Reklama

Inflace v září zrychlila na 4,9 procenta

Inflace v září zrychlila na 4,9 procenta
iStock
Veronika Kudrnová
vku

Spotřebitelské ceny vzrostly v září o 4,9 procenta ze srpnových 4,1 procenta. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti. Uvádí statistika Českého statistického úřadu.

Spotřebitelské ceny vzrostly v září proti srpnu o 0,2 procenta. Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají. Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.

„Trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem 4,6 procenta. Česká národní banka pak ve stále aktuální prognóze předpokládala pro září inflaci jen 3,2 procenta,” komentoval statistiku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Inflace se tak opět vzdálila od svého tolerančního pásma. Podle hlavního ekonoma BH Securities Stěpána Křečka lze proto očekávat další reakci České národní banky, která pravděpodobně bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. V očekávání přísnějšího utahování měnových šroubů pak koruna znatelně posiluje. 

„Vyšší inflace znamená, že reálné úrokové sazby zůstávají výrazně záporné; měnová politika tedy pokračuje ve stimulaci ekonomiky a nekrotí domácí inflační tlaky. Hlavním problémem však není samotná vyšší inflace, ale celkový růst inflačních očekávání,“  komentoval údaje o inflaci ekonom a šéf Expobank CZ Lubomír Lízal. 

Nejdůležitějším cílem centrálních bankéřů je zabránit zakořenění inflace do dlouhodobých očekávání a roztočení inflační spirály, uvedl ekonom Jiří Pour z UniCredit Bank. „Na listopadovém zasedání ČNB proto čekáme růst základní úrokové sazby o 50 bazických bodů, ovšem nelze vyloučit ani zopakování 75 bodového růstu z posledního zasedání,” dodal.

Inflace v Česku je podle anylatika Petra Dufka z ČSOB podobně jako v dalších evropských zemích na vzestupu především v důsledku šponování cen na komoditních trzích, nefungující a navíc neustále zdražující mezinárodní dopravě a v neposlední řadě i v důsledku napjatého realitního trhu. „Ve srovnání s eurozónou vypadá místní inflace skoro děsivě, avšak nesmíme zapomínat na fakt, že na rozdíl od té evropské se do české inflace započítávají ceny bytů a dalších nákladů s nimi spojených,” uvedl Dufek.

Reklama

Inflace, ilustrační foto

Inflace se v září přiblížila pěti procentům, odhadují analytici

Meziroční inflace v září stoupla na 4,4 až 4,7 procenta ze srpnových 4,1 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků. Důvodem je vývoj cen potravin a růst cen souvisejících s bydlením, především ohlášené zdražení energií u některých dodavatelů.

Přečíst článek

Inflaci v září táhl vývoj cen v dopravě. Jednak poskočily ceny automobilů, a to včetně ojetin, meziročně byly ceny automobilů vyšší o 6,0 procent. Příčinou je podle Kovandy mezinárodní přepravní krize a „čipový hladomor“.

Zářijový cenový šok ale způsobilo kromě jiného i více než pětinové zdražení pohonných hmot, které odráží vzestup cen ropy na světových trzích. Pohonné hmoty zdražují už deset měsíců v řadě. Průměrná cena benzinu Natural 95 (33,85 koruny za litr) a průměrná cena motorové nafty (31,81 koruny za litr) byly v září nejvyšší od prosince 2014, resp. ledna 2020.

Rostou i náklady na bydlení. Ceny elektřiny meziměsíčně vzrostly o 1,1 procenta. Další cenový úder v podobě zdražování cen elektřiny a plynu podle Kovandy teprve přijde. Odehraje se zejména od listopadu letošního roku do ledna 2022. „Lze předpokládat, že i velcí dodavatelé zdraží elektřinu a plyn pro domácnosti o nějakých 25 až 30 procent,” uvedl Kovanda.  

Zrychlil meziroční růst cen nájemného z bytu na 3,3 procenta i výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu na 7,8 procenta.

V růstu pokračovaly i ceny imputovaného nájemného (náklady vlastnického bydlení), které reflektují růst cen stavebních materiálů i prací (plynoucí rovněž z mezinárodní přepravní a výrobní krize) a rostoucí ceny bytů pro vlastní bydlení. Meziročně byly vyšší o 10,3 procenta. 

Směrem dolů byla meziměsíční inflace tažena především sezónním poklesem cen dovolených, kde v důsledku končící letní sezóny klesly ceny dovolených s komplexními službami o 21,3 procenta, a nižšími cenami potravin.

V posledních měsících letošního roku bude podle analytiků tempo inflace kulminovat. V příštím roce by už mělo zmírnit. „Letos koncem roku ovšem může atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni,” uvedl Kovanda.

Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny pravděpodobně otočí kormidlem rozpočtové politiky směrem k větším úsporám. To by mohlo zmírnit domácí inflační tlaky, které jsou podporovány tvorbou rekordních schodků státních rozpočtů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Vítěz voleb: koalice Spolu

Těžký úkol vlády. Zbavit veřejné finance miliardových mank

„Fialova drahota“ se blíží, nová pravicová vláda bude muset znovu dojednat Green Deal. Jinak si proti sobě poštve miliony důchodců a skoro milion frustrovaných, jejichž hlas u voleb propadl.

Přečíst článek

Reklama
Doporučujeme