Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž

Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?

Jak se Svaz průmyslu staví k dohodě Green Deal, která má za cíl snížit emise CO2? Několik měsíců se k tomu svaz veřejně nevyjádřil…

Svaz průmyslu si uvědomuje závazek Evropské unie být klimaticky neutrální v roce 2050. Bude to vyžadovat ambiciózní přístup ze strany České republiky. Je to daný trend, se kterým je těžké něco udělat. Myslíme si, že je to celé ještě neuvážené. Evropská komise pořád neví, jestli členské státy budou schopny splnit původně dohodnutou čtyřicetiprocentní metu, a už nastavují padesát pět procent. Jako bychom Zátopkovi řekli, že má maraton běžet za hodinu a půl.

Vypadá to, že jste s těmito limity smířeni.

Svaz průmyslu plán Evropské komise odmítá jako neuvážený. Musí předcházet mnohem detailnější zhodnocení situace. Je třeba zohlednit národní potenciál. Komise má dopadovou studii, která uvádí souhrnná čísla za celou EU, a nevyslyšela požadavky části europoslanců, aby vyčíslila dopady na jednotlivé evropské země.

Průmysl v energetických kleštích. Před zdražováním elektřiny není úniku

Money

Firmy, které drahota nezasáhne přímo, si ji „přivezou“ od dodavatelů.

Jan Němec

Přečíst článek

Hájil Svaz průmyslu dostatečně zájmy českého průmyslu?

Svaz průmyslu určitě ano. Dávali jsme jednoznačná stanoviska. Otázka je, jak Česká republika, s ohledem na politickou situaci, a teď jak to říct, aby si člověk nenaběhl. Záleželo na pozici našich čelných představitelů, co bylo a nebylo možné vyjednat.

Jsou české zájmy obhájené, nebo nejsou. Jste spokojeni?

Česká republika souhlasila s cílem 55 procent snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2050. Jsou tam podmínky, že bude zpracováno hodnocení dopadů na členské státy. Státy si mohou stanovit trajektorii snižování emisí. Z našeho pohledu je důležité si stanovit energetický mix výroby elektřiny.

>>>>>>Další rozhovory čtěte zde<<<<<<

Co vlastně konkrétně znamená dohoda Fit for 55? Dokážete to říct třeba na příkladu firmy, kterou vedete, tedy Třineckých železáren?

Zatím to není příliš konkretizované, takže je složité na takovou otázku odpovědět. Víme, že příspěvek průmyslu do emisí oxidu uhličitého je přeceňován. Když pominu energetiku. Příspěvek průmyslu je téměř marginální. Ale pro politické reprezentace je průmysl nejjednodušším cílem, na který mohou tlačit. Stahují z nás peníze, aby mohla být dělána opatření proti CO2.

Z druhé strany si uvědomujeme, že s CO2 je třeba bojovat. Naše fabrika je na tom z hlediska produkce skleníkových plynů ve srovnání s evropskými hutěmi velmi dobře. Jsme evropská špička. Od roku 1990 jsme snížili produkci CO2 o víc než milion tun ročně, což je dvacet procent původního stavu. A máme připravené projekty, které sníží emise do roku 2030 o čtyřicet procent.

Dalibor Martínek: Můj klimatický coming-out. Nevěřím, a CO2 je fajn

Názory

V Glasgow začala další konference o klimatu. V Británii se patrně západní státy opět budou mrskat za domnělou škodu na klimatu. Média budou čekat „větší závazky“. Státům z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky to bude dál jedno. Čína již zveřejnila, že bude do vzduchu oxid uhličitý vypouštět dál v nezmenšené míře. Tolik stručný úvod.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zvládne český průmysl snižování emisí CO2, nebo ho to srazí do kolen?

