Analýza: Trumpova cla by ročně obrala americkou domácnost o 1700 dolarů
Z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku vyplývá, že současné Trumpovy návrhy na plošná dovozní cla jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období.
Plošná dovozní cla ve výši deseti procent, jak je v případě vítězství v prezidentských volbách plánuje zavést kandidát Republikánské strany Donald Trump, by znamenala zvýšení cen, jež by americkou domácnost stálo až 1700 dolarů (39 600 korun) ročně. Zátěž pro domácnosti by odpovídala 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).
Spoluautorka studie Kimberly Clausingová dodala, že současné Trumpovy návrhy jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období, i než cla zavedená prezidentem Joem Bidenem. Trumpova protikandidátka z Demokratické strany Kamala Harrisová by s ochranářskými opatřeními zacházela výrazně obezřetněji, míní Clausingová.
Trump se chystá zavést plošné desetiprocentní clo na veškerý dovoz a 60procentní clo na dovoz z Číny. Opatření by podle analýzy Clausingové a její kolegyně Mary Lovelyové zasáhla domácí spotřebitele, vedla ke zdražení zboží a poškodila nižší a střední příjmové vrstvy.
Možná až 20 procent
Cla podle autorek představují regresivní zdanění – větší finanční zátěž přenáší na nízkopříjmové obyvatele, kteří vynakládají větší část svých příjmů.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo. Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Lukáš Kovanda: Trump prezidentem? Češi by tím přišli o více než 100 miliard ročně
Názory
Trump později zmínil, že by plošný dovozní poplatek mohl činit i 20 procent. Podle dodatečného výpočtu autorek studie by to průměrnou americkou domácnost ročně stálo 2600 dolarů, tedy o 900 dolarů více než původní nápad na cla poloviční.
„Tato politická opatření by rovněž vyvolala rozsáhlá odvetná opatření, která by poškodila americký export. Hrozilo by riziko stagflace doma i v zahraničí v důsledku kombinace tlaků na růst cen a negativních ekonomických šoků,“ sdělila Clausingová.
Čína za obchodní války v letech 2018 až 2019 zavedla cla na 58 procent amerického exportu s průměrnou sazbou 21 procent, čímž byly zasaženy zejména americké zemědělské produkty a výrobci strojírenského vybavení.
Cla by nevzdala ani Harrisová
Studie rovněž upozorňuje na možné negativní dopady na zaměstnanost. Závěrem analýza varuje, že navrhovaná celní opatření Spojeným státům nepřinesou potřebný finanční přínos.
Ochranářských opatření se podle Clausingové zřejmě úplně nevzdá ani Harrisová, nic však nenasvědčuje tomu, že by byla tak radikální jako Trump.
„Očekávala bych, že Harrisová bude prosazovat cílenější a diferencovanější přístup k obchodní politice, který bude klást důraz na spolupráci s partnery a spojenci,“ upřesnila Clausingová. Připomněla také, že Harrisová Trumpův nápad na plošná cla označila za „národní daň z prodeje“ a opakovaně jej za tento návrh kritizovala.
The Economist by volil Kamalu Harrisovou, kdyby měl magazín volební hlas. Donald Trump představuje neakceptovatelné riziko, napsal vlivný časopis v doporučení.
Podporujeme Harrisovou, napsal vlivný ekonomický magazín
Leaders
Ochranářský přístup k mezinárodnímu obchodu přitom v americké politice převládá už osm let, od prvního Trumpova prezidentství. Jím zavedená cla, která platí od roku 2018 a 2019, se vztahují na čínské výrobky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů korunč) a některé kovové produkty z dalších zemí.
Cla na dovoz výrobků z Číny nezrušil ani Biden, který dokonce navrhl uvalit na vybrané čínské zboží další cla v hodnotě 18 miliard USD. „Ve světle účinnosti, potažmo neúčinnosti, těchto cel při dosahování hlavních politických cílů existuje dobrý důvod pro přehodnocení,“ domnívá se Clausingová.
Rozsah Trumpových cel je však podle ní bezprecedentní. „Na objem obchodu jsou více než 170krát rozsáhlejší než dodatečná cla, která zavedl Biden, a více než desetkrát vyšší než objemu obchodu, na který mířila jeho původní cla.“
Víte, kdy naposled získal republikánský prezidentský kandidát více hlasů než jeho demokratický konkurent? George Bush v roce 2004. Spojené státy mají zvláštní systém, ve kterém můžete dostat o miliony hlasů méně, ale i tak se stát prezidentem. Možná však dozrál čas na změnu, kterou by mohla urychlit prohra Donalda Trumpa.
Karel Pučelík: Americké prezidentské volby jsou podivnou matematikou
Názory
Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině. 
EU se děsí Trumpova vítězství. Především kvůli pomoci Ukrajině
Politika
Z amerických prezidentských voleb se postupem času stává významný podnik podporující americkou ekonomiku. V aktuálním klání se již protočily téměř čtyři miliardy dolarů. Peníze přitom jdou zejména na platy dobrovolníků a zajištění velkých meetingů pro desítky tisíc lidí. Zatímco Obamovu volbu podpořili zejména drobní donoři z řad občanů, aktuální volby „platí“ také nejbohatší miliardáři snažící se strhnout volbu na svého vybraného kandidáta.
Americké volby jsou mašina na peníze. Letos je sponzorují nejbohatší miliardáři
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
