Snižování emisí bude stát Česko dva biliony
Splnění cílů evropského programu na snížení emisí bude Česko stát stamiliardy ročně. Největší výzvy leží v energetice, dopravě a renovaci budov.
Návrhy Evropské komise na zesílení ambicí při snižování emisí oxidu uhličitého jsou nejen velmi těžko technicky splnitelné. Přinesou s sebou potřebu obrovských investic do přeměny celých sektorů průmyslu. Červencová analýza České spořitelny hovoří o tom, že jen do roku 2025 se budou zelené investice v Česku pohybovat kolem 800 miliard korun.
Do roku 2030, který komise stanovila jako milník pro snížení emisí o 55 procent, pak přeměna energetiky, strojírenství nebo dopravy vyjde až na dva biliony korun. Z velké části půjde o soukromé investice. Pomoci ale mají velkou měrou také dotace z evropských fondů. Analytici České spořitelny spočítali, že k dispozici bude v následujících osmi letech minimálně 350 miliard korun.
Česká spořitelna, Raiffeisenbank i UniCredit Bank vykázaly za letošní první pololetí dvouciferný nárůst zisku. Raiffeisenbank stoupl čistý zisk meziročně o 26 procent, UniCredit o 33 procent a České spořitelně dokonce o 43,4 procenta.
Českým bankám za první pololetí skokově rostly zisky
Money
Česká ekonomika začínala v ekologických opatřeních oproti zbytku Evropy se ztrátou kvůli dědictví komunistického průmyslu. Režim měl starosti s udržením ekonomiky na nohou, a tak se logicky, na rozdíl od bohatšího Západu, ekologií příliš nezabýval. Proto Česko oproti průměru celé EU dosáhlo od roku 1990 většího snížení emisí. Podařilo se je srazit o dvě pětiny; průměr EU byl 21 procent.
Dnes je největší zátěží energetika, podílející se na celkových vypouštěných emisích oxidu uhličitého v Česku téměř z poloviny. Následuje ji průmysl (12,7 procenta) a doprava (10,2 procenta).
Největší a nejdražší výzvou proto bude přechod výrobců elektrické energie na bezemisní zdroje. Prozatím se podle analytiků České spořitelny daří plány přechodu na obnovitelné zdroje plnit – cílem pro rok 2020 byl 13procentní podíl „zelených“ energií na spotřebě s více než 2,5procentní rezervou.
Výhled do budoucnosti
Horší už je ale výhled do budoucnosti. Český plán pro rok 2030 totiž stanovuje podíl čistých energií na spotřebě na 22 procent. Nový plán Fit for 55 ale počítá ve stejné době s evropským průměrem podstatně vyšším – dvoupětinovým. Tak velký pokrok sice Evropská komise od Česka nečeká, i tak ale doporučuje přepracovat strategii a dát si o deset procentních bodů ambicióznější cíl.
Přesměrování energetiky od uhlí k plynu a obnovitelným zdrojům si bude žádat velké investice a počítá se také se štědrými dotacemi. Do sektoru by mělo jen v příštích deseti letech plynout až 100 miliard korun v subvencích.
Za druhou nejzanedbanější oblast, do níž bude nutné kvůli plánům Fit for 55 investovat, označuje analýza renovaci veřejných i soukromých budov směrem k větší energetické úspornosti. V Národním plánu obnovy je na tyto účely zatím připraveno přes 24 miliard korun. Třetí nejdůležitější výzvou má být přechod komerční i osobní dopravy v Česku na bezemisní pohony, a to včetně adaptace automobilového průmyslu na elektromobilitu.
Článek vyšel se svolením redakce Hrot.cz.
Velké tuzemské banky jsou v ESG trochu dál, hlavně kvůli mateřským korporacím. Malé banky zatím váhají, zjistila poradenská firma KPMG.
KPMG: České banky zaspaly ESG
Zprávy z firem
Brusel představil revoluční zelený balíček. Důsledek? Zdraží auta, letenky, bydlení i elektřina.
Lukáš Kovanda: Zelené ambice Bruselu jsou střelou do vlastní nohy
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.