Reklama

Úrok na vládním dluhu vyskočil nejvýše za Babišovu éru. Fialovy reformy budou bolestivé

Úrok na vládním dluhu vyskočil nejvýše za Babišovu éru. Fialovy reformy budou bolestivé
Česká národní banka
Lukáš Kovanda

Úrok na desetiletém dluhu vlády Česka dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem.

Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014. Z hlediska vývoje úročení českého dluhu tedy Babišova vláda odchází v pravý čas. Pravděpodobná Fialova vláda, která už se rodí, totiž bude čelit citelně vyššímu úroku na svém dluhu, než s jakým musela počítat vláda Babišova nebo předtím ještě vláda Sobotkova. 

Vyšší náklady na obsluhu dluhu znamenají, že reformy, které má vítězná koalice Spolu ve volebním programu, budou ještě bolestivější. Koalice Spolu slibuje snížit schodek státního rozpočtu na 1,5 procenta HDP do roku 2025. Čím více ale bude muset platit na úrocích, tím více bude muset osekávat výdaje na starobní důchody, sociální dávky, zdravotnictví, školství, infrastrukturu a podobně, aby slibovaného schodku dosáhla. Tím více také bude muset zvyšovat daně, případně tím více státních zaměstnanců bude muset propustit. Vzniklý růst míry nezaměstnanosti by ale měl alespoň zmírnit inflační tlaky. 

Lubomír Lízal, šéf Expobank CZ a bývalý člen bankovní rady ČNB

Lízal: I po zvýšení sazeb je ekonomika stále podporovaná

Jsou dvě cesty. Buď bude inflace vyšší než jsme byli zvyklí a centrální banky to budou tolerovat. Pak dluhy umažeme inflací. Nebo budou výrazně vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí. To pak hrozí útlum ekonomiky, říká bankéř a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Rizikem je podle něj kombinace nákladové inflace a nižšího ekonomického růstu.

Přečíst článek

Situaci navíc nyní komplikuje právě rapidní růst inflace. Její dramatický vzestup na maxima od roku 2008 a související růst inflačních očekávání je klíčovým zdrojem znatelného nárůstu úroku na dluhu vlády ČR v posledních týdnech. Česká národní banka přitom se zvyšováním své základní sazby, který inflaci zamýšlí krotit, není zdaleka u konce, což znamená, že lze čekat další silný tlak na růst úroku na českém vládním dluhu a jeho razantní prodražení. 

Hlavní budova České národní banky

České banky by přečkaly propad ekonomiky, ukázaly testy ČNB

Sektor v současnosti disponuje odpovídajícím kapitálovým polštářem, který umožňuje absorbovat i silně negativní šoky, uvádí centrální banka. ČNB zároveň mění pravidla pro povinné rezervy. 

Přečíst článek

Reklama

Petr Krčil, odborník na měny

Kurz 24 korun za euro je na dohled, míní odborník na měny

Výrazné sražení inflace by mohla přinést intervence na podporu kurzu koruny, uvádí šéf investiční společnosti Art of Finance a přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil.

Přečíst článek

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

0,75 procenta. ČNB zvýšila sazby nejrazantněji za poslední čtvrtstoletí

Bankovní rada České národní banky výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu.

Přečíst článek

Reklama
Doporučujeme