Za hranou zákona. V šedé ekonomice pracuje v Česku až půl milionu lidí
Lidí, kteří pracují za hranou zákona, je v Česku minimálně 214 tisíc, reálné odhady ovšem hovoří o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, uvádí to studie projektu Neviditelní.
Tito lidé nepřiznávají své příjmy vůbec nebo jen minimální mzdu. Zbytek vydělaných peněz, které často dostávají tzv. na ruku, nedaní. „Vůbec si neuvědomují dopady takového jednání. I krátkodobá účast ve stínové ekonomice mívá pro člověka celoživotní následky, horší přístup ke zdravotnickému systému a systému sociálního zabezpečení," uvedl Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz CETA.
Tito „neviditelní” mají podle něj také mizivou šanci na získání úvěru například na bydlení, a musí se spokojit s minimálním starobním důchodem. „Mnoho z těchto dopadů se ale ukazuje až s odstupem času, a proto je lidé nevnímají jako riziko,” dodal Rod.
Za necelé tři měsíce se poprvé v historii Česka může stát, že v Poslanecké sněmovně nebudou klasické levicové strany. Sociální demokraté i komunisté tvrdě doplácejí na spolupráci s Andrejem Babišem (ANO). 
Viliam Buchert: Česká levice může „umřít“ už při říjnových volbách
Názory
Domino efekt práce na černo
Člověk, který si uvědomuje rizika spojená s participací ve stínové ekonomice, si ji vybírá až tehdy, když nemá jinou možnost. „Cítí vysokou míru nejistoty, frustrace a provinění či selhání. Stínová ekonomika pro něj není nástrojem, ale řešením bezvýchodné situace. Spouštěčem spirály problémů může být ztráta práce, dluhy, rozvod či pykání za chybu, jako je například trestný čin z nedbalosti,” upozornila Kateřina Brikciová z psychologické poradny Dirivitu.
Na druhé straně ale existují lidé, kteří ve stínové ekonomice působí záměrně. Vnímají pouze krátkodobé benefity ve formě většího příjmu, ale podceňují rizika a dlouhodobé problémy. Zároveň ignorují, že jsou černým pasažérem, který neplatí daně, ale využívá veřejných služeb, jako je lékařská péče nebo opravené silnice. Přemýšlet o rizicích stínové ekonomiky jej donutí až, když nějaká událost ovlivní jeho osobní život, dodala Brikciová.
Koronakrize odhalila rizika
Důsledky práce ve stínové ekonomice se mohou projevit nárazově a naprosto nečekaně. Pokud například takový člověk onemocní nebo se zraní, nemá právo na podporu v podobě dávky nemocenského pojištění. Běžná pracovně-právní ochrana se na něj nevztahuje. Obdobná situace vzniká v případě ztráty zaměstnání, kdy nemá právo na pomoc v nezaměstnanosti.
Poslanci odhlasovali nový stavební zákon. Vládní novelu i přes veto senátu pomohly prosadit hlasy komunistů. Předpis míří k podpisu prezidenta. 
Nový stavební zákon definitivně prošel. Pomohly k tomu hlasy komunistů
Politika
„Tyto dopady se naplno projevily během koronavirové pandemie. Nezaměstnanost v některých oblastech výrazně stoupla a lidé, kteří předtím nepřiznávali všechny své příjmy, najednou zjistili, že se nemohou domoci stejných práv a finančních náhrad jako ti, kteří příjmy přiznávají,” uvedl Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.
Skutečnost, že se člověk najednou ocitne ve stínové ekonomice, může způsobit i sám zaměstnavatel. Mezi typické znaky stínové ekonomiky patří výplata na ruku v kratších než měsíčních intervalech, nepravidelná pracovní doba, bagatelizování a absence smluv ze strany zaměstnavatele nebo vyhýbání se zapojení třetích stran.
Projet Neviditelní
Na projektu „Neviditelní” spolupracují Spotřebitelské fórum, CETA a poskytovatel nebankovních úvěrů Provident Financial. Centrum CETA prozkoumalo dostupné ekonomické a sociologické studie. Podle výsledků stanovilo 13 ohrožených skupin „neviditelných”. Společnost Ipsos pak vedla rozhovory s lidmi z každé skupiny. Výsledkem jsou doporučení pro osoby ve složitější situaci, firmy a stát.
Mezi „neviditelné” podle autorů patří studenti z chudých rodin, samoživitelky, mladé rodiny s dětmi, pracovníci v šedé ekonomice, nedobrovolně nezaměstnaní nad 50 let, postižení, chudé domácnosti, veteráni, farmáři, pracovníci neziskových organizací, senioři, menšiny a malí podnikatelé.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
