Čtyři lidé na 77 metrech. Pražský byt ukazuje, že prostor se dá zvětšit i bez bourání
Čtyřčlenná rodina, 77 metrů čtverečních a potřeba skloubit společný život s dostatkem soukromí. Architektka Markéta Bromová proto pražský byt otevřela světlu, propojila kuchyň s dětským pokojem pomocí skládacích skleněných dveří a přidala výrazné barevné akcenty. Výsledkem je interiér, který se může měnit spolu s rodinou.
Na 77 metrech čtverečních není u čtyřčlenné rodiny mnoho prostoru nazbyt. Každý metr musí mít smysl a dispozice zároveň nesmí fungovat jen dnes, ale také za několik let, až děti povyrostou a potřeby domácnosti se změní. Právě s tím pracovala architektka Markéta Bromová se svým týmem při návrhu pražského bytu s výhledem do vnitrobloku. Hlavním cílem bylo zvětšit pocitově obytný prostor, pustit dovnitř co nejvíce světla a přitom rodičům i dětem zachovat možnost soukromí.
Projekt ukazuje jednu z cest, jak přemýšlet o rodinném bydlení ve městě, kde každý další metr výrazně prodražuje pořizovací cenu bytu. Namísto přidávání dalších místností pracuje návrh s tím, že jeden prostor může během dne plnit několik různých funkcí.
Největší kvalitou bytu je podle architektů výhled do zeleného vnitrobloku. Dispozice se proto soustředí kolem oken. Pod jedním z nich vznikla kuchyňská linka, na kterou navazuje jídelní stůl. Vzniklo tak přirozené centrum každodenního rodinného života.
Dětský pokoj jednou součástí obýváku, podruhé samostatný
Nejzajímavější zásah se odehrál mezi kuchyní, obývacím pokojem a dětským pokojem. Architekti sem vložili skládací dveře z drážkovaného skla. Když jsou otevřené, dětský pokoj se prakticky stává pokračováním hlavního obytného prostoru. Když rodina potřebuje klid nebo soukromí, dveře se zavřou. Světlo ale díky sklu dál prochází mezi jednotlivými místnostmi.
Právě tahle flexibilita má umožnit, aby byt fungoval i v dalších etapách života rodiny. V dětském pokoji proto nechybí ani vestavěný pracovní stůl pod oknem. Soukromější část bytu s ložnicí rodičů odděluje chodba se zaobleným prvkem. Samotná ložnice je naopak pojatá komorně. Čalouněné čelo postele doplňuje překližková knihovna s úložnými prostory a zabudovaným projektorem.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu
Reality
Růžová kuchyň a tyrkysová skříň
Interiér není barevně neutrální. Základ tvoří přírodní materiály, zejména dřevo, do nějž vstupují výraznější odstíny. Kuchyň kombinuje javorová dvířka v růžovém tónu, prvky z valchromatu a pohledovou betonovou pracovní desku. Růžová se pak vrací i na dalších místech bytu.
Ještě výraznější je tyrkysová vestavěná skříň v obytném prostoru, která kombinuje otevřené police s uzavíratelným místem pro televizi. Právě růžová a tyrkysová dodávají jinak střídmému interiéru hravost, aniž by z něj dělaly dětský pokoj.
Na podlahách jsou velkoformátové dubové parkety, zatímco v koupelnách, na toaletě a v části předsíně architekti použili velkoformátovou dlažbu s terazzovým efektem a bílé obklady s jemnou vertikální strukturou.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
