Zima, výpadky a strach. „My jsme tady doma,“ říkají Ukrajinky, které odmítají odejít

Teplé ponožky, voda v lahvích, dřevo i vařiče. Ženy oslovené v ukrajinském Netišynu, se na další válečnou zimu připravují po svém. Ruské útoky na energetiku jim komplikují život, strach ale jejich rozhodnutí nemění. Zůstávají kvůli rodinám, práci i přesvědčení, že právě tady jsou doma. „Stejně je mi ale zima,“ přiznává mladá žena z Kyjeva, která si při výpadcích pomáhá agregátem.

Nad západoukrajinským Netišynem visí nevlídné počasí, domy jsou šedivé a město působí trochu ospale. Z pochmurného obrazu vystupuje nový supermarket, kde vedle potravin prodávají puzzle s panenkou Barbie i prodlužovací kabely. Na dveřích svítí anglické „open“ a mladá prodavačka Táňa s úsměvem doporučuje, kam zajít na šašlik. Ochotně přitom střídá angličtinu, češtinu a ukrajinštinu. Za běžným životem města v Chmelnycké oblasti však zůstávají obavy z války a přípravy na další těžkou zimu.

Rusko a Ukrajina se přiblížily míru, ale Evropa musí dostat rozum, uvedl ruský vyjednavač Medinskij

Politika

Jednání Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí přinesla podle obou válčících stran určitý posun, zásadní spory ale zůstávají. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij prohlásil, že se Moskva a Kyjev přiblížily k míru, zároveň však trvá na ruských podmínkách a odmítá výměnu území. Ukrajinská delegace mluví o dobrém impulsu, Američané upozorňují na přetrvávající nedůvěru a spory o území.

ČTK, fry

Přečíst článek

Žádná z žen, které tu oslovila zvláštní zpravodajka ČTK, se před zimou nechystá opustit Ukrajinu. Ruské útoky na energetickou infrastrukturu přitom nadcházející chladné měsíce ztěžují a po více než čtyřech letech od začátku invaze se uzavření míru zatím nerýsuje. Ženy mají zásoby, náhradní zdroje energie nebo místo, kam se mohou uchýlit. Především ale nechtějí odejít od svých rodin.

Z Německa se vrátila za manželem

Kolem supermarketu sebevědomě prochází Olha, vysoká žena s hustými černými vlasy, v černém kabátě a kozačkách na vysokých podpatcích. Se dvěma malými dětmi už jednou z Ukrajiny odjela. Čtyři měsíce strávila v Německu, zatímco její muž zůstal doma. Právě kvůli němu a rodině se nakonec rozhodla vrátit. „Nebojíme se, věříme našim ozbrojeným silám a myslíme si, že vyhrajeme,“ říká.

Na zimu je podle svých slov připravená. Rodina má chatu na vesnici, landrover, dřevo na topení i elektrický vařič. „Máme také vodu v lahvích, teplé oblečení a ochranné fólie na okna,“ vyjmenovává s úsměvem. Schopnost bojovat s nepříznivými podmínkami mají podle ní Ukrajinci v povaze.

Dron zničil dům. Zůstaneme, říkají šatnářky

Šestačtyřicetiletá Irina a šedesátiletá Olga pracují jako šatnářky. Ze samotné zimy strach nemají. Poukazují na blízkou jadernou elektrárnu a říkají, že elektřiny je ve městě dostatek; plynem si netopí. Ani Netišynu se však ruské útoky nevyhýbají. Před několika dny tu dron zničil dům, jehož obyvatelé přežili. „Bojíme se, je válka, ale zůstaneme. My jsme tady doma,“ shodují se obě ženy. Irina má navíc čtyřiadvacetiletého syna na vojně.

Agregát na mobil, plynový vařič na jídlo

Před kulturním domem postává mladá, elegantně oblečená Alina. Do Netišynu přijela pracovně z Kyjeva, kde žije. Na Ukrajině zůstává po celou dobu ruské invaze a odjet se nechystá ani tuto zimu. Na výpadky proudu má vlastní řešení. „Doma mám agregát, který mi zajišťuje trochu elektřiny a díky kterému třeba dobíjím mobil. Také mám plynový vařič, na kterém vařím,“ popisuje.

Rusko chce Ukrajinu ponořit do tmy. Zelenskyj apeluje na americký Kongres

Politika

Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stupňuje útoky na energetiku a snaží se uvrhnout Ukrajinu do blackoutu. V noci na sobotu vyslalo na zemi 172 dronů a 36 balistických střel. Jen několik dní před plánovanými mírovými rozhovory proto Zelenskyj vyzval americký Kongres, aby podpora napadené země zůstala prioritou Washingtonu.

ČTK

Přečíst článek

Jestli se v jejím kyjevském domě právě topí, ovšem neví. „Před pár dny ho zapnuli, ale pak zase vypnuli, takže teď se u mě asi netopí, ovšem doufám, že brzo zase bude,“ říká klidně. Stejně jako Olha má zásobu teplého oblečení a na spaní si bere teplé ponožky. „Stejně je mi ale zima,“ dodává s mírným úsměvem. Potíže měla nedávno také s vodou, která z kohoutku tekla jen slabým proudem. Nyní už je podle ní zásobování normální.

Ani nejistota kolem topení, elektřiny a vody však její rozhodnutí nemění. V Kyjevě má rodinu i každodenní závazky. „Mám tam práci a povinnosti, neplánuji se někam odstěhovat. Žije tam taky moje rodina. Chápu situaci, vím, že cokoliv se stane, musím nějak pokračovat dál,“ říká.