Uvědomujeme si dopady CO2 a děláme maximum, abychom je minimalizovali. Navýšení cíle na 55 procent si však vyžádá obrovské investice. V evropském měřítku jsou to téměř dvě procenta HDP jednotlivých států ročně. Což je asi 350 miliard eur ročně do roku 2030.

Jsou limity, přes které cesta nevede

Jaké jsou třeba roční investice Třineckých železáren do naplnění těchto cílů?

Do roku 2030 plánujeme v naší skupině investice zhruba 15 miliard korun do ekologických opatření.

Evropský Green Deal: Jaké jsou jeho příležitosti i rizika

Money

Evropská unie se chce stát lídrem v transformaci ekonomiky na takzvaně bezemisní. Připravila k tomu celou řadu regulí a cílů. Co to přinese jí samotné a třeba také jednotlivým občanům?

Lukáš Vincent

Přečíst článek

Jak se tyto investice promítnou do cen vašich produktů?

Trh je nyní velmi rozkolísaný. Naše náklady zejména kvůli cenám energií vzrostly od roku 2020 o čtyřicet procent. Do nákladů se nám tyto investice jistě promítnou. Je otázkou, jak to dokážeme promítnout do cen. Jsme malým hráčem na to, abychom dokázali diktovat cenu oceli na trhu. Ta je tažena celkovou poptávkou a nabídkou. Cena může růst nebo klesat bez ohledu na náklady.

Nicméně investice do ekologie jsou vícenákladem…

Jsou limity, přes které nemůžeme jít. Nemohli bychom vyrábět za ceny, které by nepokryly cenu vstupních surovin a lidské práce nebo ceny energií.

Řada firem v Česku se nyní potýká se zvyšující se inflací. Jak se budou vyvíjet ceny vašich produktů?

Nepředpokládáme, že bychom byli schopni jít s cenou dolů. Přestože požadavky zákazníků na pokles ceny jsou. Férově řečeno, cena železné rudy skutečně docela významně poklesla. Ale o to víc narostla cena uhlí a cena šrotu. Ta bude mít velmi stoupající tendenci. Stále víc firem se bude snažit změnit výrobu směrem k většímu využití šrotu, což má potenciál snižovat produkci CO2. Množství šrotu však nikdy nepostačí na výrobu oceli, vždy bude nějaké množství potřeba vyrábět z rudy.

Evropský boj za klima nedělá starost jen automobilkám

Money

Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen.

ČTK

Přečíst článek

Nehrajeme žádné divadlo

Rozumím, že jako firma se musíte přizpůsobit požadavkům na emise CO2. Jaký je váš osobní názor na boj za snižování jejich produkce?

Potenciál pro snižování emisí CO2 i v našem byznysu stále vidím. Velmi významnou možnost nabízejí třeba vodíkové technologie. Ale není to záležitost, s kterou bychom mohli přijít dejme tomu do deseti let. Když budu volně citovat Julese Vernea z knihy Tajuplný ostrov, tak ten již před sto padesáti lety psal, že zásoby uhlí se vyčerpají a jako energetický zdroj se bude používat vodík. 

Bohužel, při současných technických dovednostech by přechod na vodík byl asi pětkrát energeticky náročnější. Pokud bychom nyní chtěli vyrábět vodík, máme absolutní nedostatek elektrické energie. Ekologii vnímám jako důležitou otázku. Celé vedení firmy jsme lidé, kteří vyrostli v tomto regionu. Máme tady potomky, a chceme, aby žili kvalitně. Do ekologických opatření jsme investovali spousty peněz.

Když se člověk podívá na web Třineckých železáren, může mít pocit, že je na stránkách nějakých ekologických aktivistů. Sázení stromů, snižování emisí CO2… Není to jen taková zástěrka kvůli aktuálnímu trendu? Věnujete se ještě výrobě oceli?

Myslíte, že naše ekonomická čísla nasvědčují tomu, že se nestaráme o byznys? (Třinecké železárny měly loni zisk téměř půl miliardy korun – pozn. red.)

