Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Boršč už jen pro bohaté Rusy. Tradiční jídlo chudých zdražuje o desítky procent

Rusko, ilustrační foto
iStock
Lukáš Kovanda

Rusům kvůli sankcím dramaticky zdražuje už i „pokrm chudých“. Boršč je dražší jen za týden o desítky procent.

Boršč, polévka z červené řepy, charakterizuje Rusko jako máloco jiného. Ačkoli pokrm má svůj původ na Ukrajině, kde se ujal jako jídlo chudých. V Rusku to však nyní jídlo chudých rozhodně není. A jen tak nebude. Základní ingredience boršče dramaticky zdražují, a sice kvůli válce právě na Ukrajině a souvisejícím sankcím Západu.

Jen za posledních sedm dní zdražila cibule o více než osmnáct procent, zelí o skoro šestnáct. Citelně zdražuje také mrkev, samotná řepa, brambory nebo hovězí, což jsou další ingredience boršče. V některých oblastech Ruska si lidé za základní ingredience ikonického pokrmu připlatí třeba i čtyřicet procent, vypočítává agentura Bloomberg.

 

Z boršče se tak může stát pokrm pouze pro bohaté, neboť inflační spirála se v Rusku stále jen teprve začíná roztáčet. Přitom v éře Sovětského svazu patřil boršč k nejběžnějším, lidovým jídlům. V Polsku, kam se pokrm v dávných časech rozšířil též, dodnes užívají frázi „laciný jako boršč“, a to ve smyslu výrazu „levná cetka“. 

A  nejde jen o tento případ. Rusům se od kvůli Putinově invaze zdražují ostatní položky, včetně hygienických potřeb. 

Dubajská burza

Význam dubajské burzy vzroste. Míří na ni elektrárenský gigant DEWA

Hlavní dubajská elektrárenská a vodárenská společnost Dubai Electricity and Water Authority (DEWA) více než zdvojnásobila velikost plánované primární nabídky akcií, píše agentura Reuters.

Přečíst článek

VTB

Zmrazí Brusel majetek ruské banky VTB? EU ladí pátý balík sankcí proti Rusku

Evropská unie připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů, píše list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty.

Přečíst článek

 

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Válka na Ukrajině snížila růst v Evropě a výrazně zvýšila inflaci

Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky

Přečíst článek