zhruba 1,9 procenta všech příjemců. Ačkoli otcové do péče o děti vstupují více než v minulosti, ekonomické faktory, včetně přetrvávajících rozdílů v příjmech mezi muži a ženami, často brání jejich širšímu zapojení do rodičovské dovolené.
V Česku žije zhruba 1,7 milionu dětí, tedy konkrétněji osob mladších patnácti let. Dnešní Den dětí je hlavně jejich svátkem. Nezřídka rodiče ovšem obdarovávají pozorností také své ratolesti, kterým již patnáct bylo, ba jsou dokonce dospělé. Den dětí je tak vítanou příležitostí pro obchodníky, jak navýšit své tržby. Mnozí jej proto také marketingově využívají.
Lukáš Kovanda: Obchodníci se radují. Den dětí jim navýší tržby o 650 milionů
Názory
„Otcovský efekt“
Ekonomové stále častěji upozorňují na tzv. „otcovský efekt“. Děti vyrůstající v aktivní přítomnosti otce mají podle dat OECD výrazně vyšší šanci na dokončení vysoké školy, nižší tendenci k delikvenci a v budoucnu lepší příjmy. To vše představuje skrytou, ale dlouhodobou dividendu pro veřejné finance – nižší nároky na sociální systém, vyšší daňové příjmy a nižší náklady na bezpečnostní složky státu.
Modely britského Institute for Fiscal Studies ukazují, že větší zapojení otců do péče umožňuje matkám vyšší pracovní aktivitu, což následně podporuje růst HDP. Při přepočtu na české podmínky by šlo, byť hypoteticky, o zvýšení výkonu ekonomiky až o několik desetin procentního bodu ročně. Taková čísla by rozhodně neměla zůstat bez povšimnutí. Může jít až o desítky miliard korun ročně.
Konzervativní představa otce jako jediného živitele domácnosti už neodpovídá realitě. Zatímco na začátku tisíciletí muži přinášeli do rodinného rozpočtu výrazně větší podíl příjmů než ženy, rozdíly se postupně stírají. S rostoucím zapojením žen do pracovního procesu a jejich vyššími vzdělávacími úrovněmi roste i jejich ekonomický příspěvek. Muži však stále v průměru vydělávají více, což ovlivňuje rozhodování o tom, kdo zůstane doma s dětmi.
Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Lukáš Kovanda: Den matek za 470 milionů. Ale návrat do práce zůstává pro matky luxusem
Money
Otcové navíc narážejí na méně viditelnou bariéru – tzv. „skleněnou zeď“. Zatímco o „skleněném stropu“ žen se mluví otevřeně, otcové často čelí neochotě zaměstnavatelů nabízet flexibilní pracovní režimy, které by jim umožnily lépe skloubit pracovní a rodinné povinnosti. Paradoxně tím často přicházejí o produktivitu. Výzkum Boston College ukazuje, že většina zaměstnanců považuje flexibilní práci za klíčový faktor zvyšující výkon. Otcové s možností upravit pracovní dobu nebo pracovat částečně z domova vykazují vyšší spokojenost, loajalitu i pracovní efektivitu.
Den otců není jen oslava rodiny, ale i investice do budoucnosti ekonomiky. Čím víc otců se aktivně zapojí, tím silnější a stabilnější bude nejen domácnost, ale i celá ekonomika.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