„Uhlíkové účetnictví” nemusí být sci-fi, míní expert na udržitelnost Křivánek

Money

Výhodnost investice se zatím stále drží klasickou účetní závěrkou a finanční analýzou. To se však v nejbližších letech může výrazně proměnit, protože do hry vstupují takzvaná ESG kritéria. Ta u firem nehodnotí jen tržby a zisky, ale také udržitelnost jejich byznys modelu v kontextu globálních klimatický i společenských změn. Jak takové uhlíkové účetnictví bude vypadat a jak se na ně firmy mají připravovat, prozrazuje v rozhovoru pro newstream.cz Martin Křivánek, odborník na ESG v poradenské společnosti KPMG, která s touto problematikou radí předním tuzemským bankám a dalším firmám. „Do udržitelnosti jdou nyní obří finanční prostředky a další jsou přislíbené, takže logicky aktuálně výnos takových investic jde rychle nahoru,” připomíná Křivánek.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Prošetříte se akorát do krize

To se určitě staráte. Ale tvoříte o sobě obraz, jako byste byli kroužek ekologů…

Svůj závazek k tomuto regionu a k lidem, kteří tu žijí, bereme vážně. Nehrajeme žádné divadlo. Mám tu děti, vnuky. Chceme, aby se jim tu žilo dobře. Aby tu byly lesy, aby se tu dobře dýchalo. Aby to bylo místo pro život číslo jedna. A ty stromy každý rok s našimi zaměstnanci skutečně vysadíme, tak proč se s tím nepochlubit?

Podle aktuálního žebříčku magazínu Forbes jste druhým nejlepším generálním ředitelem v zemi. Jaká je vaše filozofie řízení?

Důležité je hlídání nákladů. Ale mnohem důležitější je rozvoj firmy. Prošetříte se akorát do krize. Ale základem existence firmy je kvalitní rozvoj. Nejde to bez kvalitních lidí kolem sebe. Bez akcionářů, kteří vám věří. A jsou ochotní respektovat věci, které jsou víc lidské než kapitalistické.

Lukáš Kovanda: Zelené ambice Bruselu jsou střelou do vlastní nohy

Názory

Brusel představil revoluční zelený balíček. Důsledek? Zdraží auta, letenky, bydlení i elektřina.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jste ve firmě třicet osm let, prakticky celý svůj profesní život. Je to výhoda, nebo nevýhoda, být tak dlouho v jedné společnosti?

Mít firmu projitou je hodně důležité. Mě pomohlo, že jsem pracoval v úseku investic. Prošel jsem opravdu celou firmu. Řeknu to otevřeně. Máme ve skupině patnáct tisíc lidí. To už je středně velké město. Troufnu si říct, že jsem fabriku, ale i dceřiné společnosti, prošel několikrát skrz naskrz. Což je od Kladna přes polskou Czenstochowou až do Maďarska. Valnou většinu těch firem jsem pro skupinu kupoval. A v řadě z nich udělal další investice. Měl jsem možnost poznat, jak to dělají ve firmách, které jsme odkupovali. A za druhé, potkal jsem se s řadou kapitánů průmyslu, s nimiž jsem diskutoval, jak to dělají oni a jak my.

Jan Czudek 

Vystudoval Vysoké učení Technické v Brně. V Třineckých železárnách s krátkou přestávkou pracuje od roku 1983. Je ženatý, má dvě děti. K jeho koníčkům patří sport. V hokejovém oddíle Třinečtí oceláři je viceprezidentem klu­bu.

Nejen plyn a ropa. Zdražuje vše, až na zlato

Money

Energetické komodity jdou nahoru o desítky procent, což povede k dalšímu zdražování zboží a služeb. Nahoru jdou ale ceny i dalších komodit. Naopak výrazně ztrácejí cenné kovy a také produkty ze sóji.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl

Leaders

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

Dalibor Martínek

Přečíst článek